Američané nás obviňují, že vždycky když přijedou do České republiky, dostávají po deseti litrech vypité kofoly závislost, tvrdí šéf Kofoly
Radši udělejte rozhovor s ním, ukazuje majitel společnosti Kofola Jannis Samaras na jednoho ze svých podřízených.
Argumentuje tím, že právě jeho kolega ví o společnosti mnohem víc. „A já mám ještě navíc ten problém, že moc mluvím, někdy prý řeknu víc, než bych měl,“ pokračuje Samaras.
Zakladatel Kofoly vybudoval podnik takřka od nuly. Počátkem devadesátých let koupil malou sodovkárnu v Krnově. Zpočátku vyráběl kofolu v licenci společnosti Ivax. V roce 2002 pak ochrannou známku Kofola od zmíněné firmy koupil za 215 milionů korun. Dnes má firma více než šestimiliardový obrat a pokračuje v expanzi. Před několika týdny koupila síť fresh barů Mangaloo. „Do konce roku chceme mít padesát poboček,“ nastínil další plány Samaras. Kofola se rovněž snaží uspět v tendru na slovinskou společnost Radenska.
* Na trhu se objevují informace, že se chce Kofola zbavit některých svých značek. Kterých?
Pořád něco kupujeme a něco prodáváme. Zvažujeme prodej některých našich nestrategických značek.
* Které značky jsou ty nestrategické?
To nemůžu říci.
* A ty strategické?
Nemám to napsané někde na papíře.
* Kofola je novou jedničkou na českém trhu fresh barů. Nedávno koupila společnost Mangaloo a jejích 17 poboček…
Tohle je jeden ze segmentů, kde se rozvíjíme. Zároveň poměrně silně tlačíme na vodu, jak čistou, tak i různě ochucenou. Současně s tím vytahujeme všechny jakkoli, i lehce, kontroverzní součásti receptur a nahrazujeme je „neškodnými“ látkami. To se týká třeba látky aspartam (umělé sladidlo - pozn. redakce) ve všech značkových nápojích. Přestože je to povolená ingredience, ocitla se v podezření, tak nápoje vyrábíme bez ní. V kofole teď taky není.
* Znamená to, že jste změnili původní recepturu kofoly?
Ne. U kofoly se spíš snažíme jít po původu bylin, které k její výrobě používáme. Receptura je neměnná, ale můžeme ještě lépe ohlídat kvalitu ingrediencí. Například používáme spousty malinového listí, od různých dodavatelů, různé kvality z různých zemí. Naší zásadou je co možná nejvíc lokálních surovin, ať víme, od koho jsou, a máme plnou kontrolu.
* Takže budete provozovat vlastní farmu na bylinky?
Určitě ne, to už je vyšší dívčí.
* Kolik jste zaplatili za Mangaloo?
Dohodli jsme se s prodávajícím, že cenu neoznámíme. Z výsledovky je ale možné poznat, jak velkou může mít společnost hodnotu. Určitě se však nejedná o stovky milionů korun.
* Jak chcete pokračovat v rozvoji fresh barů?
Dohromady s Mangaloo máme sedmatřicet fresh barů. Do konce letošního roku jich chceme mít padesát. Rozvoj v této kategorii bude poměrně velký a je to směr, ve kterém budeme pokračovat i nadále. V daném segmentu počítáme s investicemi v řádech desítek až nižších stovek milionů korun.
* Jak zapadá do nové firemní strategie kofola? Je to zdravý, nebo nezdravý nápoj?
Určitě není nezdravý, je v něm cukr, ale méně než v podobných kolových nápojích. Samozřejmě když vypijete denně pět litrů vody, tak je to špatně, dva litry kofoly asi taky. Všeho s mírou. Stejně tak, když vypijete litr šťávy z jablek a zelí, počítejte s tím, že vás to prožene. Nejpřirozenější je pít vodu, nějaké šťávy, ať jsou co nejčerstvější, a trochu něčeho pro povzbuzení. Není od věci si dát kofolu nebo jiný drink, kde je kofein. Trocha cukru vás taky nezabije.
* Předpokládáte, že jednou budete mít z fresh šťáv a barů větší tržby než třeba z prodeje klasických nápojů, jako je kofola?
To ne, hodně záleží na spotřebitelských zvyklostech. Kofola je určitě československý fenomén. Kulturní dědictví těchto dvou národů.
* Takže zažádáte ministerstvo kultury, aby vám kofolu zaregistrovalo jako kulturní dědictví?
Docela dobrý nápad. I z toho pohledu, že se DNA národa z něčeho tvoří, z historických událostí, rozhodnutí elit a zároveň z takových ekonomických úspěchů, které měl třeba Baťa. Určitě bych byl velmi rád, kdyby se někdy kofola, třebas za padesát let, dostala do těchto souvislostí.
* Jste v tendru na slovinskou společnost Radenska, budete hledat v zahraničí i jiné akviziční cíle?
Radenska nám stačí. Kofola je malá firma a slovinský tendr není o tom, že máme v plánu nějakou velkou zahraniční expanzi. A hlavně, Radensku nebereme moc jako zahraniční expanzi, ale spíš v rámci starého Rakouska-Uherska. V soutěži je poměrně velká konkurence, teprve se uvidí, jak dopadne.
* Pokud vyhrajete tendr, plánujete, že se něco z produkce Radensky objeví i na českém trhu?
Značka vznikla za starého Rakouska-Uherska a na českém trhu historicky byla. Ostatně v příhraničí Rakouska se Slovinskem má Radenska poměrně silnou pozici, stejně tak i v severní Itálii. Pokud by k akvizici došlo, máme i svoje produkty, jež bychom chtěli prodávat ve Slovinsku, kde chybějí a není v tomto segmentu tak silná konkurence.
* Neprodáváte jen kofolu a fresh džusy, ale pod značkou Rajec i vody. V tomto segmentu se hovoří o válce majitele Karlovarských minerálních vod Pasquala proti zbytku trhu. Třeba Kofola napadla u antimonopolního úřadu transakci, jíž Karlovarští prodali Hanáckou kyselku italské firmě…
Rozhodně nejde o osobní záležitost. Vážím si všeho, co rodina Pasqualů v segmentu vod dokázala. Co se týká vody, je to jeden z nejvybudovanějších trhů v celé Evropě a to je jejich zásluha. Udělali kus práce, akorát jsme konkurenti na trhu a máme pocit, že v tom boji zacházejí až tam, kde nás poškozují, tak jsme si stěžovali na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
* ÚOHS ale vaše námitky zamítl, pocit poškozeného trvá?
Ten se nezměnil a trvá i přes zamítavé stanovisko antimonopolního úřadu. Stále si myslíme, že transakce nebyla v pořádku.
* Co na transakci rozporujete?
V podstatě způsob, jakým proběhla. I když má úřad své dokazování velmi ztížené, jsme přesvědčeni, že je Hanácká kyselka tak či onak, když ne přímo řízena, tak alespoň ovlivňována Karlovarskými minerálními vodami. Mimo jiné v Hanácké působí někteří lidé z bývalého managementu Karlovarských minerálních vod. Těžko někdo uvěří, že rodina Pasqualů na chod Hanácké kyselky nemá žádný vliv.
* Podáte další stížnost?
Ne. Máme dost svojí práce. Nejsme zvyklí se soudit s kdekým. Máme malý rozpočet na právníky. Mnohem lepší je věnovat energii konzumentům než sobě a konkurentům.
* Situace na trhu s vodami je nepřehledná, každý vyjednává s každým o koupi, chystají se další změny na trhu. Společnost Kofola také vyjednává? Chcete někoho koupit?
Nekomentujeme transakce, které nejsou uzavřeny, takže i kdybychom vyjednávali, tak vám to neřeknu. Ničemu by se nepomohlo, kdyby Kofola něco komentovala dopředu.
* Dojde na trhu ke konsolidaci?
Možností je více, od konsolidace, štěpení, vzniku nových segmentů až po fragmentaci trhu z jiné strany, to je přirozený proces. V segmentech, které jsou dnes tzv. zralé a již nerostou, se začíná přiostřovat konkurenční boj. V určité chvíli je růst jedinou možností, jak být efektivnější. Přitom už nejde růst organicky, protože je to strašně drahé. A ani to nikdo nereport chce, včetně konzumenta, který nečeká, že přijde pětadvacátá příchuť minerálky.
V takovém okamžiku je možný jediný rozvoj - akvizice.
Pokud se podíváte na zisky firem z prodeje vod, jsou skutečně velmi špatné, téměř nikdo nevydělává. Nevím, zda dojde k další konsolidaci, protože trh je už relativně hodně zkonsolidován. Když někdo ovládá šedesát procent trhu, tak by se tam nemuselo teoreticky dít nic, ale tak, jak je to rozvržené, se něco dít bude.
* Máte nějakou nabídku na prodej Kofoly?
Žádnou.
* Prodal byste, kdyby přišlo něco zajímavého?
To je tak hypotetická otázka, že se na ni ani nedá odpovědět. Nikdy jsme nad tím nepřemýšleli. Spíš mi zaleží na nějakém životním cyklu, aby lidé, kteří udělali Kofolu Kofolou - a je to spousta lidí -, měli stále nápady, jak firmu dál rozvíjet. V okamžiku, kdy žádné nápady nepřijdou, bude asi lepší Kofolu prodat. Nápadů je ale naštěstí dost, takže o odchodu neuvažuji.
* Kolik vypijete denně kofoly?
Spotřebu neměřím, piju hodně naší vody, zařadil jsem i čerstvé šťávy, kofoly tak jednu plechovku. Spíš je to o frekvenci než o množství. Když jsem někde na dovolené, tak už mi ta chuť chybí.
* Dáváte do nápoje nějaké návykové látky, tak jako se o tom hovoří v souvislosti s vaší konkurencí?
To je naše výrobní tajemství. Američané nás obviňují, že vždycky když přijedou do České republiky, dostávají po deseti litrech vypité kofoly závislost. A tvrdí, že když si ji dají poprvé, vůbec jim nechutná, protože čekají sladkou chuť koly. Postupně se ale propijí a pak nám píšou z Ameriky, že ji nemůžou sehnat ani ve specializovaných obchodech. V rámci podpory cestovního ruchu jim říkám, že musejí přijet zpět do Česka. Podobně se nechovají jen Američané, ale třeba i turisté ze Španělska.
* Asi je čas vyrazit s firemními nápoji na jiné trhy než do Česka a na Slovensko…
Vždycky jsem byl striktně proti našemu prodeji v zahraničí, protože je to hrozně těžké. Aktuálně ale přemýšlíme o tom, že zkusíme nějaký menší modelový trh. Dnes to není jen o tom, něco někam dovézt, musíte hodně zainvestovat do marketingu, distribuce a vytvoření příběhu značky.
* Kde bude modelový trh?
Zatím nevím, jen tak o tom uvažujeme. Kdekoli na Západě nebo třeba i v… Kazachstánu. Přestali jsme říkat, že to není možné. Řekli jsme si, limity jsou jen v hlavě, tak jsme je odblokovali.
* Počítáte s tím, že třeba segment zdravých nápojů bude mít na firemních tržbách v budoucnu největší podíl?
Prodeje sirupů a kofoly rostou, mírně i vody. Silné značky dál posilují, naopak klesají značky různých limonád, které se melou někde mezi levným a drahým zbožím. Třeba Top-Topic.
* Takže Top-Topic je na seznamu značek, které se chystáte prodat?
Ne, to není o značkách, ale spíš o celých segmentech než o prodeji každého kousku.
* Prodej nápojů na trhu již několikátý rok po sobě klesá, objevují se názory, že již nikdy neporoste…
To ne, ale celá ekonomika je jakoby zklidněná, takový pokrok v mezích zákona. Když poroste, nebude to žádná divočina. Ve spotřebě na hlavu se plus minus podobáme standardním západním zemím.
* Co když někoho chytnete ve firmě, jak má v ruce konkurenční coca-colu, vyhodíte ho?
Myslím, že ani nemusím někoho chytat, nikoho k ničemu nenutíme. Taky si dám občas colu, když na ni mám chuť, třeba na dovolené. Nejsem takový šovinista.
* Koupili jste síť fresh barů, jaké budou další cíle?
Ukončili jsme dlouhodobou fázi, kterou bych nazval usazováním na trzích, a začali se dívat na Slovinsko, kde jsme v tendru na společnost Radenska. Země je to sympatická po všech stránkách, krásná a nám blízká. A hlavně Radenska je moc dobrá značka se super produkty. Souběžně s tím, a už to i děláme, je investování do takových technologií, které nám umožní dělat věci čerstvější, bez přídavných látek, konzervantů a tak dále. Tedy zdravější nápoje.
* Dobře, a jak se tedy bude vyvíjet trh s nápoji, bude stejný, nebo přijde nějaká revoluce?
Podívejte se třeba na segment čerstvých šťáv. Ještě teď se nám smějí, že do něj investujeme nějaké peníze. Možná budou mít pravdu, ale třeba taky ne. Každopádně je to něco, co může vzít tomu starému trhu s nápoji kus tržeb, protože to přináší zcela nové hodnoty. Rozvíjí se třeba i bubble tea a pravděpodobně to bude pokračovat. Stejně tak i soda stream a svět domácí limonády. Se soda streamem na trhu uspěli až na několikátý pokus. Taky se jim na začátku smáli.
* Na začátku rozhovoru jste tvrdil, že říkáte věci, které byste neměl. Moc mi to tak nepřipadalo…
Dneska jsem si dával velký pozor.
V okamžiku, kdy žádné nápady nepřijdou, bude asi lepší Kofolu prodat. Nápadů je ale naštěstí dost, takže o odchodu neuvažuji.
Jannis Samaras * Předseda představenstva a generální ředitel Kofoly. * Narodil se v Československu řeckým rodičům. Svého otce Kostase dodnes považuje za svůj hlavní podnikatelský vzor. V roce 1990 založili rodinnou firmu v Krnově, kde později koupili od státního podniku Nealko Olomouc malou sodovkárnu a pustili se do výroby sycených nápojů. * V roce 2011 získal titul podnikatel roku ČR. příběh firmy
Náhražka za kapitalismus
V roce 1959 dostal profesor Zdeněk Blažek zásadní úkol. Vyvinout limonádu, která by byla alternativou ke kapitalistickým kolovým nápojům. Zdařilo se a spolu s kolegy z Výzkumného ústavu léčiv v Praze představil v roce 1960 sladkokyselý sirup Kofo, který se stal hlavní přísadou nealkoholického nápoje Kofola. Limonáda postupem času získávala mezi konzumenty na popularitě. Po roce 1989 ale nastalo období úpadku a známkoprávních sporů. Počátkem devadesátých let se po několikaletých tahanicích stala jediným výrobcem a distributorem kofoly společnost Santa nápoje, sídlící v Krnově a patřící řecké rodině Samarasových. Patrně nejzásadnějším obdobím pro rozvoj Kofoly byl rok 2002. Tehdy společnost Santa nápoje koupila od firmy Ivax za 215 milionů korun obchodní známky a recepturu tradiční kofoly a postavila novou továrnu ve slovenské Rajecké Lesné, kde stáčela pramenitou vodu Rajec. O rok později se společnost Santa přejmenovala na Kofola. V březnu roku 2007 ohlásila Kofola sloučení s polským výrobcem sycených nápojů Hoop. Skupinu vlastní řecká rodina Kostase Samarase. Expanze Kofoly pokračovala i v dalších letech, mimo jiné v roce 2009 ovládla společnost Pinelli a od té doby vyrábí energetický nápoj Semtex. Letos zase koupila síť fresh barů Mangaloo. Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nápojů ve střední Evropě. Kromě nejznámější kofoly vyrábí i další nealkoholické nápoje Top Topic, Jupí, Jupík, Chito, Rajec, v licenci RC Colu a Capri Sonne. Společnost působí nejen na českém a slovenském, ale i na maďarském a polském trhu. V roce 2007 dosáhly tržby hodnoty 4,4 miliardy korun, ty loňské se vyšplhaly na více než šest miliard korun. l Určitě když vypijete denně pět litrů vody, je to špatně, dva litry kofoly asi taky. Všeho s mírou.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
