České republice hrozí další propad v její konkurenceschopnosti. Důvodem je zejména přetrvávající slabá výkonnost státní a veřejné správy, politická nestabilita, která brzdí přijetí reforem a jejich zavedení do praxe, nadále existující korupce, prohlubující se nedostatek technicky vzdělaných pracovníků a zhoršující se dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků.
Foto: Profimedia.cz
To jsou některé ze závěrů Kulatého stolu členů Klubu Manažera roku, který dnes proběhl v pražském paláci Žofín v rámci slavnostního vyhlášení vítězů soutěže Manažer roku 2010.
Účastníci debaty z řad vysokých manažerů apelovali na to, aby vláda „postavila na vrchol pyramidy důležitosti strategii konkurenceschopnosti země“, jejíž příprava na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR se opírá i o doporučení skupiny expertů NERV. Přítomní zástupci byznysu se shodli s vyjádřením prof. Michala Mejstříka, člena NERV, podle něhož nejslabší stránkou konkurenceschopnosti jsou chatrné základy, tedy slabá funkčnost institucí a nedokončenost struktury vzdělání, a to i celoživotního. „Dílčí krůčky jsou nedostačující, není vyřešeno nadresortní fungování institucí a koordinace resortů. Zatímco soukromý sektor si udržuje slušnou dynamiku, veřejná správa se zmítá v problémech,“ uvedl Michal Mejstřík.
Názor byznysu shrnul Josef Novák, generální ředitel VEBA: „Instituce jsou koule na noze podnikání.“ Jeho slova potvrzují mezinárodní srovnání, v nichž jsou české instituce v pořadí v sedmé desítce, zatímco celková konkurenceschopnost ČR je na 36. místě. „Stát se musí chovat jako velký podnik,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že byznys bude vytvářet tlak na administrativu, aby alokoval peníze tam, kde je to třeba. K tomu je však třeba řada předpokladů, včetně nutnosti odpolitizování státní správy, aby zde působili profesionálové.
Diskutující manažeři poukázali také na přetrvávající problém korupce a zmínili fakt, že privátní sektor se snaží uniknout z dosahu nefungujících institucí podnikáním v jiných zemích. Výrazně se v tétou souvislosti z řad byznysu ozývaly výhrady ke ztrátě důvěry v politické elity a zmiňovala se krize autorit. „Současná politická atmosféra a situace není v zájmu tuzemského byznysu,“ uvedl Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR. V souvislosti s připravovanou Strategií konkurenceschopnosti uvedl Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu, že její součástí bude definování prioritních oborů státní podpory. „Do budoucna nebudeme špičkoví ve všech oborech. Je proto nutné podpořit právě ty, kde špičkoví můžeme být,“ uvedl Martin Tlapa.
To, že ČR ztrácí konkurenceschopnost v některých odvětvích má souvislost s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. Problémy jsou i v dostupnosti vysoce kvalifikovaných odborníků, kde jsme na 50. místě ve světě. „Zejména malé firmy nebudou míst dostatek peněz na zaplacení špičkových odborníků,“ uvedla k tomu Miroslava Kopicová, místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace a bývalá ministryně MŠMT. Alarmující také je, že řada těchto technicky vzdělaných lidí končí v jiných oborech, než vystudovali. „Jen deset procent elektrotechniků zůstává v oboru. Vzhledem k jejich způsobu uvažování a kvalitě jsou firmami vyhledáváni jako manažeři,“ uvedla Miroslava Kopicová.
V této souvislosti apelují manažeři na vládu, aby byla dokončena reforma vysokého školství, která je již připravena. Dokončena by měla být reforma výzkumu, která se zadrhla a brzdí rozvoj kapacit. Manažeři poukázali na to, že pokud politici výrazněji nezačnou činit, promeškává tato země možnost zvýšení své konkurenceschopnosti.
