Těžba uhlí chytla druhý dech, cena nerostu stále stoupá. Za růstem stojí odstávky francouzských jaderných elektráren a snížená produkce větrných elektráren v Německu
Ceny uhlí v Evropě vzrostly během roku 2016 až o 69 procent. Vysokou cenu uhlí podle hlavního ekonoma ČEZ Pavla Řežábka drží nahoře i zvyšující se poptávka z hlavních spotřebních center – Číny a Indie – či pokles domácí čínské těžby a následně větší importy ze zahraničí. „To je nejvýznamnější důvod pro růst ceny elektřiny v našem středoevropském regionu,“ sdělil týdeníku Euro Řežábek.
Vedle toho ceny podle ekonoma ovlivňuje i rostoucí pravděpodobnost efektu La Nina (nezaměňovat s El Nino). V roce 2011, kdy se projevil naposledy, došlo k zaplavení řady povrchových černouhelných dolů v Austrálii a prudkému zvýšení světových cen černého uhlí. „Důsledkem efektu La Nina bývá i chladnější průběh zimy na celé severní polokouli, což samozřejmě ovlivňuje spotřebu energetických komodit a následně cenu elektřiny,“ dodal Řežábek. Neplánované odstávky mnoha francouzských jaderných bloků jsou pak významným lokálním faktorem.
Na rozdíl od České republiky nebo Německa se elektřina ve Francii podle Řežábka velmi široce používá i pro vytápění.
„Na její potenciální nedostatek tak trhy reagují velmi citlivě,“ konstatoval.
V dlouhodobém plánu chce Evropská unie s uhlím skončit. Jako cíl si stanovila, že v roce 2030 budou obnovitelné zdroje v Unii pokrývat 27 procent spotřeby energií, respektive skoro polovinu spotřebovávané elektřiny, zmínil Řežábek.
„Díky úžasnému technickému pokroku a velkosériové výrobě zlevňují fotovoltaické i větrné elektrárny. Stanovený cíl se tak stává i ekonomicky realizovatelný,“ míní ekonom.
Kdo s koho
Podle zprávy Světové rady pro energii (World Energy Council, WEC), kterou zveřejnila v říjnu v Londýně, nově instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů loni poprvé překonala nově instalovanou kapacitu elektráren na fosilní paliva. Souhrnný výkon elektráren využívajících obnovitelné zdroje se v letech 2006 až 2015 téměř zdvojnásobil na 1985 gigawattů. Staly se tak největším zdrojem energie na světě. Ve výrobě elektřiny však zatím podle WEC obnovitelné zdroje stále zaostávají. Růst obnovitelné energie stojí podle zprávy hlavně na vysokých investicích do oboru.
Zpráva rady zároveň vyzvedla stoupající význam jaderné energie pro zabezpečení spolehlivých dodávek elektřiny za současného omezování emisí skleníkových plynů. K letošnímu prvnímu září byly ve světě v provozu jaderné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 390,8 gigawattu. Loni z jádra pocházelo 2441 miliard kilowatthodin elektřiny, tedy 11,5 procenta její celosvětové produkce. Jadernou energetiku v současnosti rozvíjí poměrně malá skupina zemí. Z 65 bloků rozestavěných koncem minulého roku připadá na Čínu, Jižní Koreu, Indii a Rusko dohromady 40.
Další jaderné bloky se stavějí v USA, Evropě a ve Spojených arabských emirátech.
Ve výstavbě jsou jednotlivé jaderné bloky v Pákistánu, Argentině, Brazílii, Bělorusku a na Ukrajině. Původně zastavený projekt obnovilo i Turecko. Mezi země s největším podílem jádra na výrobě elektřiny se řadí Francie, Ukrajina či Slovensko a Maďarsko. Česká republika obsadila za rok 2015 podle údajů Světové nukleární asociace 11. místo s 32,5 procenta. Francouzský výpadek
Spoléhat se jen na jeden druh energetického zdroje se přitom nemusí vyplatit, jak se ukazuje na příkladu Francie. Z 58 francouzských jaderných reaktorů jsou nyní podle ČTK odstaveny dvě desítky, společnost EDF je podrobuje bezpečnostním testům. Podnik navíc v příštích měsících očekává odstávku dalších čtyř bloků. Odstávky citelně zasáhly okolní země, jako jsou Německo, Itálie, Španělsko a země Beneluxu, kam Francie obvykle svou elektřinu vyváží. Ruku v ruce s tím jdou obavy o dodávky elektrické energie a vzestup jejich cen v době, kdy nízké teploty zvyšují poptávku. V Itálii vedla situace podle agentury k obnovování produkce dlouho nevyužívaných plynových elektráren, jinde se energetika vrací k uhlí. Výpadek vystřelil v Evropě nahoru velkoobchodní ceny elektřiny, které v posledních letech dolů tlačily dotace do obnovitelných zdrojů. Na maximech jsou ve Francii i Německu. Uhlí ženou vzhůru stoupající ceny ostatních paliv spolu s omezováním těžby a výpadky dodávek. Světové ceny uhlí přitom od roku 2010 každý rok klesaly pod tlakem zpřísněné vládní ekologické regulace a v USA kvůli produkci zemního plynu.
S dotacemi, bez dotací
Obnovitelné zdroje se ale zatím podle Řežábka nemohou bez dotací dorovnávajících rozdíl oproti tržním podmínkám obejít a tato situace bude pokračovat mnoho dalších let. „Ambiciózní politické cíle si vynucují umělý, neorganický růst obnovitelných zdrojů v rámci již tak přebytkového trhu. Tržní cena elektřiny proto nemůže dostatečně vzrůst tak, aby výstavba obnovitelných zdrojů probíhala na skutečně tržním základě,“ uvedl. Role obnovitelných zdrojů a decentrální energetiky navíc do budoucna bude stoupat. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dále poroste a v roce 2021 by měl činit 28 procent, informovala ČTK. V té době by měly být dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů na stejné úrovni, jako činí současná výroba elektřiny v USA a EU dohromady. Celková kapacita obnovitelných zdrojů má do roku 2021 stoupnout o 42 procent, tedy o 825 gigawattů, což je o 13 procent více, než odhadovala IEA v loňském roce. „Jsme svědky transformace globálních energetických trhů vedené obnovitelnými zdroji,“ uvedl generální ředitel IEA Fatih Birol. Lídrem v expanzi obnovitelných zdrojů energie je podle IEA Čína, která má na celkovém růstu podíl téměř 40 procent. V roce 2021 bude téměř třetina instalované kapacity solárních elektráren a vodních elektráren na pobřeží v Číně.
O autorovi| Tereza Čapková, capkova@mf.cz
