Evropská unie vydala desatero pro reformu zaměstnanostiV České republice stále trvá zásadní nepoměr mezi velkou ochranou tradičních pracovních úvazků a velmi malou ochranou všech ostatních. To je třeba změnit.
Evropská unie vydala desatero pro reformu zaměstnanosti
V České republice stále trvá zásadní nepoměr mezi velkou ochranou tradičních pracovních úvazků a velmi malou ochranou všech ostatních. To je třeba změnit.
Klíčovým pojmem evropské politiky zaměstnanosti je adaptibilita, která v sobě zahrnuje na jedné straně flexibilitu práce a zaměstnání, na druhé straně standardy sociální ochrany. Jde o balík politik, který pod značkou „flexicurity“ přijalo už dávno například Dánsko či Nizozemsko. Ačkoli politika zaměstnanosti věnuje i u nás adaptabilitě pozornost, nejde doposud o prioritu. Do budoucna by však mělo dojít ke změně, neboť jinak budou problémy zaměstnanosti narůstat a přizpůsobování se českého trhu práce světové konkurenci váznout. Vstup do EU nepřinese naší ekonomice ani trhu práce žádný šok, jen pozvolné změny, navíc filtrované domácím prostředím a ochotou k adaptaci. Budeme ovšem vystaveni většímu tlaku na přizpůsobování, spíše však v mechanizmech a způsobu jejich fungování než v obecném rámci. Upravené směrnice zaměstnanosti EU, které mj. zahrnují zavedení mechanizmů koordinace hospodářské politiky s politikou zaměstnanosti, se již týkají i České republiky. Harmonizace ovšem začala řadu let předtím - mnoho norem již bylo implementováno v průběhu přistupovacího procesu.
Malá připravenost na změny
Už v roce 2000 byl podepsán dokument Joint Assessment of the Employment Policy Priorities, který „ustanovil řadu sjednaných cílů v oblasti zaměstnanosti a trhu práce nezbytných k urychlení transformace národního trhu práce, k pokroku v adaptaci systému zaměstnanosti, tak aby bylo možné realizovat Strategii zaměstnanosti a připravit zemi na vstup do EU.“ Dokument například konstatoval, že v ČR je málo flexibility a variability ve struktuře zaměstnanosti a požadoval zvyšování adaptability vůči změnám u zaměstnavatelů a zaměstnanců včetně uzavírání nových forem pracovních smluv. Na lisabonském summitu konaném v roce 2000 byly vytčeny konkrétní cíle, které musí členské země v oblasti zaměstnanosti dosáhnout do roku 2010. O rok později pak byly ve Stockholmu určeny ještě průběžné cíle do roku 2005. V roce 2002 proběhlo hodnocení a byl připraven návrh inovované strategie. Nové směrnice, projednané na červnovém zasedání v Soluni, mají připravit základ pro jednodušší a efektivnější postup, týkající se uvolnění pracovního trhu a šíření nových forem organizace práce, lepší podpory podnikání v oblasti administrativní a kapitálové, přeměny práce načerno v řádné zaměstnání, podpory profesní a prostorové mobility atd.
Není všechno stejně závazné
Zároveň je třeba si uvědomit, že integrační proces má různé stupně závaznosti. Nejvyšší stupeň se týká základních sociálních práv, následuje harmonizovaná oblast bezpečnosti práce a „aproximované“ pole pracovních podmínek, pracovní doby a ochrany práce a nakonec jsou „konvergující“ oblasti zahrnující např. garance příjmu a standardy zaměstnání. Více než závazné normy a regulace jde tedy o impulzy pro využívání metod, které se již v zahraničí osvědčily, mj. na základě „otevřené metody koordinace“ a uplatňování „nejlepší praxe“. Otevřenost vůči změnám a ochota vnímat nové trendy na pracovním trhu má pro pozici české ekonomiky v globalizujícím se prostředí zcela zásadní význam. Tato otevřenost a ochota ovšem zahrnuje změnu v postojích k zaměstnání jako takovému. Mezinárodní výzkum provedený v zemích západní a východní Evropy nastavuje našim postojům k práci kritické zrcadlo. Češi jsou méně ochotní pracovat delší dobu nebo přijmout horší pracovní podmínky v zájmu získání pracovního místa, jejich ochota něco investovat nebo obětovat se týká spíše získání lépe placeného místa. Není dobrým vysvědčením, že rozdíl mezi větší ochotou nechat se „táhnout“ vyšším výdělkem a slabou ochotou nechat se „tlačit“ nezaměstnaností není nikde tak veliký jako u nás - v Nizozemsku jsou dokonce obě investice považovány za rovnocenné.
Co se musí změnit
Adaptibilita zaměstnání, která je jedním z klíčových principů Evropské strategie zaměstnanosti, vyžaduje některé změny v legislativě (např. zmenšení dnes zásadního rozdílu mezi velkou ochranou tradičních a nepatrnou ochranou nestandardních úvazků), institucionální (např. odstranění striktní delimitace mezi životem z práce a životem „na dávkách“), hlavně pak postojové (prosazení vyšší hodnoty zaměstnání jako takového). Aby byla adaptabilita a flexibilita přijatelná pro sociální partnery, měla by být „vyjednaná“. Nelze však ignorovat stále tvrdší podmínky v globální konkurenci. V širokém rámci doporučení přicházejících z Evropské komise si každá země volí svoji cestu a tím i následný ekonomický úspěch.
„Desatero přikázání“ pro reformu zaměstnanosti v EU
Nová strategie zaměstnanosti, odsouhlasená Evropskou radou v červnu 2003, je zaměřena na výsledky a má napomoci vytvoření většího počtu pracovních míst, jejich lepší kvalitě a tvorbě začleňujícího trhu práce, tak aby práce byla opravdu atraktivní a měla vždy přednost před dávkami. K tomu bylo přijato následujících deset priorit:
- napomoci nezaměstnaným a neaktivním nalézt zaměstnání, zamezit dlouhodobé nezaměstnanosti
- podnítit podnikatelství a zlepšit klima pro zakládání firem
- podpořit adaptibilitu pracovníků a firem ke změně
- zajistit více investic a lepší investice do lidského kapitálu
- zvýšit nabídku práce a podpořit aktivní stárnutí
- podpořit rovnost pohlaví v zaměstnání a odměňování
- bojovat proti diskriminaci znevýhodněných skupin
- zlepšit finanční podněty, k tomu, aby lidé byli živi z práce
- podstatně redukovat práci načerno
- podporovat profesní a teritoriální mobilitu
Pracovní flexibilita Čechů a Britů
typ aktivity A B
Česko Británie Česko Británie
pracovat déle 39,5 53,6 63,9 63,8
přestěhovat se 15,9 38,6 26,4 50,3
přijmout horší práci 16,6 27,2 31,8 39,8
rekvalifikovat se 57,5 64,3 67,6 70,2
naučit se nový jazyk 39,7 57,4 49,1 63,8
Průměrný počet přijatelných aktivit 1,14 1,52 1,61 1,82
Vysvětlivky:
A. Představte si, že jste bez zaměstnání, přičemž nové můžete získat jen za určitých podmínek. Byl byste ochoten…?
B. Představte si, že by Vám bylo nabídnuto místo s dvojnásobným platem. Byl byste ochoten…?
Pramen: Výzkum „Domácnosti-Práce-Flexibilita“, ekonomicky aktivní osoby do 65 let
Odpovědi „ano“ v procentech ze tří variant (ano, možná, ne)
