Menu Zavřít

Trocha pesimismu

9. 4. 2014
Autor: euro

„Když máš pocit, že se všechno daří, že máš prázdný stránky v kalendáři, že se rejža přívětivě tváří, nevíš asi co je ve scénáři“ zpívá kapela Sto zvířat v písni Sled nešťastných náhod. A tahle píseň musí teď znít v uších každému, kdo sleduje až neuvěřitelně dlouhou sérii dobrých zpráv z české, ale i evropské ekonomiky.

Prudký start v posledním kvartále potvrzují stále další a další čísla. A už nejde jen o růst exportu a průmyslové výroby. Přidalo se stavebnictví a tím hlavním je oživení tržeb v maloobchodu, které dosahuje tempa, jakého jsme nebyli svědky řadu let. Jistě, jde hlavně o prodeje aut a tudíž zřejmě o obnovu podnikových flotil, ale signál je to silný. Stejně jako trendy ve vývoji nezaměstnanosti. A prognózy růstu české ekonomiky se utěšeně vylepšují ke dvěma procentům pro letošní rok.

Na euforii je času dost

Kazit tuto radost není asi příliš populární činností, ale na nějakou euforii je opravdu času ještě dost. Důvody dluhové krize a vnitřního pnutí v eurozóně, které byly hlavním důvodem ochlazení, jež nás tak zaskočilo před dvěma lety, kdy už jsme se také radovali, jak jsou ošklivé časy krize u konce, zůstaly nevyřešeny.

Jen se z veřejných financí jednotlivých zemí přenesly do bilance Evropské centrální banky a stále straší největší bankovní domy v Evropě, které čekají zátěžové testy, tentokrát už prý férové. Po nich by měla přijít dokapitalizace bankovního sektoru, nebo dokonce účast nepojištěných vkladatelů na sanaci bankovního sektoru.

To by bylo natolik politicky výbušné, že je ve skutečnosti nemožné, aby k něčemu takovému došlo a velké evropské firmy musely odepisovat svá depozita na bankovních účtech jak ruští miliardáři na Kypru. V tom okamžiku se ale zhroutí fikce o definitivní záchraně eura a můžeme být tam, co před dvěma roky.

A možná ještě hlouběji, protože tehdy jsme nestáli tváří v tvář konfliktu s východním sousedem Evropy. Napětí ve vztazích s Ruskem, které spíše poroste, než že by oslabovalo, bude mít nutně negativní vliv na obchodní výměnu i na podnikatelský optimismus v Evropě.

A všimněme si, že také pořád existuje jeden hospodářský ukazatel, který se nějakým extra pozitivním posunem chlubit nemůže. A tím je vývoj investic, především těch privátních. A bez nich není ani mírný růst dlouhodoběji udržitelný. Tak si pusťme Sto zvířat a zkusme si v těch scénářích trochu číst.


Čtěte další komentáře Pavla Párala:

Miliardu nebrat

Pavel Páral: Když Kalousek a Babiš dělají totéž...

bitcoin_skoleni

Když se nechceš dělit


  • Našli jste v článku chybu?