Pro NASA nepříliš zdařilý rok skončil úspěšnou opravou teleskopu
Hubbleův vesmírný teleskop je považován za jeden z nejcennějších nástrojů, který mají astronomové v současné době k dispozici. Jeho provoz byl však v polovině letošního listopadu kvůli technické poruše pozastaven. K zaměřování a zajišťování polohy gigantického dalekohledu v ceně zhruba tří miliard dolarů slouží šest takzvaných gyroskopů instalovaných v párech. Aby mohl být ještě používán, musí fungovat nejméně tři gyroskopy. Posádka servisní mise instalovala na Hub bleův teleskop čtyři nové gyroskopy v roce 1993. O čtyři roky později, krátce po návštěvě další expedice „vesmírných údržbářů , vypovědělo poslušnost první z těchto zařízení. O rok později se porouchal další gyroskop a třetí „odešel loni v únoru. Porucha čtvrtého gyroskopu na sebe nedala dlouho čekat. Došlo k ní loni v listopadu, kdy se teleskop automaticky přepnul do takzvaného bezpečného modu, který brání poškození optiky a zajišťuje potřebné dodávky elektrické energie ze solárních kolektorů.
Vypnout a opravit.
Vzhledem k hrozící ztrátě cenných dat se odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) už v březnu 1998 rozhodli, že servisní misi plánovanou původně na letošní červen rozdělí do dvou letů . K desetidenní misi měla posádka raketoplánu Discovery původně odstartovat už v polovině října, ale její vyslání muselo být kvůli technickým potížím nakonec posunuto. Neuskutečnil se však ani druhý start chystaný na 6. prosinec. Nakonec byl start raketoplá nu odložen celkem osmkrát v důsledku poškozené kabeláže, kontaminace motoru a poškození palivového systému. Když byly odstraněny všechny technické problémy, startu nepřálo počasí.
Národní úřad pro letectví a vesmír se však dostával pod sílící časový tlak, protože jeho pracovníci nechtěli riskovat přítomnost lidské posádky ve vesmíru v době hrozící poruchy způsobené přechodem na počítačový rok 2000. Aby se mohl raketoplá n vrátit na Zemi 27. prosince, zkrátil NASA původně desetidenní misi o dva dny a zrušil jednu ze čtyř vesmírných procházek.
Ani loňské problémy amerického vesmírného programu nepřidávaly odborníkům na jistotě. NASA se v posledním roce dvacátého století musel smířit se ztrátou dvou sond vyslaných k Marsu, zastavením prací na nové orbitální stanici v důsledku pr oblémů na ruské straně a v listopadu také s nefunkčním teleskopem.
Hon na teleskop.
Sedmičlenná posádka nakonec odstartovala letos 19. prosince. Ve výšce 612 kilometrů nad zemským povrchem začal raketoplán celou operaci „honem na teleskop . Po dvou dnech se podařilo téměř dvanáctitunový a jedenáct metrů dlouhý dalekohled uchopit robotickou paží. Francouzský astronaut Jean-Francois Clervoy, který jeřáb obsluhoval, pak teleskop vmanévroval do úložného prostoru raketoplánu. Opravy mohly začít. Ve středu 22. p rosince se do volného prostoru vydali první dva členové posádky. Úkolem Američanů Stevena Smithe a Johna Grunsfelda bylo instalovat šest gyroskopů a do šesti baterií namontovat regulátory napětí, aby bylo možné předcházet jejich přehřívaní. Výstup byl původně plánován jako šestihodinový, oba muži však nakonec ve vesmíru strávili osm hodin a patnáct minut, což je druhý nejdelší pobyt ve volném prostoru v historii americkéh o letectví.
Další Američané Michael Foale a Claude Nicollier z Evropské vesmírné agentury ve čtvrtek podnikli druhý výstup, při kterém nainstalovali nové navigační senzory a vyměnili zastaralý počítač teleskopu za nový a výkonnější. „Máme teď ch ytřejší Hubbleův vesmírný teleskop než dříve, uvedl krátce po úspěšné „procházce v rozhovoru pro agenturu AP David Leckrone, člen vědeckého týmu, který teleskop využívá.
Na Štědrý den přišla na řadu poslední servisní procházka. Smith a Grunsfeld nejprve vyměnili porouchaný radiový vysílač, který přestal fungovat v roce 1998. Od té doby muselo pozemní středisko využívat pouze záložní vysílač. Inženýři ovšem nep ředpokládali, že bude někdo nucen zařízení vyměňovat ve speciálních rukavicích určených pro výstupy do volného vesmíru, proto nijak nepřizpůsobili konektor pro jednodušší výměnu. Astronauty proto ještě před odletem vybavili speciálními nástroji pro usnad nění práce s jemnými součástkami.
Posledním úkolem byla instalace ochranných ocelových štítů okolo devět let starého teleskopu. Ty chrání přístroj před poškozením slunečními paprsky. Smith a Grunfeld měli původně nainstalovat šest štítů, ale stihli namontovat jen dva na nejkritičtějších místech.
Jak se rodí planety?
V sobotu 25. prosince přišla řada opět na Francouze Clervoye. Pomocí robotické paže uvolnil teleskop z nákladového prostoru raketoplánu a umístil jej zpět na oběžnou dráhu. NASA celou misi označil za absolutní úspěch. Hubbleův vesmírný teleskop by měl svému účelu opět začít sloužit v druhém letošním lednovém týdnu. „Díky za krásný vánoční dárek. Přesně tohle jsem si přál, vzkázal podle agentury AP astronautům nejmenovaný p racovník pozemní letové kontroly. Také David Leckrone byl plný optimismu. „Prorokuji, že v příštích letech nám teleskop vůbec poprvé objasní, jak se utvářely planety, řekl novinářům.
