Banky varují před rostoucím počtem finančních poradců parazitujících na jejich pověsti
Slíbil, že nám vyřídí půjčku, popisuje v jedné z internetových diskuzí svou zkušenost s podvodníkem 45letá Květa. Žádali jsme tehdy s manželem o úvěr a dvě banky nás odmítly. Muž nás navštívil doma a představil se jako zástupce jedné z nich. Vůbec nás nenapadlo, že by mohlo jít o podvodníka, pokračuje Květa. Slíbil, že pokud uzavřeme životní pojištění, půjčku dostaneme. Po podepsání pojistné smlouvy nám však sdělil, že banka naši žádost neschválila. Životní pojištění jsme chtěli okamžitě vypovědět, bylo to však možné pouze pod pokutou patnácti tisíc korun. A nepomohla nám ani pojišťovna, tvrdí Květa.
Množí se podvodné praktiky finančních poradců, kteří se zaštiťují velkými, renomovanými finančními institucemi, přičemž s nimi nemají vůbec nic společného. Tisíce klientů si pak stěžují u bank, pojišťoven či splátkových firem, že je jejich pracovník podvedl. Mají však většinou smůlu. Příliš toho nemohou udělat ani banky či další finanční instituce, jimiž se podvodník zaštiťuje. Dokázat takové parazitování je totiž téměř nemožné.
Nejprve oddlužovací společnosti
Pochybní poradci přitom často nejednají samostatně, ale organizovaně, a zaštiťují se seriózní společností. „Máme signály, že vyřízení hotovostního úvěru od zavedené finanční instituce nabízejí společnosti vystupující jako zprostředkovatelé úvěrů. Před sjednáním půjčky vyžadují kopie dokladů a například zálohu šest tisíc korun. Klientům slibují, že budou naši společnost kontaktovat a úvěr vyřídí. To vše bez potvrzení o výši příjmů a nahlédnutí do registru neplatičů. Dle reakcí nespokojených žadatelů jim firma později sdělí, že Home Credit půjčku neschválil, ale vstupní poplatek už nevrátí,“ popisuje jeden z fíglů šéf společnosti Home Credit Erich Čomor.
Podobné zkušenosti má i Raiffeisenbank. Na ni se také stále častěji obracejí lidé s dotazy, proč jim nedala úvěr, jestliže jim byl přislíben a oni za jeho sjednání zaplatili provizi. „V poslední době se množí případy, že se některé společnosti neprávem zaštiťují jménem Raiffeisenbank. Týká se to především společností, které se zabývají nabízením úvěrů pro klienty s nižšími příjmy či se záznamem v úvěrovém registru. Tyto firmy vystupují buď jménem Raiffeisenbank, nebo se prokazují jako její obchodní partneři,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. A dodává: „Počty takových klientů rostou, jde o desítky až stovky případů.“
Rovněž Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů v České republice, se už s parazitujícími finančními poradci setkala. „Konkrétní případy jsou však obtížně zmapovatelné. Záleží na tom, zda se nám klient ozve,“ poznamenal Jan Holinka z tiskového oddělení České spořitelny. Po oddlužovacích společnostech jde o další nekalé praktiky, které se letos rozmnožily na tuzemském finančním trhu.
Nejen banky
Zneužití jména postihlo i renomované poradenské firmy. „Díky zřízení call centra jsme zjistili, že některé naše klienty navštívil pracovník, který se sice prezentoval značkou Fincentrum, ale nikdy u nás nepracoval. Evidujeme spíše jednotky případů. Pro banky to však může znamenat mnohem větší problém,“ konstatoval Petr Stuchlík, šéf společnosti Fincentrum. Některé případy už řeší policie. „Takovými případy se zabývají naši detektivové společně s policií. Pokud má kdokoli podezření, že se na něho obrací zástupce České pojišťovny, doporučujeme mu, aby požadoval jeho identifikaci. Případně se ujistil o jeho pozici v České pojišťovně,“ uvedla Dagmar Koutská z odboru komunikace České pojišťovny.
Pochybní poradci přitom zašli už tak daleko, že zneužili i jméno České národní banky (ČNB). Loni ČNB obdržela tři stížnosti na podivné praktiky některých pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří se neoprávněně vydávali za zaměstnance ČNB. Na konci roku proto centrální banka vydala oficiální varování. Dle mluvčího ČNB Marka Petruše eviduje ČNB i telefonické stížnosti. „Všechna tato upozornění byla předána dohledu nad pojišťovnictvím a odboru ochrany spotřebitele,“ upřesnil Petruš.
Některé banky na společnosti, na něž si klienti stěžují, upozorňují. Například Raiffeisenbank v této souvislosti zmiňuje společnost Herriet či Bundes Finanzierung. Jiné finanční domy sdělí další firmy, jen pokud zůstanou v anonymitě. Týdeník EURO se pokoušel kontaktovat například společnost Lighthouse Financial či Money Broker, ale jejich vyjádření se mu získat nepodařilo. Téměř všechny společnosti se tváří jako seriózní firmy a mají dobré internetové stránky.
Utrpí reputace
Hlavní motivací nepoctivých poradců je tučná provize. Lidé jim často naletí, neboť z velké části jde o klienty, kteří chtějí úvěr a banka je odmítla. Neodradí je ani relativně vysoké provize, které si firmy účtují. Jde o částky přesahující pět tisíc korun. Někteří si účtují pět a víc procent z výše úvěru.
Nejen banky, pojišťovny a splátkové společnosti, ale i poctivé poradenské firmy stále hlasitěji varují před podobným jednáním. Parazitování na jejich značce je totiž poškozuje a značný dopad mají tyto praktiky i na pověst celého oboru finančního poradenství a zprostředkování. Potvrzuje to i výkonný šéf Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář. „Víme, že se takové jednání děje. Tyto praktiky vnímáme jako značně negativní a je v zájmu všech slušných finančních zprostředkovatelů, aby proti nim bojovali. Nejefektivnějším prostředkem zůstává stejně jako v případě lichvy dostatečná prevence. Diskutabilní je však třeba odpovědnost pojišťoven, které s danými agenty spolupracují,“ tvrdí Šindelář.
Tento obor přitom i bez takového šrámu lidé nevnímají příliš pozitivně. Ukázal to například průzkum Svět finančních poradců očima veřejnosti, který provedla loni v říjnu agentura Perfect Crowd. Ze studie vyplynulo, že finančního poradce využívá jen deset procent českých občanů. U pětiny lidí vyvolává pojem „finanční poradce“ jednoznačné negativní asociace. Spojují si ho s vtíravostí, falešností, planými řečmi a ztrátou času. Dobrého poradce údajně nezná 40 procent českých občanů a většina se domnívá, že není jednoduché ho objevit. Popsané praktiky proto znamenají nepříjemnou ránu pro už stejně dost pošramocenou profesi.
Bránit se (ne)lze
Potíž je v tom, že prostředky na obranu proti takovému jednání jsou omezené. „Snažíme se upozorňovat, že s těmito společnostmi nespolupracujeme, v médiích, na Twitteru i na Facebooku a na našich webových stránkách,“ říká šéf Home Credit Erich Čomor. A navíc upozorňuje, že žadatelé by nikomu neměli platit žádné peníze předem pouze za příslib sjednání půjčky.
Zachránit nesvedou ani právníci. Prokázat, že se poradce prezentoval jako zástupce konkrétní banky či zprostředkovatel půjček nějaké instituce, je totiž značně obtížné. „Dle dostupných informací zprostředkovatel zpravidla nesepisuje s žadatelem smlouvu na sjednání půjčky od Home Creditu a vše se odehrává jen ústně, a proto nemůžeme v tomto směru příliš dělat. Nespokojeným lidem lze jen doporučit, aby případný soudní spor vedli sami za sebe,“ uvedla šéfka právního odboru Home Credit Andrea Zatloukalová. Potvrzuje to i mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň: „Předpokládám, že se někteří klienti budou bránit soudní cestou.“
