Starostové malých pražských částí odmítají jejich rušení. TOP 09 chybí kromě argumentů i politická podpora
Když se Slivenec v sedmdesátých letech připojil k metropoli jako další městská část, dostali místní slib, že se tu rychle dobuduje infrastruktura. Z velké Prahy ale místo peněz proudily hlavně odpadky – otevřela se tady velká skládka. V části obce, kterou spojuje s Barrandovem silnice v havarijním stavu, dodnes chybí kanalizace a plyn.
Nyní by měl Slivenec podle plánu pražské TOP 09 přijít o status městské části a splynout s Prahou 5. Tentokrát žádné sliby. Současné členění Prahy na 57 městských částí je prý neekonomické a nelogické, takže se těch malých 35 prostě zruší. Naštěstí by to nebyl právně jednoduchý proces ani populární krok, pro který by dokázali topkaři získat politickou podporu.
Čekání na audit Radní pro legislativu Lukáš Manhart (TOP 09) čeká na výsledek auditu ve vybraných městských částech Praha 6, 8 a 12 a jejich okolních sestřiček. Má ukázat, kolik by se zrušením menších městských částí dalo ušetřit, zda je tato forma samosprávy efektivní a jestli ji lidé vůbec chtějí. „Vždyť to nedává logiku.
Milion lidí spadá pod 22 radnic a na zbylých sto tisíc obyvatel připadá 35 radnic. Navíc není spravedlivé, aby tato menšina měla zastání u vlastního starosty. Například městská část Nedvězí má 450 obyvatel,“ argumentuje radní Manhart.
„Pokud bude analýza zpracována objektivně, musí se ukázat, že by se nic neušetřilo,“ oponuje starostka Slivence Jana Plamínková. Slivenec má na tři tisíce obyvatel čtyři úředníky, jeden zaměstnanec tedy obslouží zhruba 800 obyvatel. Praha 1 se 30 tisíci obyvateli platí 353 úředníků. I pokud bychom počítali, že polovina z nich vykonává přenesenou státní správu – například občanky nebo stavební řízení – připadá jeden úředník samosprávy na 170 lidí. „Takže pokud by se mělo něco uspořit, pak někde jinde,“ dodává Plamínková.
Šetřit, nebo pacifikovat?
Starosta Křeslic Antonín Zápotocký má jasno.
Jde o to, aby se magistrát zbavil problémových starostů a nikdo nestál v cestě investorům, kteří skoupili na okraji Prahy za pár šupů pozemky pro velké projekty. „Žalujeme plánovanou výstavbu čtyřproudé Vestecké spojky, se kterou počítá územní plán. V jejím okolí je skoupeno 300 hektarů. Komerční a obytné zóny jsou navázané na výstavbu této spojky, a hlavně prosazované obří křižovatky u Průhonic,“ říká Zápotocký.
Za odmítavý postoj k výstavbě komunikace je městská část trestána podobně jako Suchdol – zřejmě největší pražský potížista. Na opravu zflikovaných komunikací nebo na projekt školky v Křeslicích za poslední roky nepřitekla z magistrátu ani koruna. Chodí jen jedna kontrola za druhou. „Když se u nás zastavil někdy před sedmi lety Pavel Bém, řekl nám, ať se podíváme na Dolní Sedlec, kam město poslalo desítky milionů na výstavbu kanalizace, chodníků a cest. My že nedostaneme nic, protože bráníme výstavbě Pražského okruhu. Exprimátor slovo dodržel,“ říká starosta Petr Hejl, který jižní variantu prstence kolem Prahy napadl u Nejvyššího správního soudu a uspěl, čímž její uskutečnění fakticky na řadu let znemožnil. Z okna radnice se dívá do ulice, které chybí asfaltový povrch.
Za vším hledej územní plán Hejl je dalším ze starostů, kteří se domnívají, že zrušením malých městských částí by se naplno otevřel prostor pro rejdy developerů.
Dnes ostatně někteří obyvatelé Dolního Sedlce, který se před sedmi lety odtrhl od Suchdola a připojil se k Praze 6, litují. „Bylo by lepší dál chodit v blátě jako dřív než bydlet v betonovém sídlišti,“ říká Pavel Divíšek, který se do Sedlce přistěhoval v roce 2005. Zprvu připojení k Praze 6 vítal. „Radovali jsme se ale předčasně. Účel odtržení Sedlce od Suchdola byl asi zcela jiný než zlepšit životní prostředí této městské čtvrti. Prostě někdo natáhl návnadu a my, naivní, jsme se nachytali,“ soudí iniciátor petice, kterou chtějí obyvatelé umravnit developera plánujícího přestavbu mrazíren v kaňonu Vltavy na stovky bytů v sedmipatrových domech. Změnu územního plánu podpořila městská část Praha 6.
Malé radnice nemají sílu zamezit změnám územního plánu, každou ale mohou připomínkovat nebo ji napadnout soudně. Až na výjimky dosud zastupitelé „velké Prahy“ ty malé otevřeně neválcovali. Například po vystoupení starostky městské části Praha-Řeporyje Marcely Holovské na magistrátu zrušili záměr postavit v Řeporyjích kogenerační jednotku. Mělo se v ní spalovat odpadové uhlí z Mostecké uhelné a vytápět jím sídliště ve Stodůlkách. Záměr padl, místo toho by se zde ale měla postavit třídírna komunálního odpadu pro Prahu 13. Řeporyjská radnice se proto chce znovu pustit do boje.
Chybí politická podpora Nakonec to ale s rušením možná nebude tak horké. Na posledním setkání „malých“ starostů – scházejí se každý měsíc od doby, co prosákl na veřejnost záměr na rušení městských částí – předseda pražské TOP 09 František Laudát uznal, že ekonomická úspora by asi nebyla závratná a politická podpora by nebyla jednoznačná. I radní Manhart přiznává, že redukce městských částí je sice součástí koaliční smlouvy, ale ODS není v této otázce jednotná. „Snížení počtu malých městských částí úzce souvisí s celorepublikovým problémem počtu více než šesti tisíc obcí, jehož následkem je místní samospráva roztříštěna do mnoha až miniaturních subjektů. Každopádně však snižování počtu pražských městských částí nahlížím optikou dobrovolnosti, protože to je v současnosti také jediná zákonná cesta, jak toho dosáhnout,“ říká pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Nedá se předpokládat, že topkaři by tento krok protlačili silou, podobně jako zrušení konceptu územního plánu, který se jim podařilo odprezentovat jako pohřeb kmotrovského pohrobka. Navíc, jak už naznačil primátor, by to nebyla jen pražská záležitost.
Zrušit městské části lze totiž jen zákonem.
„Pokud by se měly rušit městské části, tak ať je to nikoliv účelový, ale systémový krok pro celou republiku a začnou se rušit i malé obce,“ soudí starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS). Představa topkařů, jak přesvědčují kolegy z hnutí Starostové a nezávislí, s nimiž sdílejí jeden parlamentní klub, je trochu úsměvná.
Na rozdíl od rušení městských částí je ale poměrně jednoduché odtržení okrajových částí od Prahy, pro které by stačila místní referenda. Finančně by si nakonec odpadlíci zřejmě ještě pomohli. V současnosti dostávají městské části v rámci „vnitropražského rozpočtového určení daní“ na jednoho obyvatele 2400 korun z 31 tisíc korun, které na každého Pražáka posílá stát v rámci rozpočtového určení daní, zatímco samostatné obce budou mít přes devět tisíc. Magistrátní dotační politika to prý „malým“ starostům nevynahrazuje. Naopak, obávají se, že město je nechá finančně vyhladovět.
Pražák s žumpou na dvorku Zatímco velké městské části stavějí radnice za miliardy, investují do stadionů, nákupu drahých obecních bytů či vybavení operačních sálů, starostové malých městských částí poslouchají stesky svých občanů na děravé silnice či drahý odvoz fekálií. „Když jsem se před deseti lety zeptala v jedné malé vísce v jižních Čechách, jestli mají kanalizaci, koukali se na mě jako na nafoukaného Pražáka, co si to prý o nich myslím,“ vzpomíná Plamínková. Jenže část obyvatel Slivence tuto vymoženost stále nemá, podobně jako dalších dvanáct tisíc Pražanů z malých městských částí.
Řeporyje, kde je 300 domů jen s přepadovou kanalizací a všechny splašky ústí do Dalejského potoka, dostaly na letošek na investice jen 20 milionů korun, Křeslice nic, Slivenec musel zaplatit polovinu asfaltky v ulici K Váze ze svého rozpočtu. Na rekonstrukci děravé příjezdové komunikace, po které už řidiči autobusů pražského dopravního podniku odmítají jezdit, snad město najde peníze příští rok.
Možná se ale zastaví výstavba kanalizace, jelikož magistrát mění pravidla pro přidělování peněz. Nově mají prioritně proudit tam, kde „udělají za co nejmíň nejvíc parády“.
Takže Slivenec, který je v kopci a musí se tam stavět přečerpávací stanice, zůstane zřejmě i v 21. století bez kanálů. To by možná mělo radnici na Mariánském náměstí vadit víc, než že je samostatnou městskou částí. l
Malé radnice nemají sílu zamezit změnám územního plánu, každou ale mohou připomínkovat nebo ji napadnout soudně
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
