Účel světí politiku

Činnost lobbistické firmy Orion Strategies zpochybňuje McCainovu podporu Gruzii

Současný gruzínsko-ruský válečný konflikt vyvolává řadu otázek. Dvě jsou zcela zásadní. Proč Gruzie a především její prezident Michail Saakašvili mohli nabýt přesvědčení, že Spojené státy americké v případě válečného konfliktu s Ruskem přijdou zemi na pomoc, přestože vyjádření ministryně zahraničí USA Condoleezy Riceové bylo v této věci přinejmenším velmi zdrženlivé? Souvisí nějak jednání Gruzie v konfliktu s americkými prezidentskými volbami? Odpověď na obě může osvětlit činnost osmačtyřicetiletého amerického lobbisty Randyho Scheunemanna, kterého zhruba čtyři roky platila gruzínská vláda.
Lobbování pro gruzínskou vládu sice Scheunemann ukončil letos v březnu, ale až mnoho měsíců poté, co se stal na začátku roku 2007 hlavním poradcem republikánského prezidentského kandidáta Johna McCaina pro otázky národní bezpečnosti a zahraniční politiku. Navíc přes deset let představuje jednu z hlavních, ale až v posledních měsících více viditelných postav amerických neokonzervativců, jejichž zahraničněpolitická strategie spočívá ve svržení nepřátelských režimů na Blízkém východě a současně v popichování Ruska rozšiřováním NATO o země bývalého sovětského bloku. Seznámit se s Scheunemannem je důležité i proto, že by se po McCainově vítězství v prezidentských volbách mohl stát například vlivným národněbezpečnostním poradcem nové americké hlavy státu a zaujmout funkci, kterou dříve zastávali i Zbigniew Brzezinski nebo Henry Kissinger.

POSTUPNÝ VÝVOJ

Scheunemannova cesta k dnešnímu postavení začala v roce 1986, kdy se stal zaměstnancem kanceláře republikánského senátora Davida Durenbergera. Poté pracoval v několika výborech Senátu a Sněmovny reprezentantů USA. V letech 1993 až 1998 byl nejprve členem štábu republikánského senátora Boba Dolea, jemuž v roce 1996 také dělal poradce v prezidentské kampani, a pak předsedy republikánské většiny v Senátu Trenta Lotta. Před deseti lety pomáhal vytvářet návrh zákona na osvobození Iráku, jenž učinil ze svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna oficiální americkou politiku a poskytl exilovému Iráckému národnímu kongresu v čele s Ahmadem Šalabím 98 milionů dolarů. Scheunemann se také společně s předními neokonzervativci Williamem Kristolem a Robertem Kaganem stal jedním z představitelů dnes již neexistujícího neokonzervativního think tanku Project for the New American Century (Projekt pro nové americké století, PNAC). V té době mimo jiné podepsal pověstný dopis, který PNAC poslal tehdejšímu americkému prezidentovi Billu Clintonovi. V něm jeho signatáři žádali, aby byl Saddám Husajn vojensky svržen.
V roce 1999 založil dvě lobbistické společnosti – Mercury Group a Scheunemann & Associates – které obě řídil. Druhá společnost několik let lobbovala za americkou National Rifle Association (Národní sdružení pro svobodu držení střelných zbraní) a Caspian Aliance, spolek států těžících ropu a plyn v oblasti Kaspického moře. Klienty Mercury Group, jež ukončila činnost v roce 2000, byly například BP America nebo Lockheed Martin.
V témže roce již byl i poradcem Johna McCaina, když neúspěšně kandidoval na funkci amerického prezidenta. Během této kampaně se McCainovy zahraničněpolitické názory přiblížily neokonzervativcům.

IRÁCKÁ STOPA

Začátek éry George W. Bushe jej na chvíli zastihl v roli poradce ministra obrany Donalda Rumsfelda. Po teroristických útocích 11. září 2001 byl Scheunemann jedním ze skupiny neokonzervativců, kteří tvrdě prosazovali invazi USA do Iráku. Devět dnů po útocích patřil mezi 37 neokonzervativních signatářů dopisu PNAC prezidentu Bushovi, v němž ho vyzývali k invazi do Iráku kvůli spojení Saddámova režimu s teroristy. Zdrojem tohoto nepravdivého a zavádějícího tvrzení byl Šalabí. V listopadu 2002 Scheunemann pomáhal založit Výbor pro osvobození Iráku, jehož se stal předsedou. Bylo to v době, kdy měla podpora invaze do Iráku ze strany Američanů klesající tendenci a výbor se ji měl pokusit obnovit. Součástí Scheunemannovy práce ve výboru byla podpora Šalabího, který poskytl i druhou falešnou zprávu, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. (Nepravdivost obou těchto výbušných tvrzení – spojení Iráku s teroristy a vlastnění zbraní hromadného ničení – vyšla najevo až mnohem později.) Scheunemannovi se však tehdy Šalabí jevil jako „nový irácký Atatürk“. V roce 2001 Scheunemann založil společně s jediným partnerem Michaelem Mitchellem další lobbistickou společnost Orion Strategies, která kupodivu sídlila na stejné adrese jako Irácký národní kongres a Výbor pro osvobození Iráku.

ODMĚNA ZA OCHOTU

Hlavní úlohu však Orion Strategies a Scheunemann sehráli v tom, že vytvořili takzvanou „vilniuskou desítku“, skupinu východoevropských států složenou ze Slovenska, Slovinska, Rumunska, Bulharska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Albánie, Chorvatska a Makedonie, která měla podporovat Bushovu válku s Irákem. Tyto země pak za „odměnu“ měly být v budoucnu přijaty do Severoatlantické aliance.
Jedním z Scheunemannových lobbistických klientů, jenž za jeho služby platil, byla Gruzie. Ta také podpořila válku s Irákem – poskytla dva tisíce vojáků, tedy nejvíce po USA a Velké Británii – a domnívala se, že může počítat s podporou Washingtonu pro svůj vstup do NATO. Dalšími státy, které zaplatily Orionu za lobbování v USA, byly Lotyšsko (250 tisíc dolarů), Rumunsko (400 tisíc dolarů), Makedonie a Tchaj-wan (obě země po 500 tisících dolarů).

STŘET ZÁJMŮ

Dle záznamů amerického ministerstva spravedlnosti získal Orion Strategies od roku 2001 do současnosti za lobbování ve prospěch zahraničních vlád 2,5 milionu dolarů. Z této částky zaplatila gruzínská vláda od roku 2004 do současnosti 830 tisíc dolarů. A to včetně 200 tisíc dolarů za smlouvu s gruzínskou národněbezpečnostní radou podepsanou za Orion letos 17. dubna pouze Mitchellem. Ve stejný den, kdy John McCain hovořil telefonicky se Saakašvilim a poté vydal prohlášení, ve kterém odsuzoval Rusko za „narušování gruzínské suverenity“. V Scheunemannově případě jde o jasný střet zájmů, protože v období od ledna 2007 do 15. května 2008 dostal finanční částky jak od zahraničních vlád, za něž lobboval, tak 70 tisíc dolarů za činnost v McCainově prezidentské kampani. Aby se Scheunemann tomuto obvinění vyhnul, přestal od 1. března letošního roku lobbovat v rámci Orionu pro zahraniční vlády. A od 15. května, kdy McCain zakázal registrovaným lobbistům účastnit se své volební kampaně, namá Scheunemann oficiálně s Orion Strategies již nic společného, tedy od „své“ firmy ani nebere žádné finanční náhrady.

NEKONEČNÁ VÁLKA?

Faktem ale zůstává, že od roku 2001 Scheunemannova společnost intervenovala u McCaina nebo jeho štábu ve prospěch Gruzie 49krát a nejméně 47krát kvůli Tchaj-wanu a Makedonii. Scheunemann zná všechny vrcholné gruzínské představitele. Je též tvůrcem americké politiky rozšiřování NATO o státy bývalého sovětského bloku, která začala už za vlády demokratického prezidenta Clintona.
Někteří lidé tvrdí, že předvídal ruský útok na Gruzii a radil gruzínskému prezidentovi Saakašvilimu, aby se vyhnul přehnané reakci na ruskou podporu Jižní Osetie a Abcházie, která je důvodem dnešního konfliktu. Jiní zase říkají, že pobídl Gruzínce k útoku, na nějž Rusové odpověděli.
Podstatu problému však asi nejlépe vystihl konzervativec Patrick Buchanan: „Neokonzervativci prosadili válku s Irákem. Naléhají na válku s Íránem. Nyní podráždili ruského medvěda. Co tedy nabízí McCain? Nekonečnou válku?“
I tuto možnost je třeba vzít v úvahu, stal-li se Scheunemann agentem neokonzervativců v McCainově táboře.

SOUVISLOSTI
Kandidát na prezidenta USA John McCain se třikrát osobně setkal s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim.
Všechna tato setkání zprostředkovával Randy Scheunemann.
- Poprvé v roce 1997, kdy Scheunemann doprovázel senátora McCaina na návštěvě nově nezávislé bývalé sovětské republiky Gruzie. - Podruhé v roce 2003, kdy McCain naléhal na tehdejšího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho, aby umožnil spravedlivé prezidentské a parlamentní volby. Nestalo se, a proto demokratičtí aktivisté vyvolali protesty, z nichž vznikla růžová revoluce, která přivedla Saakašviliho k moci. - Potřetí v srpnu 2006, kdy McCain navštívil Saakašviliho v jeho prezidentské vile na břehu Černého moře.

BOX
Randy Scheunemann (48)
Americký lobbista a významný neokonzervativec, vystudoval Minnesotskou univerzitu a Univerzitu Tufts. Od roku 1986 do současnosti byl poradcem republikánských politiků – Boba Dolea, Trenta Lotta, Johna McCaina a Donalda Rumsfelda. Byl členem dvou významných neokonzervativních institucí – Projektu pro nové americké století a Výboru pro osvobození Iráku – které podporovaly invazi USA do Iráku. Založil tři lobbistické firmy – Mercury Group, Scheunemann & Associates a Orion Strategies. Státy, které firmě Orion Strategies zaplatily za lobbistickou činnost, byly Lotyšsko, Rumunsko, Makedonie, Tchaj-wan či Gruzie.
Scheunemann zná dobře všechny současné vrcholné gruzínské představitele včetně prezidenta Michaila Saakašviliho.