Ukrajinu stále symbolizují kouřící ocelová města i lány pšeničných polí. Hned po Rusku jde bezesporu o druhou nejvýznamnější ekonomiku východní Evropy. V lidnaté zemi, jejíž populace ovšem od rozpadu Sovětského svazu klesla už téměř o šest milionů lidí, se střetávají západní a východní vlivy. Mluví se tu ukrajinsky i rusky, sousedí tu katolíci s pravoslavnými.
Foto: Profimedia.cz
Ukrajina leží mezi Evropskou unií a ruským teritoriem nejen geograficky. Zásadní vliv obou významných sousedů je znát i v politickém a hospodářském životě země. A naopak sousedé mají zájem o Ukrajinu, protože její hospodářský potenciál je velký a bude ještě dál růst.
Především zůstává Ukrajina zemí s megalomanskými průmyslovými komplexy, které jsou dědictvím z dob sovětské orientace na těžký průmysl. Jeho hlavním centrem je stále Donbas neboli Doněcká uhelná pánev, která dodnes chrlí na 200 milionů tun uhlí a 50 milionů tun oceli ročně. Oblast Krivého Rohu má zase nezměrné zásoby železné rudy.
Stejně tak je Ukrajina stále obilnicí celého regionu, protože má rozsáhlé roviny s kvalitní černozemí. Vedle pšenice a kukuřice se pěstuje i tabák, cukrová řepa či zelenina. Kdysi zajišťovala Ukrajina polovinu veškeré zemědělské produkce celého Sovětského svazu.
V neposlední řadě má svou váhu lidský potenciál Ukrajiny, čítající zhruba 46 milionu obyvatel. Ti jsou zásobárnou pracovní síly i pro některé státy Evropské unie včetně České republiky.
Vzhledem k nízké porodnosti a také kvůli tomu, že Ukrajinci ve velkém odcházejí za prací do zahraničí, ovšem trpí Ukrajina neobvyklým problémem. Tím je rapidní úbytek obyvatel. Od rozpadu Sovětského svazu se ukrajinská populace smrskla téměř o šest milionů lidí.
Česká republika má samozřejmě s Ukrajinou mimo jiné jednu zásadní historickou spojnici. Je to oblast Podkarpatské Rusi neboli dnešní Zakarpatské Ukrajiny s městy Užhorod a Mukačevo. Tato oblast patřila k prvorepublikovému Československu a teprve po válce byla začleněna do Sovětského svazu.
Ruská menšina Setkání západního a východního vlivu kopíruje už zeměpisné rozvržení Ukrajiny. Zatímco obyvatelstvo západních oblastí podporují spíše politiky proevropského smyšlení, na východě převládají proruské nálady a je zde také větší procento Rusů. To se týká například průmyslových oblastí kolem Doněcku či Charkova a také poloostrova Krym, kde tvoří Rusové dokonce většinu obyvatel. V celé Ukrajině jich žije asi osm milionů, což představuje šestinu populace.
Náboženství
Na kdysi pobožné Ukrajině se podepsala dlouhá desetiletí vlády komunistů. Proto se zejména v průmyslových východních částech země mnoho obyvatel označuje za ateisty. Přesto zažila víra po rozpadu Sovětského svazu na Ukrajině jistou renesanci, takže dnes se již k některé z věrouk hlásí na 60 procent populace. Převládá pravoslavné náboženství, které zde má mnoho odnoží – je to Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, Ukrajinská pravoslavná církev Ukrajinského patriarchátu či Autokefální pravoslavná církev.
Příklon západních oblastí země k západní Evropě platí i v otázkách náboženství. Převládá tam řeckokatolické a římskokatolické vyznání a také baptismus. Zejména na Krymu se lze setkat také s islámem.
Jazyk Státním jazykem je ukrajinština, na základě rozhodnutí některých místních orgánů je v úředním styku používána rovněž ruština. Opět jde především o východní oblasti – o Luhanskou, Doněckou, Charkovskou oblast a také poloostrov Krym. I v ostatních částech země lze ovšem běžně využít ruštinu jako obchodní jazyk. Je ovšem dobré se omluvit s poukazem na to, že ukrajinštinu neovládáte – hostitelé pak zpravidla bez problémů přejdou na ruštinu. Znalost angličtiny je zejména u střední a starší generace méně obvyklá.
Měna Peněžní jednotka hřivna má mezinárodní zkratka UAH. Byla zavedena při měnové reformě v roce 1996 a dělí se dále na 100 kopějek. V současnosti se hodnota jedné hřivny pohybuje na úrovni 2,2 české koruny.
Státní svátky 1. leden Nový rok
7. leden Vánoce
8. březen Mezinárodní den žen
1. květen Svátek práce
9. květen Den vítězství
28. červen Den ústavy Ukrajiny
24. srpen Den nezávislosti Ukrajiny
Kulturní zvyklosti Místní zvyklosti se stále více přibližují běžným evropským standardům, zvláště u mladších generací. U ostatních mohou přežívat některé návyky z minulých dob, takže je nutné počítat s tím, že pozitivní mezilidský vztah může být důležitější než psané slovo. Také je ve hře určitá míra nespolehlivosti, například pokud jde o dochvilnost.
Víza
Od 1. ledna 2008 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Ukrajinou o ulehčení vízového procesu. Ta mimo jiné zakotvuje bezvízový styk pro občany Unie do 90 dnů pobytu na území Ukrajiny, jehož účelem není sjednocení rodiny, studium či zaměstnání.
Praktická doporučení Bezpodmínečné je dodržování všeobecných bezpečnostních pravidel pro cestování. Cestovat automobilem se doporučuje hlavně přes den. Nenechávat nic bez dozoru v kabině vozidla, zejména osobní doklady či doklady od auta a doklady nenosit v otevřených kapsách či taškách. Neukazovat u čerpadel, směnáren a pokladen obchodů svou plnou peněženku. Nedávat osobní doklady do zástavy. V případě vynuceného kontaktování místních policistů je třeba z jejich strany očekávat jen malý zájem o řešení situace. Ochota nedostatečně placených příslušníků policejního sboru je v mnoha případech podmíněna či přímo vynucena „finančním příspěvkem“. Stejná situace nastává i při styku s ostatními příslušníky orgánů státní moci, zejména s celníky nebo pohraničníky. Veškerý dovoz i vývoz valut musí být řádně deklarován a při sumách nad 10 tisíc eur i prokazován způsob nabytí valuty.
Zdravotnictví
Mezi Českou republikou a Ukrajinou není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení a z tohoto důvodu je českým občanům na Ukrajině poskytována zdravotní péče za úplatu. Naprostá většina místních nemocnic nedosahuje takové kvality služeb, na které je český občan zvyklý. Mimo velké aglomerace může být úroveň lékařské péče katastrofální. Jedná se prakticky o všechna státní zdravotnická zařízení. Soukromé jsou zejména stomatologické ordinace, z nichž některé svými službami již odpovídají evropským standardům. Tomu však odpovídají i ceny. Všeobecně se občanům ČR před cestou na Ukrajinu doporučuje pojištění.
Důležitá telefonní čísla Havárie plynu 101
Bezpečnost (milice) 102
Lékařská pohotovost 103
Požárníci 104
Informace o telefonních číslech 109
Velvyslanectví ČR na Ukrajině 01901 Kyjev
Vul. Jaroslaviv Val 34 A
tel.: +380 44 2720431; +380 44 2722110; +380 44 2720807
fax: +380 44 2726204
e-mail: kiev@embassy.mzv.cz
Kancelář CzechTrade v Kyjevě
01030 Kyjev,
I. Franko 40, kancelář číslo 10
tel.: +380 44 2386130
fax: +380 44 239 18 50
e-mail: kiev@czechtrade.cz
vedoucí kanceláře: Oksana Antonenko
Materiál byl připraven s využitím informací portálu www.businessinfo.cz
