Vláda nyní připravuje novelu státní energetické koncepce Životnost uhelných elektráren skončí během několika let a vzniká otázka, co je nahradí. Vládní koncepce bude i důležitým signálem pro investory.
Vláda nyní připravuje novelu státní energetické koncepce
Životnost uhelných elektráren skončí během několika let a vzniká otázka, co je nahradí. Vládní koncepce bude i důležitým signálem pro investory.
Hnědé uhlí patrně zůstane pro Českou republiku hlavním energetickým zdrojem i po roce 2030. „Dlouhodobými cíli energetické politiky České republiky jsou ochrana životního prostředí, bezpečnost a spolehlivost dodávek energie a vytváření konkurenčního prostředí,“ zdůraznil hlavní zásady připravované novely státní energetické koncepce náměstek ministra průmyslu a obchodu František Kubelka na nedávné konferenci Enerkon 2003. „Čtvrtým pilířem je podpora domácích energetických zdrojů,“ poznamenal Kubelka. Naznačil tím, že i současná vláda chce ve své vizi dalšího vývoje energetiky vsadit na domácí energetickou surovinu, kterou je uhlí. Státní energetická koncepce se nyní intenzivně připravuje a měla by být známa v nejbližších měsících. Bez dlouhodobé energetické politiky je například nemyslitelná privatizace energetických firem. Na její vakuum si stěžují pracovníci jaderných elektráren, kteří vyhlásili kvůli propouštění stávkovou pohotovost. Podporu od ní očekávají také podnikatelé rozvíjející nejmladší energetický obor, kterým je využívání obnovitelných zdrojů energie, především slunce, vody a větru.
Jaké jsou zásoby
Zásob hnědého uhlí má Česká republika asi na 80 let, ale těžba by měla končit kolem roku 2030. Těžitelné zásoby uhlí jsou nyní asi 1,5 miliardy tun a roční těžba 50 milionů tun. Za horizont roku 2030 může pokračovat jedině při prolomení ekologických limitů těžby, které ČR přijala na počátku 90. let. Vše nasvědčuje, že pro některé průmyslové kruhy i vládní představitele je to reálná představa. Objevila se již například v jednom z dokumentů Svazu průmyslu a dopravy. „V 90. letech se zvažovalo zda, vůbec uhlí těžit, nyní se to změnilo a uvažuje se, jak zajistit budoucnost uhelného hornictví,“ připomněl proměnu názorů části odborné a politické veřejnosti Zdeněk Hrubý, náměstek ministra financí. Nová energetická koncepce ovlivní vývoj České republiky na desítky let dopředu, protože již v současnosti je nutné připravit výstavbu nových energetických zdrojů. Kolem roku 2010 končí životnost většiny uhelných elektráren, které mají celkový výkon 6517 MW a pokrývají výrobu ČEZ z více než 60 procent.
Kde vzít uhlí v budoucnu
„Tyto zdroje bude nutno něčím nahradit,“ upozorňuje Vratislav Ludvík z poradenské firmy Onyx Convergency. Jestliže vláda řekne hnědému uhlí „ano“, tak podnítí investory, aby směřovali investice do této oblasti. Životnost tepelných elektráren se počítá v praxi na 35 let. T o znamená, že když investor postaví kolem roku 2010 nové uhelné elektrárny, nemusel by mít při dodržení limitů těžby po roce 2030 co spalovat. Přitom elektrárny budou poměrně zachovalé. Při dovozu uhlí by nebyla elektřina konkurenceschopná. Navíc hnědé uhlí není téměř odkud dovážet. Nelze využít ani černého uhlí. Těžba černého uhlí by měla být v roce 2030 hlubokou minulostí, nanejvýš bude dožívat v jediném plánovém dole s těžbou asi dva miliony tun. Těžba černého uhlí může skončit v České republice mnohem dříve, než se plánuje, a to z ekonomických důvodů, kdy neodolá tlaku levnějšího importovaného uhlí. Domácí těžaři jsou zatím chráněni dovozovou kvótou 1,2 milionu tun, ale ta příští rok se vstupem do Evropské unie padne. Na trh se může dostat 30 miliónů tun černého uhlí z Polska, což je více než dvojnásobek současné těžby v ČR.
Od koncepce k privatizaci
Schválená energetická koncepce otevírá cestu k privatizaci dolů a ČEZ. Podle generálního ředitele Sokolovské uhelné (SU) Františka Štěpánka by se privatizace hnědouhelných firem SU a Severočeských dolů (SD) měla připravovat až po vypracování státní energetické koncepce. K tomu se přiklání i člen sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř s tím, že koncepce energetiky je podkladem pro vymezení úloh hnědouhelného hornictví. „Součástí elektroenergetické koncepce by měla být strategie privatizace. Pokud bude Úřad pro ochranu hospodářské soutěže trvat na omezujících podmínkách při fúzi ČEZ s rozvodnými závody, jsem pro to, aby vláda tento obchod zrušila. Pak by měla urychleně připravit privatizaci státních podílů v pořadí uhelné společnosti, ČEZ a distribuční energetické firmy,“ vyjádřil se Vojíř ke stání energetické koncepci a navazující privatizaci energetických firem. Včasné přijetí novely státní energetické koncepce by nemělo ohrozit ani odvolání Kubelky z funce náměstka. Ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jiří Rusnok na jeho místo minulý týden jmenoval Martina Pecinu, dosavadního generálního ředitele Hutního projektu Frýdek-Místek. „Hlavní priority vidí v dopracování energetické koncepce, dokončení privatizace některých podniků a v přechodu ke standardní práci ministerstva ve státu plně začleněnému do EU,“ uvedla mluvčí MPO Vladimíra Říhová k novému náměstkovi.
Příkladem je Amerika
Orientace České republiky na hnědé uhlí a s tím nezbytné prolomení limitů těžby může vyvolat značnou nevoli tuzemských ochránců životního prostředí. Uhlí přes veškerá ekologická opatření a nákladné odsíření zdrojů zatěžuje prostředí nejvíce ze všech paliv. Mnozí odborníci poukazují na to, že spalování uhlí je neefektivní, uhelné elektrárny mají účinnost kolem třiceti procent a ničíme si důležitý zdroj suroviny například pro naši chemickou výrobu. „Budoucností české energetiky by měla být jaderná energetika a obnovitelné zdroje energie, které nezatěžují prostředí nebezpečnými emisemi,“ vyjádřil se jeden z odborníků. Poukázal přitom na nedávné rozhodnutí Spojených států amerických podpořit rozvoj vodíkového hospodářství a využití palivových článků. „V tomto by nám měla jít Amerika příkladem,“ dodal expert. Ve hře také zůstává plynárenství, protože zásoby zemního plynu jsou značné a je to ekologické palivo. Výstavba plynových elektráren je rychlá a poměrně levná. Problémem je, že se jedná o dovozové palivo, jehož cena kolísá podle ceny ropy.
FOTO - Česká republika má zásob hnědého uhlí asi na 80 let.
