Poskytovatelé "freemailů" nevědí, zda budou do zpráv vkládat reklamu
Na začátku loňského roku byly z internetového serveru Tvujdum.cz rozeslány tisíce e-mailových zpráv s nabídkou služeb tohoto specializovaného portálu o bydlení, ačkoliv nikdo z adresátů k tomu nedal svolení. Pokud by se něco takového stalo v příštích dnech, mohl by již provozovatel serveru, firma Media Online, zaplatit až deset milionů korun pokuty. V nejbližších dnech má být totiž ve Sbírce zákonů otištěn nový „zákon o některých službách informační společnosti“, který kromě jiného reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci (spam). V den zveřejnění nabude účinnosti. Nová právní norma povoluje pouze obchodní sdělení dle takzvaného systému opt-in, tedy s výslovným souhlasem adresáta. Nevyžádaná sdělení zakazuje a tvrdě trestá. Sankce může dosáhnout až zmíněných deset milionů korun.
Celoevropská změna.
„Myslím, že tato právní úprava je velice žádoucí a je jen škoda, že ustanovení o zákazu šíření spamů nelze univerzálně uplatnit i za hranicemi České republiky. Byl by konec s každodenními desítkami mailů, nabízejícími viagru, prodloužení penisu či vysokou doživotní penzi,“ glosuje situaci vysokoškolský profesor Vladimír Smejkal, odborník na právo v oblasti informačních technologií a člen Legislativní rady vlády ČR. Pravdou je, že český zákon, ač s dobrými úmysly, větší část obtěžujících zpráv nepostihne. Odhady totiž říkají, že až 99 procent spamu přichází poštou ze zahraničí. Nepochybně nejdůležitější je přechod na zmíněný princip opt-in. Doposud platil „opt-out“ (zjednodušeně řešeno, tady je mail, a pokud jej nechceš dostávat, napiš). Nový princip přejímá v důsledku směrnice ES celá Evropská unie. Zákon kromě toho přidává další zákazy: zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení, b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
Neuwirtovi kulometčíci.
„Zatímco doposud zákon o reklamě ukládal bojovat proti spamům krajským živnostenským úřadům - což bylo zcela zjevně nad jejich možnosti - v novém zákonu je dozor svěřen Úřadu pro ochranu osobních údajů, což je zcela jiná váhová kategorie,“ soudí Vladimír Smejkal.
Jak týdeníku EURO sdělil předseda nového dozorového orgánu Karel Neuwirt, snahou úřadu je připravit takové řešení, která by umožnila dávat podněty prostřednictvím webového formuláře a umožnila stěžovateli určitou orientaci v tom, zda jde skutečně o porušení zákona. Neuwirt říká, že všichni, kteří dostávají obchodní sdělení doručovaná elektronickými prostředky (e-mail, SMS, MMS, telefonické volání, fax), o nichž předpokládají, že jsou nevyžádaná, by si měli nejdříve položit základní otázky: Jde opravdu o obchodní nabídku? Skutečně nikdy nedali odesilateli souhlas k zasílání těchto nabídek? Skrývá nabídka totožnost odesilatele? Obsahuje sdělení platnou adresu pro odmítnutí dalšího zasílání podobných nabídek? Je sdělení zřetelně označeno jako obchodní?
K případnému podnětu obsahujícímu skutečnosti, v nichž spatřují porušení zákona, by stěžovatelé měli připojit všechny dostupné doklady a údaje, či uvést způsob, jak je získat. Neuwirt zároveň připomíná, že pro nevyžádaná obchodní sdělení podporující zboží, služby nebo image osob vykonávajících regulovanou činnost (například lékařů, advokátů, auditorů) je dohledovým orgánem příslušná profesní komora, pokud je zřízena.
„Lze odhadnout, že princip opt-in značně zasáhne firmy zabývající se přímým marketingem a firmy, které oslovují obchodními sděleními zákazníky na základě předchozích obchodních vztahů,“ předpokládá šéf úřadu Neuwirt. Tak jak už to s každým novým zákonem u nás bývá, nárůst agendy „ochránců soukromí“ vede k nutnosti přijmout nové úředníky.
Trn v patičce.
Zatímco v oblasti klasické reklamy je celkem jasno, stále se tápe, jak bude nahlíženo na e-mailové zprávy, případně SMS zprávy, doprovázené reklamními dodatky, takzvanými patičkami. Odesílat zdarma ze svého portálu sponzorované „esemesky“ umožňuje uživatelům například Eurotel (zpráva má 60 znaků a reklama 100) . „V otázce rozesílání reklamních zpráv na mobilní telefony dojde pouze k drobným úpravám reklamních sdělení v souladu se zákonem. Jak známo, zákon předpokládá předchozí souhlas majitele telefonního čísla a ten je již nyní upraven ve Všeobecných podmínkách pro poskytování základních a volitelných telekomunikačních služeb,“ uvádí mluvčí Eurotelu Diana Dobálová. Zatím nebyla schopna říci, o jaké „drobné úpravy“ reklamy půjde, protože se na nich stále ještě pracuje.
Poskytovatelé bezplatných e-mailových schránek, takzvaných freemailů, dosud nevědí, jak se k zákonu postavit. Právě reklamní patička přilepená na konci každé zprávy, placená zadavatelem internetové reklamy, dělá z této služby ekonomicky zajímavý produkt. Nebude-li reklama, stěží může být mail zdarma (pokud to nekompenzují jiné příjmy). „Hovořili jsme s autory tohoto zákona z ministerstva informatiky a ti nám řekli, že o spam pravděpodobně jde,“ vysvětluje Oldřich Bajer, spolumajitel firmy NetCentrum provozující portál Centrum.cz, proč na začátku srpna oznámil, že přestanou reklamu do zpráv vkládat. Dnes už ale opět váhá. Mluvčí ministra informatiky Klára Volná totiž následně prohlásila, že to úřad za porušení zákona nepovažuje. „Jde o individuální adresnou zprávu, vědomě odeslanou uživatelem schránky, nikoli provozovatelem,“ uvedla 9. srpna v MF Dnes. „V rámci našeho Sdružení pro internetovou reklamu, kde jsou jak zástupci internetových médií, tak zadavatelé reklamy a mediální agentury, jsme se rozhodli požádat renomovanou právní kancelář o rozbor, kterým se hodláme definitivně řídit. Předpokládám, že do sedmi až deseti dnů by měl být hotov,“ uvedl Bajer minulé úterý. Jelikož smlouvy s inzerenty jsou uzavřeny většinou dlouhodobě, chtěli by prý to, co bylo nasmlouváno, „dojet“, nicméně jsou prý připraveni se řídit právním rozborem.
Bajer odhaduje, že zrušením reklamních patiček by český internetový trh přišel zhruba o deset milionů korun ročně. „Pro nás, jako druhý největší portál, to dělá řadově miliony,“ dodává.
