Chmelařství
Japonské pivovary, největší odběratelé žateckého chmele, prudce omezují odběr. Přibývající minipivovary dbají na hořkost, odbyt ale nespasí
Dvouletá neúroda chmele na celém světě a přesun pivařů od levných patoků k opravdovému, pěkně hořkému pivu. Za to by se měli modlit čeští chmelaři, aby se navrátila sláva jedinečného žateckého chmele. Už čtvrtý rok po sobě je jeho úroda nadměrně bohatá, jenže předzásobené pivovary z ní odebírají čím dál méně.
Obzvlášť citelně doléhá na tuzemské chmelařství výpadek v prodejích japonským pivovarům, donedávna dlouhodobě nejvěrnějším odběratelům drahého žateckého chmele. „Kontrakty do Japonska se radikálně snižují. Za tři roky jde o pokles zhruba čtyřicet procent,“ upřesňuje prezident Unie obchodníků s chmelem Pavel Šponer. Do údaje o propadu započítává už novou sezonu. Ani dlouhodobé vyhlídky přitom nejsou optimistické, čtou obchodníci z kontraktů s pivovary uzavíraných na několik let dopředu.
Březnové zemětřesení a následná tsunami, jež zpustošila severovýchodní pobřeží Japonska, nezničily žádné zásoby chmele. Zdejší obchodníci by je přitom ochotně nahradili, aby zmírnili přetlak po loňské mimořádné nadprodukci. Čtveřice japonských pivovarů Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory obvykle spotřebovávala více než čtyřicet procent z celkového vývozu českého chmele. Kirin vaří pivo s nenapodobitelným Žateckým poloraným červeňákem už od roku 1907.
Kontejnery se žateckým chmelem slisovaným do granulí odplouvají do Japonska vždy od listopadu. Poslední dodávky dobíhají v březnu, maximálně v dubnu. Zatímco z předloňské sklizně se v tomto období exportovalo dle údajů Českého statistického úřadu 1914 tun, z minulé, historicky nejvyšší úrody to bylo rekordně nízkých 1111 tun. Nová sezona přinese další nevítaný rekord, obávají se obchodníci.
Žízeň hašená nízkou cenou
„V Japonsku klesá podobně jako u nás spotřeba kvalitního piva a lidé pijí více levných piv, na která nepotřebují náš chmel,“ vysvětluje Šponer. Stále oblíbenější je mezi Japonci laciná náhražka piva Happoshu, která se obejde bez chmele. Popularitě Happoshu nahrává složitá ekonomická situace Japonců po jarní živelní pohromě. Obecný příklon spotřebitelů k podřadným pivům vykoupený nižší cenou mimo jiné přispívá k celosvětové nadprodukci chmele.
„Až se lidé začnou vracet ke kvalitním výrobkům, tedy i k pivu, zastaví se pokles poptávky po žateckém chmelu,“ věří Stanislav Roháček, spolumajitel a ředitel obchodní firmy Arix, majetkově propojené s největším tuzemským producentem chmele, blšanskou společností PP Servis (dříve ovládanou rodinou Chvalovských). Roháček připomíná, že na spotřebitelském chování se podepisuje rovněž daňové zatížení. „Na japonské Happoshu je nižší daň než na ležáky. Rusové raději pijí lihoviny, které jsou stejně zdaněné jako pivo. Však také do Ruska prodej chmele klesá,“ doplňuje šéf Arixu, jehož největším zákazníkem je skupina SABMiller s Plzeňským Prazdrojem.
Český chmel se od roku 1998 vyvezl do 78 zemí světa. Nejnovějším odbytištěm je Kyrgyzstán, pozoruhodně se rozvíjí export do Vietnamu. „Prodeje českého chmele do Vietnamu a Číny sice rostou, zdaleka ale nenahradí obrovský japonský pokles,“ porovnává Šponer. Čína coby třetí největší importér českého chmele vloni nakoupila 505 tun, do Vietnamu odešlo 144 tun, Rusko odebralo 243 tun. Druhým největším dovozcem je po Japonsku Německo, které samo zápasí s tříletou nadprodukcí a se sklady zaplněnými starými zásobami.
Tuzemské pivovary nakoupí jen asi pětinu z celé produkce chmele. V minulých dvou letech ovšem uvařily výrazně méně piva. Vystačily si tedy s menším množstvím českého chmele, který používají jen některé pivovary pro luxusnější piva. Tradičními odběrateli jsou Plzeňský Prazdroj, Budvar, Bernard či Černá Hora. Odbyt českého chmele trvale drží poptávka ze zahraničí, jenže i tam výroba piva klesá či stagnuje. Navíc pivovary neustále ubírají dávky chmelení, aby ušetřily. Dle údajů ze Svazu pěstitelů chmele je celosvětový průměr v dávkách chmele kolem čtyř gramů alfa hořkých kyselin na hektolitr piva, ale v Asii je výrazně nižší – mezi jedním a půl až dvěma gramy. Tuzemské pivovary s průměrnými sedmi gramy tedy chmelí stále nadstandardně.
„Ale jsou tu menší pivovary, které přidávají výrazně nadprůměrné množství chmele. A jejich výstav roste a měl by se dál zvyšovat,“ upozorňuje na perspektivní odbyt Zdeněk Rosa, předseda žateckého družstva Chmelařství zastřešujícího pěstitele. Nezlehčuje ani význam restauračních minipivovarů, kterých v Česku rychle přibývá. „V Americe obsadily minipivovary sedm procent pivního trhu, přitom spotřebují až dvacet procent chmele,“ porovnává Rosa.
Minivýroba, maxihořkost
V současné době je v Česku už více než 110 hospodských pivovárků. „Do konce roku jich může být celkem 120 až 130,“ odhaduje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Předpokládá, že se počet ustálí na 200 až 250. Malé restaurační pivovary nyní uvaří zhruba 0,7 procenta z celkové domácí produkce piva. Jejich příznivci oceňují právě hořkost originálních piv dodávanou především žateckým chmelem. Šuráň vyčísluje, že hořkost těchto piv je asi o třetinu vyšší než u běžných piv. „Záchranou pro český chmel minipivovary sice nebudou, ale množství, které spotřebovávají, už začíná být významnější,“ říká šéf svazu. Odhadem mohou hospodské pivovárky odebrat půl procenta z loňské rekordní sklizně 7700 tun.
Kvůli neprodejnosti chmele letos pěstitelé ponechali část chmelnic ladem. Některé horší porosty nakonec ani neočesali, při nízké výkupní ceně se jim to nevyplatí. Snížit plochy budou muset nejspíš i v příštím roce. Pěstování chmele omezují také Němci a Američané. Příznivé zprávy nepřicházejí ani od tuzemských pivovarníků. „Potvrzují se obavy, že naše pivovarství zatím nepřekonalo stagnaci způsobenou růstem spotřební daně na pivo a přetrvávající chabou poptávkou ze zahraničí,“ oznámil minulý týden předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Za prvních sedm měsíců výroba piva meziročně stoupla o necelé procento. Pokračuje příliv levných piv hlavně z Polska.
Česká trojka
Největší pěstitelé chmele – podíl na světové ploše (v procentech)
Německo 36,2
USA 24,9
Česko 10,3
Čína 9,9
Pramen: ministerstvo zemědělství
