Tvrdý zásah proti poskytovatelům úvěrů: přežije jeden ze sta

Stát vymaže desítky tisíc poskytovatelů půjček. Drsné praktiky ale zůstanou.

Pražská společnost Boyde lákala v jednom celostátním deníku na snadnou půjčku. Zájemce měl zavolat na bezplatnou telefonní linku. Tam se ale dozvěděl, že musí zavolat ještě jinam, aby získal potřebný certifikát. Na tomto čísle už ale zaplatil pětadevadesát korun za minutu. Česká obchodní inspekce (ČOI) řešila případ ženy, která takto provolala 64 tisíc korun. Firmě udělila rekordní pokutu pět milionů korun, kterou loni pravomocným rozsudkem potvrdil soud. „Pokuta nám nebyla uhrazena, případ jsme předali Celní správě,“ řekl Jiří Fröhlich, mluvčí České obchodní inspekce.

Z tisíců jen desítky

Ministerstvo financí slibuje, že pro firmy jako Boyde už na trhu nebude místo, jakmile projde novela zákona o spotřebitelském úvěru. Nová legislativa zakazuje poskytovat úvěry bez licence České národní banky (ČNB), která před jejím vydáním prověřuje jednotlivé žadatele. Při porušení zákona pak může hrozit hříšníkům pokuta až dvacet milionů korun.

Stát podle informací týdeníku Euro předpokládá, že na trhu nakonec zůstanou jen desítky poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří splní podmínky zákona. V současné době je přitom vydáno šedesát tisíc živnostenských oprávnění na poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru. Kolik subjektů z tohoto počtu skutečně úvěry poskytuje, není jasné, nicméně poskytovatelů je určitě méně.

„Určitou představu o možném finálním stavu si lze udělat na základě srovnání s ostatními sektory finančního trhu, ve kterých nikde nepůsobí více než desítky nebo nízké stovky poskytovatelů služeb. Není důvod, proč by tomu v sektoru spotřebitelských úvěrů mělo být ve střednědobém horizontu jinak,“ naznačuje za ministerstvo financí Jakub Vintrlík z odboru komunikace. Pokud by měly zbýt jen stovky poskytovatelů, jak resort tvrdí ve svém oficiálním stanovisku, znamenalo by to, že na trhu zůstane zhruba jeden ze sta.

Žádné argumenty

Zásadní průvan by do něj měl vnést požadavek vysokého základního kapitálu, který bude nezbytný pro získání licence od České národní banky. Původně vláda navrhovala dvacet milionů korun. Poslanec Marek Benda z Občanské demokratické strany chce hranici snížit na patnáct milionů korun. Jeho pozměňovací návrh už schválil Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. Je tak vysoká pravděpodobnost, že nakonec parlamentem projde. Benda přitom předkládal tři varianty výše základního kapitálu, a to pět, deset a patnáct milionů korun.

„Bylo by dobré nechat na trhu co nejvíce poskytovatelů,“ tvrdí. Podle něj měl kapitálový požadavek dvacet milionů korun pouze vyřadit co nejvíc hráčů z trhu, aby Česká národní banka, která bude nově na tento segment dohlížet a kontrolovat ho, neměla příliš práce. „Ministerstvo financí nebo vláda nepřišly s jediným propočtem nebo argumentem, jak přišly na dvacet milionů korun,“ stěžuje si poslanec.

Česká národní banka se zatím nechce k návrhu vyjadřovat, protože jeho podoba ještě není definitivně schválená. Tento týden jde do druhého čtení, nicméně je jasné, že šedesát tisíc subjektů by centrální banka uhlídat nedokázala. „Nevidím žádný jiný subjekt než Českou národní banku, který by mohl zvládnout dohled nad trhem půjček, nicméně podmínkou je výrazná redukce počtu firem, tedy aby z tisíců firem zbyly desítky,“ myslí si Daniel Hůle z Člověka v tísni, který se zabývá dluhovým poradenstvím.

Miliardový byznys

Trh spotřebitelských úvěrů je přitom i z hlediska objemu poskytnutých úvěrů obrovský. Banky na něm rozpůjčovaly přes dvě stě miliard korun, nebankovní spotřebitelské úvěry vycházejí podle statistiky České národní banky na dalších téměř padesát miliard korun. Ekonomický expert a profesor Univerzity Karlovy Michal Mejstřík odhaduje, že dalších dvacet miliard půjčili ostatní poskytovatelé, z nichž mnohé označuje za úvěrové predátory. Nejde jen o předražené půjčky, na kterých si tyto firmy operující mnohdy za hranicí zákona stavějí byznys. Mezi jejich další oblíbené triky patří vedle předražených telefonních linek třeba bianko směnky, požadovaná zástava nemovitostí nebo i možnost odpracovat si část dluhu. Jenže práce spočívá ve shánění dalších klientů.

Zdroj: ČNB, MF

Situaci na trhu ilustruje rovněž aktivita ČOI. Loni ohledně spotřebitelských úvěrů provedla 258 kontrol. Zákon porušilo čtyřicet procent prověřovaných společností. Pochybení inspekce zjistila ve 164 případech. „Za prokázané správní delikty bylo pravomocně uloženo 176 pokut v souhrnné výši přesahující 9,5 milionu korun,“ doplňuje Fröhlich. Jakmile přejde dohled pod ČNB, inspekce s kontrolami skončí.

Prázdné schránky

Ekonom Mejstřík připouští, že přísnější regulace je třeba. Zároveň ale varuje, že chystaný zákon – alespoň v současné podobě – může situaci zhoršit. Úvěroví podvodníci podle něj budou stejně těžko nebo ještě hůře postižitelní než teď. „Je otázka, jak si zákon poradí s nelegálními poskytovateli. V tomto směru situaci nová legislativa příliš neřeší,“ domnívá se Mejstřík. Mnohem ostřeji vše vidí hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. „Skutečný efekt bude takový, že pochybné praktiky úvěrového trhu nevymizejí, jen na sebe vezmou ještě temnější háv,“ říká. „Regulace ve jménu ochrany spotřebitele se v tomto případě zase obrátí proti němu,“ dodává.

Podobný názor má advokát Petr Němec. „Zpřísnění podnikání v této oblasti je správným krokem, ale už dnes úvěrové společnosti a banky postupují pohledávky na další subjekty, mnohdy cizozemské. Lze předpokládat, že se to rozmůže ještě víc. Z poskytovatele úvěru zůstane jen prázdná schránka a pokuta bude nevymahatelná,“ tvrdí.

Mimochodem společnost Boyde nejenže nezaplatila pokutu, ale funguje dál, byť změnila název. Bezplatná linka, na kterou mohli zájemci o půjčku volat, je stále v provozu. Jen neodkazuje na jinou předraženou linku, ale na internetový formulář s tím, že se poskytovatel ozve a zájemce dostane další instrukce. Vyjádření firmy se týdeníku Euro nepodařilo získat.