Zemědělcům se nelíbí rostoucí dovozy masa ze zahraničí. Podle Agrární komory tuzemské chovatele o odbyt připravují hlavně nadnárodní maloobchodní řetězce. Jenže za hranicemi nakupují především čeští zpracovatelé.
Autor: Martin Siebert
Zemědělci sdružení v Agrární komoře již řadu let poukazují na rostoucí dovozy masa ze zahraničí. Za tento stav jsou podle jejich názoru zodpovědné především nadnárodní sítě maloobchodních řetězců. Jenže podle statistik je to trochu jinak – největšími dovozci masa ze zahraničí jsou tuzemští zpracovatelé. Podle celních údajů patří mezi pět největších dovozců masa s roční hodnotou nad 400 milionů korun jen jediný obchodní řetězec, v další desítce dovozců s hodnotou nad 100 milionů korun je opět jen jediný řetězec.
Vše ostatní jsou tuzemské firmy, ať již přímo sami zpracovatelé masa nebo firmy obchodní, dodávající surovinu ze zahraničí pro tuzemské zpracování na masné výrobky. Řetězce se podle statistik podílejí na dovozu masa do Česka zhruba z deseti procent.
Na sentiment není čas
Tuzemští zpracovatelé dovozy přiznávají, přičemž důvodů je několik. Podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny je nicméně obvykle rozhodujícím faktorem nižší cena, objem nabídky a někdy i kvalita. „Pro zpracování potřebujeme standardizovanou surovinu se stejným poměrem základních složek, jako je obsah masa, tuku či vody. Problém je, že zatímco ze zahraničí není problém dovézt například celý kamion standardizované suroviny, z domácích zdrojů to nelze vždy zabezpečit,“ podotýká Katina. S tím souhlasí i majitel masokombinátu v Tišnově u Brna Ladislav Steinhauser. Jeho firma nicméně surovinu k výrobě masných produktů ze zahraničí nedováží.
Podle Katiny zvyšuje tlak na dovozy masa ze zahraničí současná ekonomická krize. „Každý se musí chovat tržně, zvláště ve složitém ekonomickém období, a proto se snaží zajistit si co nejlevnější surovinu. Původně jsme předpokládali, že dovozy masa budou pomalu ustávat, ale ze zahraničí se skutečně dováží masa stále více. I to je důsledek recese, podniky musí více hledět na své náklady, a bohužel, v takovém případě musí jít národní sentiment trochu stranou,“ podotýká Katina. Potvrzuje to i generální ředitel masokombinátu Plzeň Eduard Koranda. Také podle jeho slov je totiž základním důvodem rostoucích dovozů masa snaha zpracovatelů masa minimalizovat své náklady. „V zahraničí je obvykle nižší cena a srovnatelná, ale vyrovnaná kvalita,“ konstatuje Koranda.
Český výrobek ze zahraničí
Pokud se přitom surovina ze zahraničí doveze a v Česku zpracuje, není to podle Katiny zas tak velký problém. „Alespoň se u nás vytváří přidaná hodnota,“ podotýká ředitel. Problém je to ale pro zemědělce, kteří tak produkují stále méně suroviny a čelí tlakům na nízké výkupní ceny. Jenže například v případě vepřového jsou ceny v zahraničí ještě nižší než v Česku. Podle statistik Státního zemědělského intervenčního fondu je cena vepřového v Česku, která nyní činí zhruba 10 eur za 100 kilogramů jatečně upravených prasat, nad evropským průměrem. Podle Steinhausera by nicméně konkurenceschopnější tuzemské produkci vepřového, ale i obecně produkci masa vůbec mohly pomoci investice ze zahraničí. Tvrdí, že je v zásadě jedno, zdali bude mít zvíře zahraničního majitele a maso bude produkováno pomocí zahraničních technologií. „Důležité je, že bude produkováno tady. A možnosti existují – v současné době v Česku chybí zhruba milion prasat pro zpracování,“ dodává.
