Menu Zavřít

Turisté se v regionech nudí

30. 4. 2007
Autor: Euro.cz

ROSTISLAV VONDRUŠKA, ŘEDITEL AGENTURY CZECH TOURISM: Zahraniční turisté už do České republiky nejezdí pouze kvůli Praze, v kurzu jsou i jižní Čechy a jižní Morava. Ovšem řada krajů není na nápor cizinců vůbec připravena. Chybí dopravní infrastruktura a velké slabiny jsou i v nabídce doplňkových služeb.

ROSTISLAV VONDRUŠKA, ŘEDITEL AGENTURY CZECH TOURISM: Zahraniční turisté už do České republiky nejezdí pouze kvůli Praze, v kurzu jsou i jižní Čechy a jižní Morava. Ovšem řada krajů není na nápor cizinců vůbec připravena. Chybí dopravní infrastruktura a velké slabiny jsou i v nabídce doplňkových služeb. „Cizinci se v některých regionech zkrátka nudí,“ shrnuje Rostislav Vondruška.

Počet zahraničních turistů přijíždějících do Česka se každoročně zvyšuje. Loni jich přijelo o 1,6 procenta více než v roce 2005. Jste s tímto nárůstem spokojen?

Vzhledem k tomu, že Česká republika již patří mezi rozvinuté destinace cestovního ruchu, stejně jako západní Evropa, tak spokojen jsem. Některé africké či asijské země mají nárůst mnohem vyšší. Ale to nelze srovnávat s rozvinutou částí Evropy, které jsme součástí.

Očekáváte, že počet zahraničních turistů poroste i letos a v dalších letech?

Pokud nenastanou nějaké závažné ekonomické, politické nebo bezpečnostní otřesy, tak ano. Pravděpodobnost, že bude počet zahraničních turistů i nadále mírně narůstat, mezi jedním až třemi procenty, je veliká.

Co je v současnosti největším turistickým lákadlem?

Jsme tradiční destinace, která má svou velkou sílu v kulturně-historické atraktivitě. Velkým lákadlem jsou i české lázně a roste zájem o kongresovou turistiku. Jedním z takových nejvýznamnějších momentů, kterého si i cizinci ze vzdálených zemí všimnou, je to, že naše země je nesmírně různorodá. Je zde soustředěno velké množství typů krajiny i architektury. Na malém území je možné poznat mnoho.

Takových států je ale v Evropě více…

Jistě. Sousední státy, zejména Slovensko a Německo, jsou nám v tomto směru velmi podobné. Vůči Německu ale máme výhodu v nákladech na cestu. A troufám si říci, že v propagaci jsme o krok dál před slovenskými kolegy. Neříkám to ve zlém, ale je to tak.

Jsou turisté naopak od návštěvy České republiky něčím odrazováni?

Doba, kdy byli zahraniční turisté strašeni pražskými taxikáři nebo dvojími cenami v obchodech, už je do velké míry za námi. V Praze přetrvává horší bezpečnost na ulicích, ale v tom se nelišíme od ostatních evropských velkoměst. Nešvarem jsou však proklamované nulové poplatky při směně valut. Turista nakonec zjistí, že je vše jinak. Tyto věci ale postupně odeznívají. Daleko důležitější je fakt, že v regionech delšímu setrvání hostů často brání nedostatek odpovídajících ubytovacích kapacit.

ZATUCHLÁ POKOJSKÁ A OTRÁVENÁ SERVÍRKA

Je slabým článkem i kvalita zaměstnanců v cestovního ruchu?

Je pravda, že čas od času dostáváme dopisy, ve kterých si turisté stěžují právě na zaměstnance. Obsluhují je prý bez úsměvu a je vidět, že je práce nebaví. Jde o celkový stav profesní hrdosti pracovníků v cestovním ruchu, kterou se snažíme společně s profesními asociacemi a odbornými školami pozdvihnout na vyšší úroveň. Bude to ale dlouhodobý proces.

Jaké jsou v současné chvíli priority v oblasti propagace České republiky? Změnily se oproti předchozím rokům?

Doposud jsme turisty lákali na konkrétní města či oblasti. Pro letošní rok jsme národní produkty, které chceme propagovat v zahraničí, změnili. Zaprvé je to bohatství historie včetně technických památek a religiózních témat. Potom je to aktivní dovolená od turistiky až po hit poslední doby, jímž je golf. Produktem, který hodně propagujeme, je české medicínské lázeňství. Podporujeme také kongresový cestovní ruch. Ten je žádán ve všech koutech země, protože přináší do soukromých i státní pokladny dvojnásobný přínos oproti běžným turistům. Posledním produktem je zážitková dovolená, která klade důraz na gastronomii, tradici vína a piva, kulturní a sportovní události. Na těchto pěti národních produktech stavíme v letošním roce a pravděpodobně i v budoucím veškerou naši marketingovou činnost v zahraničí.

Co vás vedlo k této změně marketingové strategie?

Původní způsob výběru propagovaných produktů závisel na šancích konkrétního města či oblasti zaujmout na nadnárodní úrovni. Například Pardubice určitě mají své ambice, ale v Mexiku nemůžou zaujmout. Tam je důležitá Praha. Teprve když ten Mexičan přijede sem, je možné s ním pracovat a nabídnout mu výlet do regionů. Proto jsme ty naše produkty zobecnili.

Přesto: Mají jednotlivá města či přímo konkrétní podnikatelé možnost ovlivnit výběr propagovaných destinací?

Spolupracujeme s kraji, a to hned na několika úrovních. Naším hlavním partnerem je Komise cestovního ruchu Rady Asociace krajů, což je hlavní poradní orgán hejtmanů pro rozvoj cestovního ruchu. Kromě toho spolupracujeme se Sdružením informačních center, Svazem měst a obcí. Ne vždycky je ale možné s nimi do detailů koordinovat všechno. Musíme dodržovat náš marketingový plán. Rozhodujeme se proto do určité míry sami, ale vždycky po konzultaci s regionálními partnery.

Které země jsou v současné době v centru vaší pozornosti?

Soustředíme se na destinace, které rostou v počtu příjezdů do Česka dvouciferným procentem. Jedná se o Rusko a Ukrajinu, ale je to třeba také Jižní Korea. Mimo jiné i díky pravidelné letecké dopravě mezi Prahou a Soulem. Další takovou destinací je Itálie. Ta sice neroste dvouciferně, ale celkově jsou Italové v příjezdech na čtvrtém místě, a my jsme dosud v Itálii neměli stálé zastoupení. Letos proto otevřeme pobočku v Miláně. Otevírat budeme také v Kyjevě, protože Ukrajina jde ekonomicky nahoru a vzniká tam střední vrstva, která už je schopna a ochotna cestovat. Už nestačí zajišťovat aktivity na Ukrajině z Moskvy. Pobočku budeme mít také v Jekatěrinburgu, což je jedno z nejdůležitějších měst pod Uralem. Do konce roku by mezi naše zastoupení měla přibýt také lotyšská Riga.

KDYŽ TURISTA NEMÁ CO DĚLAT Které regiony, kromě Prahy, jsou nejnavštěvovanější?

Hlavně jsou to Jihočeský a Jihomoravský kraj. Velice dobře jsou na tom s návštěvností ještě kraje Královéhradecký, Liberecký a Karlovarský. Turisté se naučili těchto pět krajů vyhledávat a reagují na místní atrakce. Dlouhodobě nejslabšími jsou Pardubický kraj a Vysočina. Na celkové návštěvnosti turistů v regionech se podílejí jedním procentem, což je opravdu málo.

V čem vidíte hlavní problém těchto regionů?

Důvodů je mnoho. V první řadě je to dopravní infrastruktura, která je vůbec velkou bolestí České republiky. Na tu také nejvíce turisté poukazují v našich anketách. Dalším kamenem úrazu je infrastruktura cestovního ruchu jako taková. Sice už dneska vznikají hotely a penziony na dobré úrovni, Vysočinu a Pardubický kraj nevyjímaje, ale chybí doplňkové služby. Hosté se nudí. Přijedou například do lázní, a když skončí ve čtyři hodiny odpoledne lázeňské procedury, nemají co dělat. Není tam kultura, sportovní vyžití a podobně. Turisté mohou maximálně sedět ve vinárně.

Vidíte naději na zlepšení této situace?

Je to otázka investic. Myslím si, že velkou šanci představují unijní fondy. Letos připadá na cestovní ruch 29 miliard korun. Z toho velká část, 27 miliard korun, má být distribuována právě prostřednictvím krajů, což je pro regiony největší šancí s tou infrastrukturou něco udělat. V horizontu pěti let by se ta situace mohla výrazně změnit k lepšímu. Cestovní ruch bude vždycky do velké míry odkázán na soukromé financování, ale určitá podpora ze strany státu tam být musí.

Mění se poptávka zahraničních turistů? Zaznamenáváte tady nějaký trend? Ano, ale nejedná se o speciální trendy pro Českou republiku, jsou to trendy obecné. Cesty se zkracují. Jsme destinací s především městskou turistikou. Průměrná doba návštěvy je 3,1 dne. Takže typické prodloužené víkendy. Nejsme přímořská destinace, aby se sem lidé jezdili na deset až čtrnáct dní koupat. Dalším trendem je nárůst rezervací přes internet. Lidé v rámci Evropy také přestávají být přecitlivělí na bezpečnostní situaci, jako tomu bylo po roce 2001. Dnes už jsou otrlejší a jen tak něco je nezastraší. Cestují i přes hrozby teroristických útoků. OCHOTA UTRÁCET SE SNIŽUJE Jaké ubytování preferují Češi, jaké cizinci?

Už bych takto nerozděloval na Čechy a cizince, situace se mění. Je pravda, že Češi jsou citlivější na cenu. Vyhledávají levnější ubytování a netrvají tolik na komfortu. Pomalinku se ale svými nároky přibližují k zahraničním turistům. Celkově je pak poptáván stále vyšší standard. Na druhou stranu ani zahraniční turisté nejsou ochotni platit příliš vysoké ceny. Mnohdy to ani nesouvisí s kupní silou toho člověka. Třeba pěší turisté jsou v mnoha případech velice zámožní lidé s vysokým rozpočtem, přesto jim nedělá problém standard turistické ubytovny. Je to jejich způsob trávení dovolené. Ani hráči golfu, který má v Česku stále nálepku exkluzivity, nejsou vždy ochotni zaplatit sto eur za jednu noc.

Jaký je váš názor na snahy zakázat kouření ve všech restauracích, které nemají stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky?

Já jsem nekuřák a vadí mi, když mi někdo při obědě kouří pod nos. Ale šmahem něco zakázat je podle mně chyba. Pokud se nepletu, tak nekuřáků je čím dál tím víc, ten trend je takový, že lidé kouřit přestávají. Tak je to přece určitá šance na trhu a restauratéři by sami mohli své podniky profilovat jako nekuřácké. Ale nařídit jim to seshora není dobře.

Povede to podle vás k nižší návštěvnosti hospod a restaurací?

bitcoin_skoleni

Lidé, kteří potřebují nebo chtějí kouřit, do restaurace nepůjdou, nebo se tam zdrží jen na nezbytnou dobu. Rychle něco snědí a půjdou si zapálit do parku. Mělo by to být na rozhodnutí provozovatele. Dá se to vzít i z opačného pohledu. Nikdo nemůže restauratérovi bránit, aby ve svém podniku kouření zakázal. Kdo chce kouřit, nemusí tam chodit. Pro úpravu zákonem tu není místo. Argumenty typu, že v Irsku se to povedlo, také pokulhávají. Povedlo se to tak, že lidi vrátili licence na bary a řekli - toto je můj obývák a já tady pořádám party. To asi nechceme.

|ROSTISLAV VONDRUŠKA (46) V roce 1984 dokončil studium Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, obor cestovní ruch. V minulosti byl generálním ředitelem Hotelu Palace Praha, dále zastával post provozního ředitele hotelu Hilton a byl i ředitelem prodeje a marketingu hotelů Marriott, Renaissance Praha a Marriott Executive Apartements. Od listopadu 2004 je ředitelem agentury CzechTourism. |

  • Našli jste v článku chybu?