Menu Zavřít

Ukrajinská krize zvyšuje náklady na pojištění lodí na rekordní úroveň. Ztráty by se mohly pohybovat kolem pěti miliard dolarů

13. 5. 2022
Autor: Depositphotos
  • Neklidná situace zejména v Černém a Azovském moři nutí pojišťovny vyžadovat po námořních společnostech a provozovatelích lodí příplatky k pojistnému

  • Pojistitelé počítají s vlnou požadavků na vyplacení kompenzací za poškozená a zničená plavidla

  • Ty nemusí přijít pouze v přímé souvislosti s válkou, ale i s embargem na ruskou ropu, protože nekvalitní pohonné látky mohou poničit lodní motory


Existuje jen málo ekonomických odvětví, jichž by se dopady války na Ukrajině netýkaly. A sektor pojišťovnictví mezi ně rozhodně nepatří, ba naopak. Důkazem budiž nově zveřejněná výroční zpráva nadnárodní společnosti Allianz, respektive její dcery Allianz Global Corporate & Specialty (AGCS), podle které se dá očekávat příval žádostí o vyplacení pojistného plnění z důvodu poškození nebo zničení lodí plujících v oblastech zasažených konfliktem.

„Pojišťovnictví pravděpodobně zaznamená řadu nároků v rámci speciálních válečných politik od plavidel poškozených nebo ztracených v důsledku námořních min, raketových a bombových útoků v konfliktních zónách,“ potvrdil pracovník AGCS Justus Heinrich.

V amerických přístavech hrozí stávky dělníků. Pro dodavatelský řetězec by znamenaly další šok
Přečtěte si také:

V amerických přístavech hrozí stávky dělníků. Pro dodavatelský řetězec by znamenaly další šok

Už v únoru byly na seznam vysoce rizikových válečných oblastí přidány ruské a ukrajinské vody v Černém a Azovském moři. O měsíc později pak dle agentury Reuters bylo toto území rozšířeno i na vody poblíž Rumunska a Gruzie. Nyní jsou však takto nově označovány i některé vnitrozemské vodní cesty a části volného moře, což má přirozeně za následek jediné – obě strany budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Pojistitelé v důsledku většího počtu poškozených plavidel, jejich provozovatelé v návaznosti na zdražující se pojistné. Za každou plavbu jednou z inkriminovaných oblastí bude počítána dodatečná přirážka, díky čemuž si tak pojišťovny budou nárokovat dosud nevídané částky.

Nejenom poškozená, ale i zablokovaná plavidla

Vedením seznamu oněch rizikových oblastí se mimo jiné zabývá takzvaný Společný válečný výbor (JWC) sídlící v Londýně. Jeho členové se scházejí každé čtvrtletí, aby výčet vod, které jsou z důvodu války, pirátství či terorismu pro obchodní plavidla nebezpečné, aktualizovali. V závislosti na dalším vývoji rusko-ukrajinského konfliktu proto nelze aktuálně vyloučit, že by se jejich počet do budoucna mohl dále zvyšovat. Pojišťovny rozhodnutí JWC přirozeně sledují a přizpůsobují jim svoji poplatkovou politiku.

Vedle většího počtu žádostí o vyplacení pojistného krytí v souvislosti s poškozením lodě očekávají pracovníci AGCS i násobně více požadavků ze strany svých klientů na uhrazení ušlého zisku, k jehož realizaci nedošlo například z důvodu zablokování plavidla či samotného nákladu v ukrajinských přístavech a pobřežních vodách. Některé obchodní lodě zde nuceně kotví, protože většinu přístupových bodů kontroluje ruské námořnictvo.

Očekávají se ztráty okolo pěti miliard dolarů

Jak moc velký dopad bude pokračující válka na Ukrajině na sektor pojišťovnictví mít, je v daný okamžik těžké predikovat. Společnost Property Claim Services (PCS), zabývající se modelováním rizik, se o to nicméně nedávno pokusila.

„PCS se domnívá, že pojištěné námořní ztráty v celém odvětví by se mohly pohybovat od tří do šesti miliard dolarů (72 až 144 miliard korun), přičemž pracovní odhad je pět miliard dolarů (120 miliard korun),“ sdělili minulý měsíc zástupci společnosti.

Chátrající plavidla, posádky bez práce i dlouholeté soudní spory. Co bude se zabavenými jachtami ruských oligarchů?
Přečtěte si také:

Chátrající plavidla, posádky bez práce i dlouholeté soudní spory. Co bude se zabavenými jachtami ruských oligarchů?

Starosti dělá pojistitelům i zvažované evropské embargo na ruskou ropu, které – pakliže bude schváleno – dozajista zvýší cenu a dostupnost paliva pro lodě, takže spousta jejich provozovatelů bude muset přejít na nevyhovující nebo nestandardní pohonné látky. Bude tak naplněn jeden ze základních předpokladů pro potenciální poruchy motorů, a tedy i další škody na majetku vyžadující výplatu většího pojistného plnění a následné zdražení pojistek jako takových.

Ještě vloni se přitom věci vyvíjely správným směrem jak pro pojišťovny, tak pro samotné rejdaře. Podle dotčené zprávy AGCS přišli v roce 2021 majitelé lodí celosvětově o 54 plavidel, což je o 17 procent méně než předloni. Ve srovnání s obdobím 10 let nazpět se pak dokonce jedná až o sedmapadesátiprocentní pokles. „Tento pokrok odráží zvýšené zaměření na bezpečnostní opatření. Jde o školicí a bezpečnostní programy, vylepšený design lodí, nové technologie a regulace,“ vysvětlili pracovníci AGCS.

V ukrajinských přístavech zůstává více než 100 lodí

Podle informací globálního sdružení majitelů a provozovatelů lodí International Chamber of Shipping (ICS) byla ke konci dubna v ukrajinských přístavech uvězněna téměř pětistovka námořníků na palubách 109 obchodních plavidel. Jednalo se povětšinou o osoby tvořící základy jednotlivých posádek, které se zde rozhodly zůstat, aby umožnily evakuaci svých kolegů. Z uvízlých lodí pak bylo do bezpečných oblastí odvezeno zhruba 1500 lidí pocházejících z 27 zemí, přičemž většinu z nich tvořili Filipínci a Indové.

MM25_AI

ICS dále dodává, že minimálně dva námořníci byli zastřeleni a šest obchodních plavidel zasáhla munice. Dvě z nich šla následně ke dnu. Přesnou polohu uvíznuvších lodí se podařilo určit v 99 případech, lokalizace zbylých deseti je však velmi obtížná, neboť mají vypnuté palubní odpovídače. Naprostá většina lodí je nákladních, najde se zde každopádně také menší počet ropných tankerů, remorkérů či jeden ledoborec.

  • Našli jste v článku chybu?