Kromě toho, že Turci dokážou vyrobit opravdu překrásné koberce, o nichž nikdo nepochybuje, že létají, jsou nesmírně pohostinní, přátelští a ochotní. Nikoho rozhodně nenechá chladným jejich výborný silný černý čaj ani překrásná Egejská riviéra se spoustou přístavů a zálivů.
Foto: Adéla Cicvárková
Výchozím bodem pro alespoň letmé poznání jihozápadní části Turecka jsme zvolili letovisko Bodrum u Egejského moře. Ubytovali jsme se v zátočině Bitez, která je od centra rušného Bodrumu vzdálena asi 20 minut cesty dolmuší (klimatizovaným minibusem, který tu funguje jako městská hromadná doprava).
Hvězda a půlměsíc
Turci jsou patřičně hrdí na svou vlajku, červený obdélník s bílým půlměsícem a hvězdou proto uvidíte vyvěšený prakticky na všech domech, kopcích i lodích. Letovisko Bodrum není architektonicky příliš zajímavé, státem je tu nařízeno, aby si zdejší obyvatelé stavěli nanejvýš dvoupatrové bílé krychlové domy bez špičaté střechy. Důvodem je mimo jiné zachování původního rázu pobřeží.
Jednotlivá města oddělují sady olivovníků a granátových jablek, často se tu pasou krávy a kozy. V letoviscích pak mnohdy narazíte na volně pobíhající psy a kočky, zvířata jsou ochočená a většinou i velmi přítulná. Turci je nevyhánějí ze svých krámků ani z hotelů. Pít se tu dá poměrně dobré místní pivo Efez, prodává se tady také dánský Tuborg. Z tvrdého alkoholu stojí za ochutnání anýzová rakie.
Obě části odděluje kopec s pozůstatky mlýnů, kde se na počátku 19. století mlela mouka na svatojánský chléb. Náš hotel byl situován přímo pod minaretem, tudíž nás zdejší muezín několikrát denně oblažil svým vyvoláváním veršů z koránu – první ranní modlení začínalo už v pět hodin. Veškeré náboženské obřady byly o to intenzivnější, že byl právě ramadán – postní měsíc, během nějž Turci za denního světla nejedí, nepijí, nekouří a vyhýbají se jakýmkoli dalším požitkům.
Starobylý Efez
Pro milovníky antických památek má Turecko jednu obrovskou výhodu, a tou je starodávné město Efez. Více než dvě hodiny se tu můžete kochat skutečnými skvosty (tedy spíše jejich zbytky), jako jsou Celsova knihovna, Hadriánův chrám, důmyslné veřejné toalety či nevěstinec. Efez měl na počátku našeho letopočtu až 300 tisíc obyvatel. Právě na veřejných toaletách domlouvali důležití státníci své obchody či politické záležitosti, mezi jednotlivými klosety nebyly přitom žádné zástěny.
Podle pověsti existuje tajná chodba z knihovny přímo do nevěstince, archeologické výkopy ale zatím žádnou takovou podzemní cestu neukázaly. Ze slavného Artemidina chrámu, někdejšího divu světa, zbyl bohužel už jenom jeden sloup. Průvodce nás proto zavezl do nedalekého města Selçuk, kde jsme si mohli prohlédnout jednu z nejstarších dochovaných mešit, kterou nechal ve 14. století vystavět sultán Isa Bey a do které se místní lidé stále chodí modlit.
Turecko
Turecká republika leží v jihozápadní Asii v Anatólii a v jihovýchodní části Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Ankara. V zemi žije přibližně 60 milionů obyvatel. Pobřeží Černého moře má teplé léto a mírnou zimu, směrem k východu je podnebí sušší se zimními mrazy. Úředním jazykem je turečtina, 99 procent obyvatel vyznává islám. Domluvíte se tu anglicky a německy, někteří obchodníci nebo barmani ovládají také polštinu a základy češtiny. Platí se novými lirami, a to přibližně v kurzu 1 euro = 2 turecké liry. Výlety do Efezu nebo k řece Dalyan se tu prodávají za cenu okolo 30 eur.
Jak se tam dostanete
Do Turecka není problém cestovat na vlastní pěst. Stačí si pořídit letenku třeba do Istanbulu, kterou je možné koupit přibližně za 6 500 korun, v akci i levněji, a pak už se pohybovat autobusem. Pobřeží lze poměrně snadno a levně projet na lodi. Existují tu i půjčovny aut, ale benzín je drahý a Turci navíc neřídí příliš bezpečně a ohleduplně. Zájezdy do Turecka nabízejí za přijatelné ceny všechny větší cestovní kanceláře.
Kde se můžete ubytovat
Více než dva tisíce hotelů, ve kterých si můžete pokoj rezervovat pomocí internetu, nabízí například server www.booking.com. Pokud jede početnější skupina, není problém zamluvit si malý domek s několika ložnicemi, a to například na serveru www.casamundo.cz. Ani v Turecku však nechybějí levné a poměrně slušné hostely či menší hotely, kde noc i se snídaní vyjde třeba na 12 eur pro jednu osobu.
Želví pláž
O něco méně rozpálený zážitek skýtá plavba po řece Dalyan. Po cestě k ní jsme navštívili termální a bahenní lázně. Blahodárné účinky zdejších procedur se ukázaly hned po umytí zaschlé vrstvy jemňoučkého bahýnka na těle – všechna sluncem sežehnutá místa jako zázrakem přestala pálit. Cílem naší plavby byla pláž, na kterou každoročně dorazí houfy karet obrovských, aby tu nakladly vajíčka. V deltě Dalyanu už na nás čekali místní rybáři a lovci krabů, kteří jednu z karet přilákali přímo k naší lodi.
Řeku lemuje husté rákosí a také spousta kopců a skal. A právě zdejší skály si vybrali staří Lýkové, aby si v nich vybudovali své hrobky. Ani dost nepřístupné místo posledního spočinutí však nezabránilo tomu, aby zloději hrobky vykradli.
Zatímco břehy Bodrumu omývá Egejské moře, které je průzračně modré, příliš se nevlní a pokaždé nám nabídlo příjemných a osvěžujících 28 stupňů Celsia, na želví pláži nás přivítalo jemným pískem zkalené Středozemní moře se spoustou vln a teplotou vody 31 stupňů.
Zlato a kůže
Zejména starší generace zná Turecko jako místo, kde lze výhodně nakoupit zlato a kožené zboží. To platí stále; kvalita zdejších výrobků, ať už se jednalo o nejnovější kolekci zlatých šperků či koženého oblečení, je navíc vysoká. Movitější turisté si tu mohou pořídit také přenádherné ručně dělané koberce z bavlny, vlny nebo hedvábí, které jim zdejší obchodníci nechají zdarma dopravit až do Česka. Ruční výrobu koberců totiž v Turecku podporuje stát. Po celé zemi se tomuto řemeslu nicméně věnují už jen tři tisíce rodin.
Z Turecka si rozhodně musíte přivést výborný černý čaj z města Rize. Turci jej připravují jako velmi silný nálev, který je nutné zředit v poměru jedna ku třem horkou vodou. Neznalí turisté, kteří tak neučiní, prosedí všechny noci své dovolené na balkoně, aniž by zavřeli oči.
