Tu vzpomínku mi vyprávěl přítel, dnes už seriózní pán středního věku. Měl-li dát před dvaceti lety přednost nějakému alkoholickému nápoji, zásadně kupoval proslavené "čůčo". Poměr ceny a užitné hodnoty (12 korun za lahev zaručující rychlou opilost) byl totiž pro devatenáctiletého studenta neskonale úžasný.
Postupem času začal svůj přístup k alkoholu kultivovat. I on pil zprvu fernet, i on byl začátkem devadesátých let okouzlen náhlou možností koupit lahev whisky. A i on posléze zjistil, že huntovat organizmus tvrdým alkoholem je vlastně hloupost. Pivo jej uspává a navíc se po něm tloustne. A tak začal objevovat víno. Jeho první kroky vedly na Moravu, mezi vína tajuplných názvů jako Sylván zelený nebo Ryzlink rýnský. Objev, že víno s názvem Veltlín červený raný nemá barvu rudou, ale bílou, nebo že Rulandské modré je vlastně červené, ho dokázal nadchnout na několik týdnů. Poučka o poměru ceny a užitné hodnoty (s věkem přibýval důraz na druhou složku) ho po čase zavedla mezi vína maďarská, bulharská a italská. Nyní už několik let sází na Francii aby dokázal správně přečíst Chateau de Beaucastel nebo proslulé Chateau Margaux, oprášil učebnici francouzštiny. Říká, že s vínem se před ním otevřel svět, který bude objevovat do konce života. Na této stránce budeme přinášet informace, které mají těmto objevitelským snahám pomáhat. V každém díle budeme psát, jak vína kupovat, uděláme test dvou lahví - jedné z domácí produkce a jedné z ciziny a od příštího vydání navštívíme vždy jednoho konkrétního výrobce vína. Zkrátka budeme přinášet vše o tom, jak svět vína snáze pochopit. Aby ta naše cesta nemusela být stejně dlouhá a trnitá, jako je příběh mého přítele.
