Dánsko se rozhodlo ubrat. V úterý 18. dubna v Kodani končí přeprava pomocí populární aplikace Uber. Společnost pozastaví v zemi své aktivity kvůli zpřísnění tamních zákonů. Praha a Brno budou zřejmě Kodaň brzy následovat. I když ministr dopravy Dan Ťok v prosinci na vládě neuspěl s úpravou novely silničního zákona, změny mířící proti Uberu do ní pravděpodobně zanesou poslanci.
Uber se stal v Česku celostátním problémem. Pro pořádek připomeňme, že jeho řidiči nemají taxametry, magistrátní zkoušky ani řadu dalších nezbytností, které musejí mít taxikáři, pokud chtějí legálně vozit zákazníky. Trik je v prohlášení firmy, že se u ní neobjednávají taxíky, ale dělá moderní sdílenou ekonomiku. Tedy pomáhá lidem najít jiné lidi, kteří mají zrovna volno v autě. Že jde o hru se slovy, na kterou není legislativa připravena, je zřejmá věc.
Problémový kluk
Ještě jednu odbočku k Dánsku. Novináři z tamního Fagbladet 3F vloni spočítali, že Uber má právní konflikty na 71 místech (města, spolkové země, státy), vede 18 soudních sporů a dostal 41 zákazů. Působí zhruba v 570 městech po celém světě.
Když se tedy v polovině března sešla pražská primátorka Adriana Krnáčová s brněnským náměstkem primátora Matějem Hollanem a dohodli se, že zatlačí na ministerstvo dopravy, aby s Uberem konečně něco dělalo, bylo jen otázkou času než se začne stahovat smyčka i v Česku. Města až dosud pokutovala za porušování předpisů řidiče, těm ale Uber pokuty proplácí. Navíc základní definici toho, co Uber vlastně je, žádné magistrátní pokuty neřeší.
Namále měla společnost v Česku už v prosinci, kdy vláda dostala na stůl novelu silničního zákona. Ťokův resort dopravy chtěl do předpisu zanést skutkovou podstatu deliktu zprostředkovatele taxislužby. Dispečinky by tak ručily za to, že jejich řidiči mají dokumenty, jako je živnostenské oprávnění či oprávnění řidiče taxislužby. Zákon by tak de facto spojoval řidiče a jejich dispečinky a umožnil by vedle šoférů trestat i samotnou firmu Uber. Úprava ale neprošla, protože Soudní dvůr Evropské unie aktuálně řeší obdobnou právní úpravu ve Francii a posuzuje její slučitelnost s evropským právem.
Čtěte dále:
České Liftago chce startovat v Budapešti
Sobotkův kabinet se tedy rozhodl čekat, což je ve finále pro Uber výhodné. Každé čekání pomáhá firmě ukrojit další a další kus trhu, což platí nejen v Česku, ale v celé Unii. Pro svoji taktiku má mimochodem Uber v EU lobbistický supertým. V osmičlenné skupině působí například bývalá místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová, někdejší Obamův ministr dopravy Ray LaHood nebo sáudská princezna Rímá bintu Bandar Ál-Saud.
Nyní se podle informací týdeníku Euro v Praze rodí poslanecká iniciativa, která přece jen zákon proti Uberu otočí navzdory evropskému vyčkávání. Má jít konkrétně o pozměňovací návrh, podle kterého zprostředkovatel může cestujícímu zajistit přepravu naplňující znaky taxislužby pouze s dopravcem s živnostenským oprávněním a s řidičem s oprávněním řidiče taxislužby. „Z pohledu ministerstva se jedná o logický požadavek, který by měl přispět k zajištění rovných podmínek na trhu taxislužby,“ komentoval mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Pro Uber by to znamenalo buď udělat stejný krok jako v Dánsku, nebo se přizpůsobit. „Velmi stojíme o to, aby byla služba Uber definovaná v zákoně. Nicméně ne tak, aby byla definovaná jako taxi, protože služba Uber se od taxi liší v řadě aspektů: řidiči, kteří využívají aplikaci, nemají stejná privilegia jako řidiči taxi - nemohou svézt cizího člověka z ulice, nemohou využívat zrychlených pruhů či stanovišť taxi. Co je ale důležitější, Uber unás i ve světě funguje jako další možnost přepravy, tedy jako efektivní doplněk k MHD a taxi,“ říká mluvčí Uberu Miroslava Jozová.
České Neubery
Evropský, potažmo český boj proti taxíkům/netaxíkům má ale také zcela prozaické pozadí. Jeho odrazem jsou kolony troubících žlutých taxíků, které čas od času blokují ulice kolem pražského Mariánského náměstí, kde sídlí magistrát. Šéf významného dispečinku AAA radiotaxi Jiří Kvasnička tak dává prostřednictvím svých lidí úředníkům znát, kdo by měl mít v Praze navrch.
Logickým pohledem měřeno totiž taxikářský byznys v hlavním městě nedává ekonomický smysl. V Praze je přibližně šest a půl tisíce řidičů a podle lidí z oboru si průměrně vydělávají kolem 30 tisíc měsíčně, což je zhruba výše nákladů. Z toho vyplývá, že řidiči buď živoří, nebo jsou nuceni bruslit v šedé ekonomice. Každá další firma a každý další řidič pak situaci na trhu ještě přiostřují.
Uber přitom není jedinou aplikací, která v Česku, potažmo v hlavním městě funguje. A je nutné říct, že provozovat aplikaci automaticky neznamená podvádět. V Praze se nabízí například estonský Taxify. Jeho ceny jsou nasazeny pro pasažéry velmi nízko a jsou fixní. Na druhém konci aplikace na zákazníky čekají buď klasičtí taxikáři, nebo obyčejní řidiči principu Uber. Podle šéfa českého Taxify Romana Sysla si od řidičů berou 12,5 procenta z každé jízdy (Uber si žádá kolem 25 procent) a taxikářů pro ně pracuje zhruba 70 procent. Jak Sysel nedávno uvedl pro server Lupa.cz, aplikace není pro řidiče zaměstnáním, využívají ji jako doplněk ke klasické práci nebo u taxikářů k vykrývání volných časů.
V Praze, Brně a Ostravě pak působí český startup s názvem Liftago. Firma má smlouvu jen s licencovanými taxikáři. V aplikaci zákazník vidí, který taxikář z okolí je ochoten přijet, za jakou pojede cenu a jakým autem. Podle toho pak může sám volit. Spoluzakladatel aplikace Ondřej Krátký sice obdivuje Uber za jeho technologické nápady, právní rámec, ve kterém se firma pohybuje, se mu ale nezdá. „Obecně existuje špatná vymahatelnost zákona. Podnikat může v oboru skoro každý, a zvyšuje se tak počet řidičů, což tlačí cenu dolů,“ říká. Vedení Liftaga se ale stejně tak nelíbí protesty troubících aut před magistrátem. Zhoršuje to prý image taxikářů v očích veřejnosti.
Paradoxně se na budoucnosti taxislužby vláda, města i provozovatelé svorně shodnou. Magistráty budou mít k dispozici data o jízdách a vytíženosti aut, aplikace postupem času nahradí klasické dispečinky, a ministerstvo dokonce vytvořilo pracovní skupinu, která má usnadnit testování samořiditelných aut, přičemž právě taxíky mají být první, kde se uskuteční. Teď už jen dohodnout se na tom, kdo je vlastně kdo.
| Taxi aplikace v Česku | ||||
|---|---|---|---|---|
| Aplikace | Kolik odvádí řidič (v %) | Počet řidičů | Počet stálých pasažérů | Města |
| Uber | 25 | 1100 | 110 000 | Praha, Brno |
| Liftago | 10-18 | 1500 | 160 000 | Praha, Brno, Ostrava |
| Taxify | 12,5 | 600 | neuvádí | Praha |
Dále čtěte:
Ondřej Krátký: Pojďme sdílet taxík
