Ukousněte si část dálnice!

PODNIKÁNÍ U SILNICKterý obchodník by nechtěl mít prodejnu na dálnici? Některými úseky, hlavně po nejznámější D1, denně projede takřka sto tisíc automobilů. Jenže dálničních odpočívadel je málo a zájemců naopak mnoho.V Česku je dnes přibližně 580 kilometrů dálnic, na kterých je takřka pět desítek dálničních odpočívadel.

PODNIKÁNÍ U SILNIC Který obchodník by nechtěl mít prodejnu na dálnici? Některými úseky, hlavně po nejznámější D1, denně projede takřka sto tisíc automobilů. Jenže dálničních odpočívadel je málo a zájemců naopak mnoho.

V Česku je dnes přibližně 580 kilometrů dálnic, na kterých je takřka pět desítek dálničních odpočívadel.

Pokud chce někdo oslovit automobilisty, nemá jinou možnost než pronájem místa právě na odpočívadle. „Před rokem 1989 tu fungoval model, který známe z Německa či Rakouska. Vedle velkých ploch pro čerpací stanice se budovala také malá odpočívadla. Obvykle to bylo jen pár laviček, někdy i sociální zařízení. Dnes se na dálnicích plánují a staví jen velká odpočívadla,“ vysvětluje Jan Hoření z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Dodává, že příčinou změny byly problémy s kriminalitou a hygienou.

PŘEDEVŠÍM PUMPY

Na pronájem odpočívadel vyhlašuje ŘSD čas od času výběrové řízení. „Nejde o veřejnou zakázku, spíše o obchodní soutěž. Výzvu zveřejňujeme pouze v celostátním tisku,“ říká Robert Wolf z majetkoprávního oddělení ředitelství s tím, že výběr trvá přibližně půl roku.

Možnost pronájmu plochy na odpočívadle není příliš častá. Rozmísťují se po 25 kilometrech, u městských aglomerací jsou častější. „V zásadě se zde počítá především s čerpáním pohonných hmot, občerstvením, příslušným sociálním zázemím a drobným prodejem,“ vysvětluje Jan Hoření. To ovšem nevylučuje výstavbu jiných zařízení - pro jejich aktivity ovšem existují omezení daná zákonem. „Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo z odpočívadla připojena jen stavba, která slouží výlučně uživatelům těchto komunikací. Tedy například čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel nebo autoservis,“ cituje Robert Wolf silniční zákon.

PŘICHÁZEJÍ TRUCK-CENTRA

Dodává, že do úvahy připadají i jiné možnosti. Třeba v západní Evropě jsou častá takzvaná truck-centra, která nabízejí komplexní služby pro kamionovou a autobusovou dopravu. V Česku se zatím podobný záměr oficiálně neobjevil. Několik takových středisek ale už existuje, například královéhradecká společnost SMTC provozuje hned dvě na dálnici D11. „Hradecké je v plném provozu, chlumecké teprve v plenkách, ale brzo se tady spektrum služeb rozšíří,“ říká Karel Hrnčíř ze zmíněné firmy. Podle jeho zkušeností zatím v tuzemsku není zájem o osobní služby (zejména ubytovací).

Tato dvě truck-centra jsou ovšem umístěna nikoli přímo na dálnici, ale na přivaděčích. Situace na tomto poli by se ale v souvislosti se skokovým zvýšením intenzity kamionové dopravy o 25 procent měla v dohledné době změnit. Už v roce 2007 se rozšíří některá odpočívadla na D1, D5 a D11. Na prvně zmíněné dálnici by také mělo do roku 2009 vzniknout první dálniční truck-centrum.

Teoreticky vzato, existuje také možnost hranice odpočívadla překročit, ale je to poměrně složité. ŘSD vykupuje pozemky ve stometrovém pásu na každé straně od středu dálnice, která samotná má šířku 27 metrů. Pokud by byl objekt umístěn v stometrovém ochranném pásmu, musel by zájemce jednat s ředitelstvím. V případě, že by šlo o pozemky mimo toto pásmo, byl by nutný souhlas ministerstva dopravy k jeho „připojení“ na dálnici prostřednictvím odpočívadla. „V zásadě to není nemožné, ale je to určitě běh na dlouhou trať,“ komentuje to Jan Hoření.

VYHRÁVÁ NEJVYŠŠÍ NABÍDKA

Pro výstavbu čerpací stanice pohonných hmot je zapotřebí plocha kolem 3000 čtverečních metrů. Přilehlá parkoviště totiž obhospodařují přímo ŘSD. Rozměry odpočívadel jsou různé, ale obvykle jsou dostatečná právě pro čerpací stanici. ŘSD také předpokládá, že na každém odpočívadle se benzin a nafta budou prodávat. Pravděpodobně i tato okolnost předurčuje výši nájmů. Ve výběrových řízeních totiž vítězí největší nabídka - menší firma ovšem jen obtížně konkuruje velkým petrolejářským společnostem. „Nemohu to nějak blíže hodnotit, ale skutečností je, že někdy je nabídnuté nájemné tak vysoké, že se ze strany nájemce jedná spíše o prestižní než ekonomické rozhodnutí,“ říká Robert Wolf.

Nájemné není přepočítáváno na metry. Rozhodující je lokalita, od níž se odvíjí hustota provozu a tedy i počet potenciálních zákazníků. „Nechci uvádět konkrétní sumy, rád bych respektoval obchodní tajemství. V zásadě se ale nájemné za plochu dostatečnou k výstavbě čerpací stanice pohybuje v řádu statisíců korun ročně. Poměrně často se ale přehoupne přes milionovou hranici. V některých případech i ještě výše, v jednom dokonce až takřka k částce tří milionů,“ komentuje úroveň nájemného Wolf.

I to je důvod, proč dominantním uživatelem odpočívadel jsou právě prodejci pohonných hmot.

Existují ovšem i výjimky, k nimž patří například motorest Melikana (podrobnosti v rámečku). Podnikatelské aktivity na dálnicích jsou u nás zatím poměrně úzce zaměřené, ale to se může změnit. „Pokud má investor jakýkoli návrh, doporučuji nezávaznou a samozřejmě bezplatnou konzultaci s našimi odborníky. Je v našem zájmu, aby služby na dálnicích měly vysokou úroveň,“ tvrdí Robert Wolf.

V souvislosti s tím, jak se budují další dálnice, přibude i odpočívadel. Cílem je dálniční síť o celkové délce jeden tisíc kilometrů, čistě teoreticky se tedy počet odpočívadel takřka zdvojnásobí. Půjde to ovšem pomalu. Ročně se v Česku postaví řádově desítky kilometrů dálnic. Odpočívadel přibývá stejným tempem. Četnost výběrových řízení na jejich pronájmy výmluvně komentuje Jan Hoření z ŘSD: „Je jich jako šafránu.“