Západoevropské metropole využívají desítky let železnici k odlehčení dopravy v centru. V českém hlavním městě zatím chybí potřebná infrastruktura. Její rozvoj zpomalí i chystaná rekonstrukce Masarykova nádraží.
Foto: Martin Mráz / MF Dnes / Profimedia
Každé ráno vstává Thomas Müller s pohledem na romantické Starnbergské jezero. Přestože si ve svém rodinném domě v poklidném bavorském městečku Tutzing může užívat výhod života na podhorském venkově, není odtržený od rychlého života byznysu. Pracuje jako expert v mnichovské pobočce pojišťovny Allianz. Více než čtyřicetikilometrovou trasu mezi Tutzingem a milionovou bavorskou metropolí Mnichovem překonává vlakem. Pohodlné klimatizované soupravy využívá manažer denně, do čistých vagonů se nemusí bát sednout v obleku. A naopak, když je v létě pěkně, vyjede ve sportovním, vezme si do vlaku kolo, aby se pak po mnichovských cyklostezkách dostal rychleji z nádraží do kanceláře.
Pro pravidelné cestování do zaměstnání je pro něj jízda vlakem nejpohodlnější. „Na předměstí Mnichov-Pasing se dostanu za 20 minut, na hlavní nádraží trvá cesta o 10 minut déle. Autem bych to při ranních zácpách rychleji nezvládl. Navíc ve vlaku si mohu na notebooku cestou projít přípravu na poradu či odeslat urgentní e-maily,“ popisuje výhody cestování železnicí Müller.
Do Kladna daleko
O podobném komfortu si cestující v Česku mohou zatím nechat jenom zdát. Milan Hamerský dojíždí každý den z Kladna do Prahy, kde pracuje na ministerstvu vnitra. Přestože je Kladno od českého hlavního města vzdáleno jen 25 kilometrů, velká část vlaků jezdí tuto vzdálenost za 58 minut a jen některé spoje to zvládnou za 37 minut. Rovněž o pohodlí se nedá příliš mluvit. „Při odpolední špičce cestou zpátky z Prahy na Kladno musí stát část cestujících již na Masarykově nádraží. Další davy pak přistoupí v Dejvicích a vlaky jsou beznadějně přeplněné,“ popisuje Milan Hamerský nynější „kulturu“ cestování.
Před čtyřmi lety přinesl určité zlepšení systém železničních mostů a tunelů pod Vítkovem, známý jako Nové spojení 1. Stavba za 8,3 miliardy korun znamenala lepší napojení především na sever a východ republiky. Zvýšená kapacita trati pak umožnila nasadit na příměstské trati soupravy CityElephant v patnáctiminutových intervalech. Tedy polovičních, než bylo předtím možné. Podle odborníků však tato stavba pomohla především dálkové dopravě. Pro příměstskou dopravu se hlavní problém, tedy nedostatek stanic při průjezdu městem a především chybějící návaznost do všech důležitých směrů, neodstranil.
* Pomohl by pražské dopravě městský tunel pro železnici?
* O kolik by tunel zkrátil dojezdy mezi jednotlivými městskými částmi?
* Kolik miliard by stavba spolkla?
* Kdy nejdříve by stavba železničního tunelu pod Prahou mohla začít?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu Profit, který vyšel 26. března 2012.
