Uhelná vlna privatizace

Do mosteckých dolů má vstoupit firma spojená s Pavlem Tykačem

Do Mostecké uhelné společnosti vstoupí pravděpodobně finanční investor. Dosavadní akcionáři by mu měli přenechat 49 procent akcií údajně za cenu kolem devíti až deseti miliard korun. Kromě toho by měl investor získat i předkupní právo na další akcie. Za dalších pět miliard by mohl získat kontrolu nad společností dokoupením dvou procent akcií a zbytek, tedy zbývajících 49 procent by měl stát také pět miliard.
Prodávajícími by podle informací týdeníku EURO měli být manažeři a vlastníci Mostecké uhelné. Jde o Antonína Koláčka (vlastní 40 procent), Luboše Měkotu (40 procent), Petra Pudila (deset procent) a Vasila Bobelu (deset procent). Kupcem má být zatím neznámá zahraniční společnost, patrně ze Švýcarska, za níž však podle dostupných zdrojů bude stát známý finančník Pavel Tykač, který se jednání o prodeji podílů sám účastnil. Tykač sice týdeníku EURO svou účast na transakci popřel, ale jiné zdroje ji považují za stoprocentně jistou. Smlouvy by měly být podepsány nejpozději do poloviny května.
Zájemců o Mosteckou uhelnou bylo více. Patřili mezi ně česko-slovenské firmy J&T, Penta, ale i další investoři, například PPF. Na trhu koluje rovněž informace, že kupujícím je právě finanční skupina J&T, ale její klíčový manažer Daniel Křetínský to pro týdeník EURO kategoricky popřel.
Mluvčí Czech Coal a.s. Radek Stavěl v reakci na informace týdeníku EURO zprávu na jednu stranu popřel, nicméně připustil, že “…akcionáři skupiny Czech Coal registrují řadu nabídek mezinárodních finančních investorů o vstup do skupiny. Do budoucna proto nevylučují posílení kapitálu skupiny Czech Coal odprodejem minoritního podílu ve skupině. Vzhledem k tomu, že akcionáři skupiny Czech Coal jsou strategickými investory a chtějí své podnikání v energetice i nadále dlouhodobě rozvíjet, nepřichází v úvahu prodej majoritního podílu ve skupině.“ To není v rozporu s údaji zdrojů týdeníku EURO. Zhruba před rokem jednali o odkupu Mostecké uhelné s jejími vlastníky i zástupci energetického gigantu ČEZ. Již tehdy dosáhla nabídka neobyčejně vysoké ceny - kolem patnácti miliard korun. Akcionáři MUS však tehdy své podíly odmítli prodat.
Situace se však změnila po privatizaci Severočeských dolů Chomutov. Ty získal ČEZ a očekávalo se, že toto silné uskupení se s Mosteckou uhelnou utká v konkurenčním boji, v němž bude vítěz dopředu jasný. ČEZ však uzavřel s Mosteckou uhelnou dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí pro své elektrárny.

Famózní cena.

Cena za minoritní podíl Mostecké uhelné, o které se spekuluje, je neobvykle vysoká. Zvláště když ji porovnáme s cenou za téměř 56 procent ziskovějších Severočeských dolů. ČEZ za ně zaplatil 9,04 miliardy. To však není nic proti tomu, když vláda ČSSD v roce 1999 prodala zhruba 47 procent akcií Mostecké uhelné formou přímého prodeje tehdejšímu majoritnímu vlastníku Appian Group za pouhých 650 milionů korun, tedy za částku téměř patnáctkrát nižší, než je ta, kterou má dnes zaplatit nový investor.

Divoká historie.

Příběh privatizace Mostecké uhelné společnosti byla velmi nepřehledný, šlo o typickou ukázku divoké privatizace. V letech 1997 a 1998 skupovala akcie MUS rozprodané při kuponové privatizaci švýcarská společnost Investenergy. Tehdejší vedení Fondu národního majetku považovalo tuto aktivitu za nebezpečnou a žádalo odvolání managementu a vyšetření policií. Podezřívalo totiž management z toho, že nakupuje akcie prostřednictvím zahraničních firem za peníze samotné společnosti.
Jenže místo výměny managementu MUS byl vyměněn management FNM a Investenergy se podařilo skoupit majoritní balík akcií. Zemanova vláda potom odprodala svých zhruba 47 procent akcií společnosti Investenergy za zmíněných směšných 650 milionů. Jako nový vlastník se deklarovala společnost Appian Group, založená v Delaware a sídlící ve státě Washington. Vlastníky firmy nikdo neznal, ale navenek ji zastupoval bývalý viceguvernér Světové banky Jacques de Groote. Později se majetek přesunul do londýnského investičního fondu Appian Group spravovaného renomovanou investiční bankou Credit Suisse First Boston. Od tohoto fondu potom akcie Mostecké uhelné a dalších energetických společností, především tepláren, koupili nynější vlastníci. Transakci financovala Československá obchodní banka. Všechny transakce byly rovněž vyšetřována policií, ale doposud zcela bezvýsledně.
Mostecká uhelná je druhou největší těžební firmou v České republice a sehraje v české energetice nepochybně klíčovou roli. Firma dodává na trh zhruba třetinu české spotřeby hnědého uhlí. Těžba se pohybuje mezi 16 a 17 miliony tun ročně. Přímo zaměstnává zhruba čtyři a půl tisíce lidí v okresech Most a Chomutov. V roce 2004 dosáhla zisku 768 milionů korun. Loňské výsledky firma zatím nezveřejnila.
Podstatné ovšem je, že MUS se svými rypadly stojí na pokraji obrovských ložisek toho nejkvalitnějšího uhlí, které může zajistit provoz tepelných elektráren v regionu na více než padesát let. Tyto zásoby jsou však zatím chráněny limity a jejich případné prolomení může znamenat skokový nárůst hodnoty celé Mostecké uhelné. Jejich odepsání by naopak znamenalo pohromu pro celý energetický sektor v regionu. Pokud však bude vlastníkem málo průhledná zahraniční firma vlastněná finančním spekulantem, již tak složité jednání o prolomení limitů se jen dále zkomplikuje.

Zase ty limity.

Zásadním bude prolomení limitů u Dolu ČSA. Rozšíření těžby totiž brání obce Horní Jiřetín a Černice. V ohrožení je i nedaleký Litvínov s téměř třiceti tisíci obyvateli. Podle Mostecké uhelné leží pod Jiřetínem zhruba 280 milionů tun hnědého uhlí a vede tudy cesta k dalším 470 milionům tun vytěžitelných zásob. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje si loni nechala vypracovat studii o další těžbě hnědého uhlí v oblasti, mimo jiné i na dole ČSA. V materiálu navrhuje tři varianty, jak se s tímto problémem vypořádat. První verze počítá s tím, že se těžba nedotkne Černic, ale bude nutné vystěhovat obyvatele Horního Jiřetína. Druhá varianta počítá s tím, že těžbě ustoupí jen část Horního Jiřetína, stěhování však v takovém případě čeká obyvatele Černic. Třetí varianta je oproti předchozím dvěma nejradikálnější, počítá se zánikem obou obcí. Současná vláda zatím o tom, zda zruší nebo zachová limity, nerozhodla a do voleb zřejmě ani nerozhodne. Již dnes je zřejmé, že ať v parlamentních volbách vyhraje kdokoli, nechá o limitech rozhodnout obyvatele severních Čech, buď přímo v těžbou ohrožených obcích, nebo v krajském referendu. Mostecká uhelná zatím s obyvateli Černic ani Horního Jiřetína nejednala. Podle informací týdeníku EURO se přitom již stovky obyvatel Černic a Horního Jiřetína začali zajímat o odkoupení svých domů a pozemků. Mostecká uhelná společnost pro tyto účely vyčlenila velkou finanční rezervu, spekuluje se o pěti miliardách korun. Zástupci těžařské firmy již dokonce vytypovali tři lokality, kam by se obyvatelé obou obcí mohli vystěhovat, vše do dvaceti kilometrů od Horního Jiřetína a Černic. Nová obytná zóna by mohla vzniknout mimo jiné i v nedaleké Vysoké Peci.

Pomalá reakce.

Případná změna v akcionářské struktuře v Mostecké uhelné společnosti zřejmě příliš nepotěší vedení elektrárenské firmy ČEZ. Společnost před časem o koupi dolů vyjednávala, k dohodě však nedošlo. „Samozřejmě, že nás stále zajímá, co se bude dít s Mosteckou uhelnou. Pokud se bude prodávat, pečlivě budeme náš postup analyzovat,“ prohlásil v rozhovoru pro týdeník EURO generální ředitel ČEZ Martin Roman. Na analýzy možná již elektrárenskému koncernu nezbývá čas, bude moci jen vyčkávat, jaké změny noví akcionáři v těžařské firmě prosadí, tedy včetně toho, zda se nějakým způsobem změní i její přístup k ČEZ. Koncern totiž s MUS před několika měsíci uzavřel rámcovou smlouvu o dodávkách uhlí zhruba do roku 2050. Přitom uhlí z Mostecké uhelné společnosti, včetně zásob po odstranění územních limitů, hraje jednu z klíčových rolí ve strategickém rozhodování ČEZ o obnově dosluhujících tepelných elektráren na severu Čech. Před finálním schválením je rekonstrukce tří bloků elektrárny v Počeradech, každého o výkonu 200 megawattů, stejně tak i výstavba nového 660megawattového bloku. Všechny zdroje jsou závislé na dodávkách uhlí z lomů Mostecké uhelné. Pokud dojde k prolomení limitů, elektrárenská firma chce navíc postavit jeden až dva nové bloky, opět v Počeradech a na uhlí od Mostecké uhelné.
„ČEZ nezbývá než čekat, zda bude dlouhodobá smlouva naplněna a zda nebudou noví majitelé požadovat po firmě výrazně vyšší ceny za dodávky uhlí v porovnání se současným stavem. Stačí když oznámí, že se porouchalo těžební zařízení, jehož oprava si vyžádá deset miliard korun. Něco ve stylu, pokud nám nenavýšíte platby za uhlí o zmíněnou částku, nic nedostanete,“ konstatoval zdroj obeznámený se situací.
Vzhledem k strategickému postavení Mostecké uhelné společnosti není vyloučeno, že transakci začnou věnovat pozornost i příslušné bezpečnostní složky státu. Otázkou také je budoucí postoj financujících bank.