„Promiňte prosím, jsme právě v Budapešti, nebo v Praze?“ ptala se asijská turistka kolemjdoucích na pražských Hradčanech. Historka zazněla na letošním Fóru cestovního ruchu v Táboře pořádaném agenturou CzechTourism, kam se sjeli přední představitelé tuzemského turistického průmyslu diskutovat mimo jiné o tom, jak se podobným nedorozuměním vyhnout.
Pro turisty z Asie se stává Česká republika čím dál atraktivnější zemí. Jen za první pololetí letošního roku jich přijelo 700 tisíc a s nimi i zvýšené zisky hoteliérů, restaurací, průvodců i obecních pokladen a státního rozpočtu. Dopad na českou ekonomiku dosahuje podle agentury CzechTourism desítek miliard korun.
„Promiňte prosím, jsme právě v Budapešti, nebo v Praze?“ ptala se asijská turistka kolemjdoucích na pražských Hradčanech. Historka zazněla na letošním Fóru cestovního ruchu v Táboře pořádaném agenturou CzechTourism, kam se sjeli přední představitelé tuzemského turistického průmyslu diskutovat mimo jiné o tom, jak se podobným nedorozuměním vyhnout. Pro turisty z Asie se stává Česká republika čím dál atraktivnější zemí. Jen za první pololetí letošního roku jich přijelo 700 tisíc a s nimi i zvýšené zisky hoteliérů, restaurací, průvodců i obecních pokladen a státního rozpočtu. Dopad na českou ekonomiku dosahuje podle agentury CzechTourism desítek miliard korun.
CzechTourism se v posledních letech na lukrativní asijský trh zaměřil a Česko na něm úspěšně propaguje. Využívá k tomu i moderních technologií a spolupráce s místními blogery a influencery, lidmi mimořádně aktivními na sociálních sítích s vysokou základnou sledujících. Díky nim je možné oslovit stovky tisíc lidí s relativně nízkými náklady. „Stagnující trh se zájezdy do České republiky se nám povedlo rozhýbat a v letošním roce už hlásí meziroční nárůst o čtyřicet procent,“ říká proto spokojeně šéfka agentury CzechTourism Monika Palatková.
Jenže jak ukazuje případ s popletenou turistkou na Hradčanech, ne všechen potenciál je stoprocentně vyčerpán. Část návštěvníků Českem jen „profrčí“ na své cestě Evropou, aniž by zde stihli cokoli utratit. Pro veřejné rozpočty to pak znamená spíš zátěž a zvýšené náklady na úklid odpadu či budování dopravní infrastruktury. Navíc pokud si turisté ani neuvědomují, kde se právě nacházejí, těžko mohou po návratu domů dělat mezi svými známými Česku reklamu. „Není k ničemu, pokud do Českého Krumlova přijede autobus plný Korejců, ti se rychle vyfotí u dřevěného mostu a zase odjedou. Jediný příjem, který tam zůstane, je parkovné toho autobusu,“ říká Aleš Pangrác z agentury CzechTourism.
Kuks po půlmiliardové rekonstrukci znovu ožívá. Smrt odsud ale nezmizela
Právě jihočeské město o třinácti tisících obyvatel patří vedle pražského centra mezi nejvytíženější destinace. Krumlov každoročně navštíví až dva miliony lidí. Obecní kasa z toho však má podle místostarosty Josefa Hermana jen zhruba 12 milionů. „To je stav, který je naprosto neudržitelný,“ říká Herman navzdory tomu, že si je vědom nesporných přínosů ve formě tvorby pracovních míst a rozvoje města.
Ucpaná Vltava, Lipno i Adršpach
Nejde samozřejmě jen o turisty z Asie, ale klidně i Čechy trávící dny volna ve vlasti. Symbolem letošního léta se staly snímky Vltavy ucpané lodičkami s nezřídka alkoholem posilněnou českou posádkou. Podle Dany Fialové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se negativními dopady cestovního ruchu zabývá, patří mezi další „přecpaná“ místa například Lipno nebo skalní město Adršpach.
Řešení, jak negativní dopady masového turismu zmírnit a nepřijít přitom o peníze, které s sebou přináší, je relativně jednoduché a dlouhodobě známé. Návštěvníky je potřeba po republice rozmělnit, nalákat do méně navštěvovaných míst v regionech, kde by se zdrželi déle. Ideálně mimo hlavní sezonu. Jak to udělat, je už složitější, i na tom však CzechTourism intenzivně pracuje.
Velký potenciál nabízejí památky ze seznamu světového dědictví UNESCO. Mnoho cestovatelů je přímo vyhledává a existují i takoví, kteří se zaměřují výhradně na ně. „I když turismus určitě nebyl účelem vzniku seznamu, samotný zápis znamená obrovské zvýšení zájmu, lokalita se dostane do katalogů všech možných cestovních kanceláří,“ vysvětluje Martina Pásková z ministerstva životního prostředí. Návštěvnost takových míst podle ní vzroste po zápisu na troj- až desetinásobek.
„Okupační mocnost“ Přečtěte si, jak UNESCO kritizovalo Izrael
Řada tuzemských památek UNESCO se přitom nachází daleko od nejvytíženějších destinací. Například na Vysočině, která je ve srovnání s ostatními kraji relativně málo navštěvovaná, jsou z dvanácti tuzemských hmotných památek hned tři. Je to poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, historické centrum Telče a Židovská čtvrť v Třebíči. Nejde však jen o hmatatelnou historii.
Šest zářezů má Česko také na seznamu nehmotného dědictví. Vedle jízdy králů či lidového tance verbuňk získalo naposledy cennou známku třeba tuzemské loutkářství. I tyto kulturní odkazy mají velkou šanci vylákat zahraniční návštěvníky z přeplněného centra Prahy.
Doposud Česko zaostává v oblasti přírodních památek. Na prestižním seznamu UNESCO není zatím ani jedna tuzemská lokalita. Cesty za nedotčenou přírodou a s tím spojenými aktivitami, jako je pozorování ptáků i dalších zvířat, jsou přitom velkým hitem. To ukázala i obliba regulovaných výletů s průvodcem do jindy nedostupných částí Šumavy. Návrat velkých savců do volné přírody, jako je třeba vlk, rys, nebo dokonce medvěd, tak rovněž skrývá zajímavý potenciál.
Otázkou je, zda v hustě obydlené zemi střední Evropy, kde je nedotčené přírody opravdu už jen pomálu, by nebyl zvýšený zájem cestovatelů spíše na škodu. Podle Páskové však turismus a příroda nemusejí znamenat protiklad, pokud se obojí citlivě skloubí, což ukazují právě zmíněné organizované výlety do jindy zapovězené Šumavy.
Vedle toho se však Česko může pochlubit krajinou, kterou činnost člověka do značné míry utvářela, přesto je v mnoha ohledech jedinečná. „Zajímavou kategorií jsou kulturní krajiny, které zatím spadají pod kulturní dědictví UNESCO. Hodně se diskutuje, zda by neměla vzniknout kategorie integrované krajiny, která by nebyla ani čistě přírodní, ani kulturní památkou,“ vysvětluje Pásková.
Žhavé kandidáty na prestižní seznam má v tomto směru přitom Česko hned dva. Vedle Třeboňska usiluje o zápis i krajina v okolí hřebčína v Kladrubech nad Labem.
Youtuber, bloger, instagramer…
CzechTourism si potenciál památek UNESCO uvědomuje a na jejich popularizaci usilovně pracuje. Hojně přitom využívá právě moderních technologií. Sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo YouTube se ukazují ideálním nástrojem, jak turisty nalákat i do méně známých míst.
I cesta může být džob. Češi se naučili žít z dalekých expedic
Influencery, kteří se pak podle způsobu prezentace mohou nazývat instagramery či youtubery, proto agentura aktivně zve do málo známých destinací. „Měli jsme v Česku dvojici instagramerů, kteří se soustředí na památky UNESCO. Ty jsou jednou z možností, jak dostat turisty z Prahy ven,“ vysvětluje manažer sociálních médií z agentury CzechTourism Josef Ciglanský. Například z výše zmíněné Zelené hory tak vzniklo působivé video, které může zhlédnout až sto tisíc lidí. Ti se pak začnou zajímat, kde se pamětihodnost nachází a jak se tam dostanou. Podle Ciglanského skrývá zajímavé možnosti prezentace destinací prostřednictvím influencerů i mimo sezonu. „Pokud je pozvete mimo sezonu a ukážete, že v regionu se dá i tak něco prožít, pak i jejich followeři uvidí, že je tam třeba méně lidí, levnější ubytování a může se to určitě využít,“ popisuje Ciglanský, jak udělat turistický ruch méně masový a přitom ho nezadupat do země.
Nespornou předností prezentace prostřednictvím moderních technologií je i vzdělávací aspekt. Příkladem za všechny je internetový pořad Honest Guide Janka Rubeše a Honzy Mikulky. Ti představují cizincům v anglickém jazyce nejen méně známá místa v Česku, ale také třeba vysvětlují, jak se nenechat okrást taxikářem, kde si bezpečně vyměnit peníze nebo že trdelník opravdu není tradiční česká specialita. Místo toho Rubeš na videu s více než osmdesáti tisíci zhlédnutími doporučuje cizincům vyzkoušet laskonku, větrník či indiánka.
Tourist stay here
Vyřešit tyto problémy je pro tuzemský turismus zcela klíčové. Masový turismus je totiž paradoxně největším nebezpečím pro turistický ruch samotný. Hrozí, že davy turistů a s nimi spojené problémy vytlačí místní obyvatelstvo, kvůli kterému návštěvníci přijíždějí. „Cestovní ruch přichází o něco, co je pro něj strašně důležité. Tedy jedinečnost, kterou mu dávají místní kultura, historie a rezidenti,“ míní spolupracovnice Fialové Veronika Marianovská.
Naštěstí na rozdíl od španělské Barcelony obyvatelé centra Prahy nebo Krumlova zatím nesáhli k násilným protestům a nepíší po stěnách nenávistné vzkazy „Tourist go home“. Spíše je zachvátila rezignace a stěhují se pryč. Vyjmenované možnosti však ukazují, že turistický ruch, zájmy místních podnikatelů, států a obcí při citlivém přístupu skloubit lze.
Přečtěte si také:
