Po kritických letech 2014 a 2015 se Ukrajina pomalu zvedá.
Zatímco v nejproblémovějším roce 2015 klesla její ekonomika téměř o deset
procent, během let 2016 a 2017 došlo k opětovnému růstu HDP, a to v průměru o
tři procenta. Růst byl podpořen zejména investicemi, silnou domácí poptávkou a
rostoucím exportem. K navrácení hospodářského růstu přispěla také stabilizace
rozpočtu, zpevnění ukrajinské hřivny a reforma bankovního sektoru, během níž
zanikla polovina finančních ústavů.
Hlavními motory růstu byly obchodní sektor, stavebnictví,
doprava a trh s nemovitostmi. Podle údajů z roku 2018 došlo na Ukrajině k růstu
HDP na úrovni 3,5 procenta. Inflace dosáhla v roce 2018 úrovně jedenácti
procent, nezaměstnanost se pohybovala nad devíti procenty.
Obrat k lepšímu
Podle údajů za první tři čtvrtletí loňského roku se růst HDP
dále zvýšil na 4,2 procenta, inflace naopak poklesla na 7,5 procenta a
nezaměstnanost na 8,4 procenta. Celkově lze hodnotit současnou hospodářskou
situaci na Ukrajině jako makroekonomicky stabilizovanou, avšak také jako
křehkou s celou řadou rizik.
Další vývoj bude záviset na efektivitě reforem, především v
oblasti finančního sektoru, protikorupční politiky, privatizace a pozemkové
reformy. Příznivější podmínky pro zahraniční kapitál může vytvořit liberalizace
podnikatelského a regulatorního prostředí a nastolení vlády práva.
V současnosti na Ukrajině působí v různých odvětvích více než 200 českých společností
V lednu 2018 byl schválen zákon o privatizaci státního a
komunálního majetku. Privatizace převážně ztrátových státních podniků (v
současné době jsou jich více než tři tisíce) má za cíl podpořit státní
rozpočet, přivést nové zahraniční investory, podpořit vytváření pracovních míst
a podmínek pro hospodářský růst.
Trolejbusy, tramvaje, kotle
Současná obchodní a ekonomická spolupráce Česka a Ukrajiny je
významná a roste. Stále ovšem existují překážky – patří k nim zejména slabost
ukrajinské ekonomiky spojená s nedostatkem peněz a stále probíhajícím reformním
procesem. I přes velkou snahu o snížení korupčního prostředí se země podle
Indexu vnímání korupce nachází na 120. místě ze 180 zemí, což však za poslední
tři roky znamená zlepšení o 11 míst.
V průběhu let 2016 a 2017 se v návaznosti na makroekonomickou
stabilizaci Ukrajiny aktivizovala řada českých firem na ukrajinském trhu. V
současnosti na Ukrajině působí v různých odvětvích více než 200 českých
společností. Jsou aktivní v modernizaci a zvyšování bezpečnosti ukrajinských
jaderných elektráren, výstavbě solárních elektráren nebo farmaceutických
provozů, výrobě tramvají a trolejbusů, dodávkách strojírenské techniky a
technologií pro živočišnou výrobu a také v těžbě nerostných surovin (zejména
uhlí a zemního plynu). Nelze opomenout ani společnou výrobu pracovní obuvi,
dodávky potravinářských výrobků, produkce sanitární techniky, průmyslových
kotlů či montáž osobních vozů pro ukrajinský trh. Ukrajina představuje 22.
nejvýznamnějšího zahraničně-obchodního partnera České republiky.
Sbližování s Unií
Navýšení obchodní spolupráce je jedním z výsledků asociační
dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která byla podepsána v roce 2014.
Ekonomická část dohody (DCFTA) začala být prozatímně prováděna od 1. ledna
2016, plnohodnotně pak celá dohoda vstoupila v platnost v září 2017. Cílem dohody
je vytvořit podmínky pro lepší hospodářské vztahy vedoucí k postupné integraci
Ukrajiny do vnitřního trhu EU. Součástí je podpora volného obchodu a snahy
Ukrajiny dokončit přechod k fungujícímu tržnímu hospodářství, mimo jiné
prostřednictvím postupného sbližování jejích zákonů s právními předpisy EU.
Přibyl i letecký spoj z Pardubic
Rostoucí intenzitu česko-ukrajinských vztahů doprovází
navýšení počtu linek z českých letišť do ukrajinských měst. Ke stávajícím
spojením Prahy s Kyjevem a Oděsou přibyla spojení Prahy se Lvovem a Charkovem.
Také z Pardubic se nyní létá do Kyjeva.
Velmi důležitá je též aktivní spolupráce mezi českými a
ukrajinskými regiony. Tradičně nejsilnější je spolupráce se západoukrajinskými
regiony, a to zejména se Zakarpatskou oblastí. S tou intenzivně spolupracuje
Ústecký kraj, Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Vzájemné vztahy nestojí pouze na
kulturní, ale i na obchodně-ekonomické a dobročinné bázi. Za zmínku stojí
společný dobročinný fond Kraje Vysočina a Zakarpatské oblasti ViZa, jehož cílem
je spolupráce při poskytování nezištné pomoci ve zdravotnictví, školství a
dalších oblastech.
Letos pomůže obchodu energetická mise i vodohospodářský
veletrh
Podporu českého exportu zajišťuje na Ukrajině vedle
ekonomických úseků (Velvyslanectví v Kyjevě, Generální konzulát ve Lvově) také
kyjevská kancelář CzechTrade. V Kyjevě působí i České centrum. Další podporu
představuje organizace podnikatelských misí a oficiální účast českých firem na
veletrzích. Významnou roli hrají rovněž státem řízené finanční instituce –
Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost.
Mezi klíčové nástroje Ministerstva průmyslu a obchodu pro
rozvoj vzájemných obchodně ekonomických vztahů s Ukrajinou patří
česko-ukrajinská mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a
vědecko-technickou spolupráci. Jejím specifikem je obsazení postů spolupředsedů
na úrovni vicepremiérů, což v současnosti nemá obdoby. V rámci komise se
pravidelně konají zasedání stálých pracovních skupin pro spolupráci v oblasti průmyslu
a energetiky. Do budoucna je uvažováno o zřízení dalších stálých pracovních
skupin, a to i na regionálním základě.
Následující deváté zasedání se uskuteční na začátku března letošního roku v Kyjevě. Ministerstvo průmyslu a obchodu se ve spolupráci s dalšími resorty a partnery podílí na dalších akcích zaměřených na podporu českého exportu na Ukrajinu. Pro rok 2020 je naplánována podnikatelská mise se zaměřením na energetiku, podnikatelská mise do vybraných ukrajinských regionů, oficiální účast České republiky na vodohospodářském veletrhu Aqua Therm v Kyjevě v půli května a Business den Ukrajiny na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Návštěva premiéra přišla po 11 letech
Rostoucí potenciál Ukrajiny byl jedním z důvodů oficiální
návštěvy předsedy vlády ČR Andreje Babiše na Ukrajině, která proběhla v
listopadu loňského roku. Při této cestě byl doprovázen místopředsedou vlády ČR
a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a početnou podnikatelskou
delegací, která čítala více než 90 zástupců ze 73 českých firem působících v
energetice, strojírenství, ICT, obranném průmyslu, dopravní infrastruktuře,
potravinářství, zemědělství a službách. Podle údajů Hospodářské komory ČR byla
doprovodná podnikatelská delegace jednou z největších v historii, což ilustruje
zájem českých firem o rostoucí ukrajinský trh.
V rámci návštěvy se Andrej Babiš a Karel Havlíček setkali s
ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem, prezidentem Volodymyrem Zelenským a
předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Čeští představitelé během své návštěvy
ocenili velké reformní úsilí nové ukrajinské vlády a prezidenta. Během jednání
byl kladen silný důraz na aktuální témata rozvoje bilaterální hospodářské
spolupráce Česka a Ukrajiny. Ministr Havlíček se také sešel s vicepremiérem pro
evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Dmytrem Kulebou, který byl
jmenován ukrajinským spolupředsedou česko-ukrajinské mezivládní komise.
Důležitým bodem programu bylo česko-ukrajinské obchodní fórum
zaměřené na navazování kontaktů mezi českými a ukrajinskými podnikateli. Toto
fórum společně zahájili předsedové vlád Česka a Ukrajiny Andrej Babiš a Oleksij
Hončaruk spolu s prezidentem Hospodářské komory ČR a prezidentem Obchodní
komory Ukrajiny. Součástí fóra byl také podpis dohod mezi českými společnostmi
a jejich ukrajinskými partnery. Z prvních ohlasů od českých podnikatelů je
zřejmý velký úspěch doprovodné mise na Ukrajinu.
Autor pracuje v Odbor zahraničně ekonomických politik I Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze lednového a únorového dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení
