Podle výsledků nedávného amerického průzkumu by téměř každý třetí investor rád nechal umělou inteligenci (AI), aby za něj rozhodla, do čeho přesně má vložit své peníze. Mnoho firem se snaží na tuto rostoucí poptávku reagovat, takže se na trhu objevuje stále více platforem, které mají klientům zajistit lukrativní výnosy právě díky využití „obchodních botů“.
Jak ale varuje téměř každá renomovaná finanční společnost, investice zprostředkované umělou inteligencí jsou v současnosti stále velmi rizikové. Člověk totiž může přijít o své peníze bez ohledu na to, zda o vhodnosti dané investice rozhoduje skutečný burzovní makléř, nebo sofistikovaný počítačový program.
„Investice je velmi závažná věc, protože má velký dopad na lidi a jejich dlouhodobé životní cíle. Nechat se ovlivnit současným šílenstvím okolo umělé inteligence tedy nemusí být rozumné. Přinejmenším si myslím, že musíme počkat, než se AI dlouhodobě osvědčí. Minimálně do té doby budou v tomto oboru hrát významnou roli lidští profesionálové,“ uvedl pro BBC vedoucí inovací Britské investiční asociace John Allan.
Umělá inteligence není křišťálová koule
Problémů okolo využití umělé inteligence k investicím je v současnosti hned několik. Prvním z nich je skutečnost, že AI rozhodně není žádná křišťálová koule, takže nemůže předpovídat budoucnost o nic lépe než člověk. V posledních dekádách přitom došlo hned k celé řadě významných a nečekaných událostí, které měly na vývoj akciových trhů zcela zásadní vliv. Patřily mezi ně třeba teroristické útoky 11. září 2001, finanční krize v letech 2007 až 2008 nebo pandemie covidu.
Dalším zásadním problémem je podle odborníků fakt, že výkon umělé inteligence velmi ovlivňuje kvalita vstupních dat, z nichž se následně učí. Pokud jsou tyto údaje z jakéhokoliv důvodu chybné, zkreslené či neúplné, logicky nebudou přesné ani závěry, k nimž AI s jejich využitím dojde. Kromě toho navíc může dojít i ke špatnému pochopení zadaných údajů, přičemž takový příklad zmiňuje docentka ESSEC Business School v Paříži Elise Gourierová, která se studiem chyb umělé inteligence dlouhodobě zabývá.
„V roce 2018 se Amazon rozhodl, že AI využije k automatizaci náboru nových zaměstnanců. Společnost dostávala tisíce životopisů, jež četla umělá inteligence, která následně rozhodovala, jakého člověka zaměstnat. Problém byl ale v tom, že nástroj byl vyškolen na vzorku současných pracovníků, tedy převážně mužů. V důsledku toho algoritmus v podstatě odfiltroval všechny ženy, takže Amazon musel nábor zrušit,“ vysvětlila Gourierová.
Závažnost těchto problémů potvrzuje i Sandra Wachterová, která vede výzkum týkající se této problematiky na Oxfordské univerzitě: „Generativní AI je náchylná k zaujatosti a nepřesnostem, může produkovat špatné informace nebo si úplně vymýšlet fakta. Bez důkladné kontroly je přitom velmi těžké tyto nedostatky, či dokonce výmysly odhalit.“
Lidé jsou omylní, počítače objektivní?
Proč lidé, když přijde na finanční rozhodování, věří různým počítačovým programům více, než by bylo vhodné, ačkoliv je před tím odborníci varují? Důvody tohoto dění shrnul obchodní psycholog Stuart Duff z poradenské firmy Pearn Kandola.
„Téměř jistě za tím stojí nevědomý úsudek, že lidští investoři jsou omylní, zatímco stroje jsou objektivní a logické. Mnozí se také domnívají, že umělá inteligence si nikdy nevezme v práci volno, nikdy nebude záměrně podvádět a ani se nebude snažit skrýt finanční ztráty,“ uvedl.
Lidé si však podle něj neuvědomují, že jakýkoliv počítačový nástroj odráží veškeré chyby a špatné úsudky jeho vývojářů. „Programy navíc postrádají schopnost rychlé reakce na předem nečekané události, jako je třeba závažná finanční krize,“ uzavřel Duff.
