Dosavadní cenová stabilita byla zřejmě jen odchylkou od dlouhodobého normálu
Přibližně před pěti měsíci jsme uveřejnili článek (EURO 46/2008), který poukazoval na hrozbu deflace v globální ekonomice. Důvodem obav z tohoto nevítaného makroekonomického jevu, jenž nyní v několika zemích skutečně nastal, byla hospodářská recese. Mezitím se však vlády po Leninově vzoru vložily plnou vahou do léčení strádajících ekonomik (viz Tiskněte, soudruzi!). Bilionové stimulační programy záhy vyvolaly strach z následného růstu cen, jakmile krize odezní a globální ekonomika se opět zmátoří. Týdeník EURO oslovil několik ekonomických odborníků, nezávislých i politicky angažovaných, aby se k očekávanému cenovému vývoji vyjádřili. Správnost jejich předpovědí bude možné posoudit až za několik měsíců, možná i let. V nejbližší době se zdá, že svět potrápí spíš deflace. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech amerických klesly za poslední rok o 0,4 procenta, což byl první celoroční propad od srpna 1955! V zemích eurozóny sice byla za poslední rok inflace ještě nad nulou, ale dosáhla rekordního minima 0,6 procenta. V České republice klesají v důsledku zlevňování komodit především ceny v průmyslu. Ceny pro konečné spotřebitele však odolávají. Ekonomové přesto varují, že překotný růst inflace po oživení ekonomiky hrozí. Nynější nadměrný příliv peněz může výrazně vzedmout cenovou hladinu, pokud odpovědné instituce, tedy zejména nezávislé centrální banky, nezačnou včas přebytečnou likviditu odčerpávat. Dle šéfa amerického Fedu Bena Bernankeho je jeho ústav na takovou situaci připraven: „Tvůrci měnové politiky mají zájem, aby včas učinili vše potřebné ke stažení mimořádné podpory, které se nyní ekonomice dostává,“ prohlásil mocný centrální bankéř minulé úterý na přednášce v Atlantě. Na vlády nelze v této souvislosti spoléhat. Vždyť inflace pro ně může představovat jeden ze způsobů, jak snadněji splácet nasekané dluhy.
BOX
Tiskněte, soudruzi!
Traduje se historka, podle níž se Lenin veden snahou získat v prvních letech po bolševické revoluci dostatek financí pro státní administrativu zeptal svých soudruhů, jak vlastně vznikají peníze. Odvedli jej proto do tiskárny, kde Vladimír Iljič spatřil rotačky, z nichž vyjížděly celé archy nových bankovek. „Výborně. Tiskněte!“ zvolal rozradostněný revolucionář.