WOLF FÜRTHNejvýznamnějším českým výrobcem autotextilií je dnes strakonická firma Fezko. Kdysi to ale bylo jinak. Původním sortimentem továrny byly klasické fezy, s jejichž výrobou ve Strakonicích začal již roku 1828 židovský podnikatel Wolf Fürth.Počátky výroby fezů ve Strakonicích nejsou zcela jasné.
WOLF FÜRTH Nejvýznamnějším českým výrobcem autotextilií je dnes strakonická firma Fezko. Kdysi to ale bylo jinak. Původním sortimentem továrny byly klasické fezy, s jejichž výrobou ve Strakonicích začal již roku 1828 židovský podnikatel Wolf Fürth.
Počátky výroby fezů ve Strakonicích nejsou zcela jasné. Podle legendy navštívil město roku 1805 linecký obchodník Braun, který čile obchodoval s Orientem. Ubytoval se v hostinci U Bílé růže a začal se shánět po někom, kdo by dokázal zhotovit fez. Hostinský přivedl pletařského mistra Jana Petráše, kterému Braun výrobu vysvětlil. Výsledek byl prý nad očekávání dobrý, proto se obchodník rozhodl uzavřít s pletařem smlouvu na delší období. Petráš se výborně osvědčil a brzy měl tolik zakázek, že je sám nestačil zpracovávat. Jeho úspěchu si pochopitelně všimli i další pletaři a výroba fezů se začala rychle rozšiřovat.
Opravdový zlom však přišel teprve s nástupem mechanizace. První tovární oprávnění k výrobě fezů ve Strakonicích získal židovský obchodník Wolf Fürth v roce 1828. Položil tím základy průmyslu, který město proslavil v mnoha zemích světa.
VYSNĚNÉ STRAKONICE
Historie firmy se začala psát již v roce 1812, kdy bylo Wolfu Fürthovi vydáno oprávnění k obchodu se suknem, vlnou a barvami. Strakonickému podnikateli bylo tenkrát třicet let, měl dva syny a začínal s nevelkým kapitálem 150 zlatých. Prodávat směl jen na předměstí v Bezděkově, brzy ale začal své aktivity rozšiřovat a pustil se i do výroby fezů. Postupně k práci přivedl i několik známých a produkce začala rychle stoupat.
Stále byl ale odkázán pouze na nevelký Bezděkov. Aby se dostal blíž k centru města, musel Fürth hledat společníky mezi vlivnými strakonickými měšťany. Prvním byl kloboučník Hischmann, který poskytl dům i s barvírnou, druhým pak punčochář Votruba. Společně požádali o povolení k založení firmy na výrobu fezů, proti jejich počínání se ale zvedla vlna protestů. Krajský úřad v Písku případ zvážil a trojici nakonec vyhověl. Roku 1827 vznikla společnost Hischmann-VotrubaFürth. Ještě tentýž rok požádal Fürth o tovární oprávnění a žádost odůvodnil tím, že živnost má úspěch i slušný obrat. Návrh byl opět přijat s rozpaky, roku 1828 byl ale rovněž schválen.
BOJ S KONKURENCÍ
Roku 1829 měl Fürthův podnik již 174 stávků a pracovalo pro něj asi 900 lidí, o klasickou továrnu se ale ještě nejednalo. Velká část pletařů vyráběla podomácku, firma se ale rychle rozrůstala a zabírala další domy a pozemky. Teprve roku 1832 byla Fürthovi povoleno zakoupit ve městě rodinný dům a získal i zemské povolení k výrobě. Společnost se přejmenovala na Fürth & Comp.
Ve Strakonicích pracovalo v té době ještě dalších třicet výrobců fezů a prosadit se nebylo vůbec jednoduché. Boj mezi konkurenty vyvrcholil roku 1835, kdy skupina stávkařských mistrů podala na Fürtha stížnost přímo císaři. Jejich snahy však byly marné.
Dalšímu rozvoji firmy pomohly dvě události třicátých let: založení paroplavební společnosti Rakouský Lloyd a nařízení tureckého sultána používat k vojenským uniformám místo turbanů fezy. Strakonický podnik zaznamenal rekordní tržby a zájem o jeho výrobky rapidně vzrostl.
VÍDEŇSKÉ VEDENÍ
Roku 1850 Wolf Fürth zemřel a vedení podniku se ujali jeho tři synové. Největší podíl na dalším růstu měl Josef Fürth, který se zasloužil o kompletní mechanizaci provozů. Strakonické fezy se tehdy vedle Turecka vyvážely už také do Egypta, Indie či na Blízký východ.
Po desítkách let beze změn se zlomovým pro firmu stal rok 1899, kdy vznikla akciová společnost Rakouských továren na fezy se sídlem ve Vídni. Do ní se sloučili všichni strakoničtí i písečtí výrobci a nadále působili už vždy jako celek.
Po první světové válce se vedení společnosti přesunulo zpět do Strakonic a sortiment se rozšířil o pokrývky a vlněné látky. Určitý útlum výroby nastal roku 1925, kdy turecký vůdce Mustafa Kamal Atatürk zakázal ve své zemi nošení fezů. I tento problém však strakoničtí nakonec vyřešili, když začali s výrobou tehdy populárních rádiovek.
| Letecký pohled na současnou podobu podniku |
KONEC FEZŮ
Roku 1937 zaměstnávala Akciová společnost továren na fezy celkem 3000 dělníků, počátkem války byla ale obsazena Němci a v některých provozech se začaly opravovat letecké motory. Návrat k tradiční výrobě přišel teprve roku 1945, kdy byl podnik znárodněn.
V letech 1966 až 1973 byl vybudován nový objekt, do kterého byla soustředěna výroba úpletů, bytových textilií a pokrývek hlavy. Důležitým pro další rozvoj se stal rok 1986, kdy byla zahájena výroba autotextilií pro mladoboleslavskou automobilku Škoda.
Po roce 1989 se podnik změnil na akciovou společnost Fezko, která byla následně privatizována. Roku 1998 se jejím majoritním vlastníkem stala skupina evropských a amerických investorů, která zahájila restrukturalizaci. Výsledkem bylo vytvoření dvou samostatných závodů - jednoho na výrobu autotextilií, druhého na výrobu pokrývek hlavy. Úplné dokončení změn přišlo ale teprve roku 2001, kdy byl závod pokrývek hlavy převeden do novojičínské společnosti Tonak, kterou Fezko mezitím ovládlo. Tradiční fez je tak dnes už jen ve firemním znaku.
WOLF FÜRTH (1782-1850)
Nejznámější strakonický výrobce fezů se narodil roku 1782. Jeho rodina patřila mezi hrstku německých Židů, kterým byl úředně povolen pobyt na strakonickém předměstí v Bezděkově. Mladý Fürth se ale s periferií rozhodně spokojit nehodlal. Roku 1812 začal obchodovat s textilem a později přešel i na výrobu fezů. Aby se dostal do Strakonic, spojil se s podnikateli Hischmannem a Votrubou, s nimiž roku 1827 založil společnou firmu. Roku 1828 získal tovární oprávnění a začal ve Strakonicích budovat vlastní podnik. Odolal všem konkurentům a postupně se vypracoval na jednoho z největších textilních podnikatelů v kraji. Zemřel 3. července 1850 ve věku šedesáti osmi let.
JOSEF FÜRTH (1822-1892)
Syn strakonického výrobce fezů Josef Fürth se narodil 30. prosince 1822. Spolu s bratry Jacobem a Moritzem byl od roku 1850 společníkem rodinné firmy. Výrazně se zasloužil o rozšíření a celkovou modernizaci provozů, což se pozitivně projevilo i na kvalitě výrobků. Strakonické fezy získaly ocenění na mnoha průmyslových výstavách a jejich export neustále stoupal. Vedle podnikání se Josef Fürth aktivně účastnil i politického života. Byl poslancem českého zemského sněmu v Plzni a poslancem Říšské rady ve Vídni. Zemřel 28. dubna 1892 ve věku sedmdesáti let. O sedm let později přešla rodinná firma do vídeňské společnosti továren na fezy. Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů; Historie a současnost podnikání na Strakonicku; Fezko, a. s.
