Kalouskovo ministerstvo nezkrotí vodárenské marže, jeho nová regulační pravidla monopoly na vodu neomezí
Čím méně vody spotřebujete, tím víc za ni zaplatíte. Stát regulující ceny vodného a stočného na tuto nepřímou úměru dohlíží a vlny v zaběhlých vodách nerozčeří ani po 1. lednu 2013, kdy začne platit nový cenový výměr. Některá média během léta podlehla víře, že stát utáhne vodárnám zisky a někde se lidem voda dokonce zlevní.
Přituhovat ve výnosném vodárenském byznysu ale nebude, nesnaží se odběratele vody zbytečně navnadit ministerstvo financí, které je autorem novelizovaných regulačních pravidel.
„Nejde o žádnou radikální změnu. Je to jen zpřesnění pravidel, technická záležitost,“ představuje předpis náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Nemyslí si, že by vodárenské firmy dosahovaly v Česku nepřiměřených zisků, a proto by se měly důsledněji usměrňovat.
„Za dva roky, co mám tuto oblast pod sebou, nemám od kontrolorů žádnou zprávu o tom, že by někde byly extrémně nepřiměřené zisky,“ dodává.
Nedotknutelné výdělky Jiného názoru budou kupříkladu obyvatelé severomoravských měst a obcí, které v minulosti prodaly své vodárenské majetky. Do rostoucích cen vody mluvit nemohou, mohou jen sledovat, jaké zisky odtékají do Španělska na účet společnosti Aqualia, která vlastní Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK). Za nepřiměřený zisk v letech 2007 a 2008 jim finanční kontrola vyměřila pokutu 900 tisíc korun. Firma se ale proti sankci úspěšně odvolala u ministerstva financí. „Čtyřicetiprocentní zisk severomoravských vodovodů rozhodně přiměřený není. Cenový výměr přináší určitou změnu, ale u definice přiměřeného zisku, což je největší problém, je úprava nedostatečná,“ míní starosta Bohumína a senátor Petr Vícha (ČSSD). Bohužel poznal, že vodárenský svazek, do něhož se obce spojily, nemá žádné páky, jak ovlivnit cenu vody. A nic nemůže očekávat ani od kontrol. Pracovníky ostravského finančního ředitelství, kteří u severomoravských vodáren zjistili porušení předpisů, kleplo nadřízené ministerstvo financí přes prsty.
O to vstřícnější je podle všeho Kalouskův úřad vůči vodárenským firmám využívajícím svého monopolu. Nový cenový výměr přímo zakotvuje, že každý rok mohou zvedat zisk až o pět procent. Takzvaný přiměřený zisk má zajistit návratnost použitého kapitálu i tím, že kromě infrastruktury se do něj dá započítat rovněž investice na nákup firmy. Neřeší se přitom, jestli byla kupní cena přiměřená, nebo přemrštěná. Někdo draze nakoupil? Nevadí, odběratelé vody mu špatný obchod zaplatí. Takto funguje státem regulované prostředí.
„Vložené prostředky se musí zohlednit,“ argumentuje František Smrčka, zástupce ředitele ministerského odboru cenové politiky Pavla Maštálky.
Klid, s jakým SmVaK nový předpis přijímá, jen potvrzuje očekávání, že velké zisky některých vodáren opravdu nezkrotí. „Nový výměr pro nás nepředstavuje zásadní problém. Obdobnou logiku, z jaké předpis vychází, jsme používali již dříve při kalkulaci našich cen,“ uvádí mluvčí SmVaK Eva Špirochová. „Výpočty, které jsme podle nového výměru provedli, prokazují, že náš zisk byl i v uplynulých letech přiměřený,“ poznamenává.
Severomoravské vodárny nejspíš poučily i ministerstvo financí, jak se přiměřený zisk správně počítá. Úřad totiž vyslyšel obhajobu firmy a jejích zisků, které předtím napadla finanční kontrola jako nepřiměřené. Pokutu zrušil, přitom argumentace SmVaK ho zřejmě zaujala natolik, že některé parametry, které vodárny použily na svou obranu, nakonec zapracoval do nového cenového výměru.
Která z firem to má?
O co při kontrole, která probíhala od listopadu 2009 s přestávkami do června 2010, přesně šlo? Ostravští kontroloři se zaměřili na skokový růst zisku v letech 2007 a 2008 oproti roku 2006, kdy severomoravské vodárny koupila od Penty španělská Aqualia. U pitné vody vyletěl zisk na 41, resp. 46,6 procenta.
U stočného stoupl na téměř 29, resp. 28 procent. Taková úroveň zisku zahrnutá ve fakturovaných cenách se zcela vymyká průměrné úrovni zisku dlouhodobě dosahované v odvětví vodárenství, konstatovala kontrola.
Severomoravské vodovody ve své kalkulaci počítaly se ziskem čtyřikrát větším, než byl průměr za odvětví. Kontroloři tudíž ohodnotili zisk jako nepřiměřený. Poukázali také na to, že v období let 2002 až 2008 bylo ze SmVaK mimo vodárenské odvětví odčerpáno 4,1 miliardy korun, což převyšuje hodnotu základního kapitálu společnosti ve výši 3,5 miliardy. Veškerý zisk šel na výplatu dividend.
Zrušení pokuty odůvodnilo ministerstvo loni tím, že doba, kterou by postihovala, byla z větší části promlčená. V nálezu shledalo také některé věcné nedostatky a konstatovalo, že skokové navýšení zisku není zakázané. Pod stanoviskem je podepsán Pavel Maštálka, šéf cenového odboru, který posléze novelizoval výměr k cenám vodného a stočného. Ještě loni v srpnu přitom ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdil, že se neuvažuje o úpravě definice přiměřeného zisku. Sdělil to v dopise senátorovi Víchovi, kterému odpovídal na dotazy ke zrušené pokutě pro SmVaK.
Kalouskovo přiznání Kontroloři neměli míru zisku s kým porovnávat, protože v republice není co do vlastnické struktury subjekt srovnatelný se severomoravskými vodárnami, vysvětloval Kalousek.
SmVaK jako takzvaná smíšenka vlastní infrastrukturu a současně ji provozuje. V Česku není zdaleka ojedinělá. Rozdíl je ovšem v tom, že jiné smíšenky vlastní většinou obce. „Cenové předpisy pracují hojně s takzvanými právně neurčitými pojmy. Při každé kontrole věcného usměrňování cen, zejména pak při posuzování přiměřeného zisku, je velmi široký prostor pro správní úvahu,“ napsal senátorovi ministr.
O to zajímavější bude sledovat, jak se s přiměřeností zisku popasuje soud. Odběratel vody od firmy SmVaK a současně její drobný akcionář Miroslav Frank totiž zažaloval vodárenskou společnost za bezdůvodné obohacení. „Plyn nebo elektřinu si mohu nasmlouvat s různými dodavateli, u vody ale nemám na výběr. A cenová regulace je neúčinná,“ stěžuje si Frank. Nejde mu o dvacet tisíc korun, o něž se soudí. Bojuje za to, aby se vodárny skutečně pohybovaly v rozumných hranicích, když už podléhají státní regulaci. „Za dva roky, kterých se žaloba týká, se severomoravské vodovody bezdůvodně obohatily o 400 milionů korun,“ tvrdí nespokojený klient. Do sporu se pustil před třemi lety, zatím neproběhlo ani první stání.
Každoročně investujeme přes půl miliardy korun do infrastruktury, zdůrazňuje SmVaK. „Letos je to 513 milionů, pro příští rok počítáme předběžně s 515 miliony korun,“ upřesňuje mluvčí Špirochová. Drobný akcionář Frank ale namítá: „Společnost nakupuje předražené investice prostřednictvím své sesterské firmy Aqualia infraestructuras inženýring.
Například za roky 2007 a 2008 vydala za nadhodnocené investice 937 milionů, přitom sesterská firma je pořídila za 705 milionů korun.“
Za jaké ceny bude SmVaK prodávat vodu v příštím roce a zvýší si zisk o pět procent, jak to dovoluje nový cenový výměr? „Plán pro příští rok se teprve tvoří. Vlastníme vodohospodářský majetek za téměř sedm miliard korun, a o ten je třeba pečovat. Nedostáváme žádné dotace od státu nebo Evropské unie. Zisk používáme na financování investic a obnovy nad úroveň odpisů dlouhodobého majetku, jakož i na zajištění návratnosti vloženého kapitálu,“ odpovídá mluvčí.
Luxusní zhodnocení Pozoruhodnou novinkou v novém cenovém výměru je vyčíslené zhodnocení vloženého kapitálu pro kalkulaci přiměřeného zisku. Právě tímto parametrem předtím operovaly severomoravské vodovody při odvolání proti pokutě. Ministerstvo ho stanovilo na sedm procent. Jak k číslu dospělo?
„Je to propočítáno z míry ziskovosti odvětví. Kritérium se používá i v jiných monopolních odvětvích, u vodárenství bylo dosud napsané jen slovně,“ vysvětluje Maštálkův zástupce Smrčka. „Příští týden budeme mít přesně doložené, jestli propočet sedí. Pokud bychom došli k závěru, že nesedí, dá se to ještě zpřesnit,“ dodává.
Příslušný výměr k regulaci cen vody přitom vyšel v Cenovém věstníku už loni v prosinci.
Nic pozitivního nečeká od regulačního předpisu účinného od Nového roku nepřítel státních regulací poslanec František Sivera (ODS). „Ochrana to není. Úprava jen nahraje zahraničním firmám, které vodárenské sítě provozují i vlastní, aby zatlačily na ceny vody a posvětily své zisky. Problém ale může dělat těm, co fungují na jiných principech,“ obává se Sivera. Je místopředsedou dozorčí rady Vodárenské akciové společnosti, která zásobuje část jižní Moravy a Vysočiny. Firmu vlastní svazky obcí. „My si pohlídáme, aby se peníze vracely do infrastruktury,“ poznamenává.
Regulátor na roztrhání Jaké pokuty dostaly vodárenské firmy v posledních letech za neodpovídající zisky, je ne dostupný údaj. „Zjistit konkrétní výši pokuty je problematické. Nelze totiž zcela oddělit pokutu za neoprávněné náklady a nepřiměřený zisk. Za obojí porušení předpisů se ukládá jedna pokuta,“ vysvětluje Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí. Co se tedy ví? Za poslední tři roky se uskutečnilo 203 kontrol cen vodného a stočného. Z toho u 112 případů bylo zjištěno porušení předpisů a uložena pokuta v celkové výši 19,2 milionu korun. „Čtvrtina pokutovaných se odvolala, u pěti pak byla pokuta zrušena,“ upřesnil Ležatka.
O dohled nad tuzemským vodárenstvím je v poslední době velký zájem. Ochotně by se ho ujala předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Úřad zatím zaměstnává jednoho experta na vodu.
„Úřad je připraven spravovat i oblast vodárenství a má k tomu jako nezávislý regulátor síťových odvětví všechny předpoklady,“ přesvědčuje mluvčí ERÚ Jarmila Lehnerová.
Jak dodává, analýza ERÚ potvrdila současnou roztříštěnost regulace a vůbec problémy v českém vodárenství.
„Mnohdy jsou podepsány nepřiměřeně dlouhé a netransparentní smlouvy mezi vlastníky infrastruktury a provozovateli, kdy podstatná část zisku jde soukromým firmám a minimální obcím. Nedostává se finančních prostředků na opravy, které musí hradit vlastník infrastruktury,“ vyjmenovává Lehnerová. Připomíná, že Brusel už delší dobu varuje, že pokud Česko nezdokonalí v tomto odvětví regulaci, nemusí v letech 2014 až 2020 přitéct do republiky čtyřicet miliard korun. Kalouskovo ministerstvo se ovšem cenového dozoru nehodlá jednoduše vzdát. „Nemáme žádné argumenty, že by změna znamenala zlepšení,“ reaguje náměstek Zídek. Ministerstvo zatím zadalo společnosti PricewaterhouseCoopers úkol, aby prověřila fungování celní správy, dozoru nad loteriemi a finančních orgánů pro kontrolu regulovaných cen. Pak se uvidí.
Ministerstvo vyslyšelo obhajobu firmy a jejích zisků, které předtím napadla finanční kontrola jako nepřiměřené 41 procent Na takovém meziročním růstu zisku započteném do ceny pitné vody nevidí ministerstvo financí nic zvláštního. Severomoravským vodovodům takto stoupl zisk v roce 2007 oproti roku 2006. Legalizace zisků
Co dovoluje vodárenským firmám cenový výměr platný od 1. ledna 2013
* do cen vodného a stočného mohou kalkulovat meziroční růst zisku o pět procent
* investice do nákupu společnosti si mohou promítnout do cen vodného a stočného
* takzvaný přiměřený zisk počítá se sedmiprocentní mírou výnosnosti použitého kapitálu
Čtyři miliardy pro Pentu
Akcií SmVaK se města a obce zbavily koncem devadesátých let minulého století. Většinou bez ocenění hodnoty akcií znaleckými posudky je prodávaly společnostem Anglian Water a Ondeo. V roce 2004 se majoritním vlastníkem SmVaK stala Penta, která za třetí největší vodárenskou firmu v Česku zaplatila 3,2 miliardy korun. Do té doby nezadluženou firmu zatížila úvěrem 1,75 miliardy a hned nato si vyplatila mimořádnou dividendu přes dvě miliardy korun. V dalším roce vydala desetileté dluhopisy za dvě miliardy korun, které použila na refinancování původního úvěru. Penta si vstup do SmVaK pochvalovala jako jeden z nejlepších takzvaných leveraged buyout v Česku, tedy převzetí firem z větší části financované zadlužením nakupované firmy. Po dvou letech vodárny prodala španělské Aqualii za téměř 4,8 miliardy korun. Na dividendách za rok 2005 si ještě vzala 600 milionů. Na celém obchodu vydělala bezmála 4,4 miliardy korun. „Dobře jsme odhadli vývoj na trhu a ve spolupráci s výborným managementem jsme dokázali realizovat vlastní projektový plán – restrukturalizaci pasiv,“ pochlubil se tehdy investiční ředitel Penty Martin Štefunko, který dnes stejnou pozici vykonává v PPF. Aqualii tedy severomoravské vodárny přijdou ve finále na skoro sedm miliard korun. V roce 2015 totiž bude muset vyplatit dluhopisy za dvě miliardy, které si nakoupily banky, fondy a různí privátní investoři. Nemusí zoufat, stát dovoluje, aby kupní cenu vodáren pomohli investorovi uhradit odběratelé vody.
Jak stoupala voda
Severomoravské vodovody a kanalizace: vývoj vodného a stočného (v Kč/m3, včetně DPH)
Vodné
Stočné
2007 23,30 Celkem 44,40 21,10
2008 25,88 23,44 49,32
2009 28,62 25,92 54,54
2010 30,70 27,18 57,88
2011 32,08 28,97 61,05
2012 34,90 31,52 66,42
pramen: Severomoravské vodovody a kanalizace
Odtok do Španěl
Jakých zisků (v mil. Kč) dosahovala firma Severomoravské vodovody a kanalizace a kolik prostředků vyplatila na dividendách od doby, kdy se vlastníkem stala Aqualia
Dividendy
388,75
244,65
371,35
386,65
Celkem 1834,61
Celkem 1534,78
359,22
252,47
352,81
332,01
362,48
319
pramen: výroční zprávy SmVaK
O autorovi| Táňa Králová*kralova@ mf.cz
