V ruské politice se nejspíš cosi děje. Jakou roli v tom hrají spekulace o zdravotních potížích Vladimira Putina?
Přinejmenším od září se celým Ruskem a odtud pak do celého světa šíří zatím definitivně nepotvrzené, ale o to úpornější zvěsti o vážných zdravotních potížích staronového ruského prezidenta Vladimira Putina. Symptomů se za zhruba tři měsíce objevila celá řada. Skutečné poměry v Kremlu se ale tají skoro stejně jako v dobách Brežněvova gerontokratického politbyra, mnoho toho tedy nevíme.
V poslední době spekulace o Putinově zdraví zesílily především po odvolání jednoho z klíčových ministrů ruské vlády – šéfa resortu obrany Anatolije Serďukova. Za hlavní důvod byly a jsou považovány těžké finanční a korupční skandály na jeho ministerstvu, korupce je ale v Rusku vskutku všudypřítomná. Krátce nato byl podobný skandál odhalen i v projektu ruského kosmického navigačního systému GLONASS.
Nad skutečnými důvody Serďukovova odchodu se proto dál vytrvale přemítá, jedna okolnost se však zdá být nabíledni: Putin potřebuje posílit své nejbližší okolí – a Serďukov se prostě stal slabým článkem. Protože obraz muže, který si až doposud tolik potrpěl na imagi supermana – uspávajícího přesnou ranou z lovecké pušky tygra v ussurijské tajze, svlečeného do půl těla při rybolovu v dravé řece, létajícího v nadzvukovém tryskáči či v kokpitu moderního protipožárního letounu, lovícího amfory v hlubinách Černého moře či nejnověji odvádějícího na rogalu hejno vzácných sibiřských jeřábů na jih – se náhle prudce mění. Předestřený portrét charismatického vůdce tarzansko-terminátorského typu zkrátka najednou dostává povážlivou trhlinu.
Podle některých pozorovatelů měl Putin problémy s páteří a chůzí už na zářijovém summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství APEC ve Vladivostoku a od té doby se na veřejnosti objevuje jen velmi málo. Drtivou většinu času tráví ve své rezidenci Novo-Ogarjovo za Moskvou – údajně prý také proto, aby v trvale přecpaných moskevských ulicích nebudil nevraživou pozornost svých spoluobčanů tím, jak často je na trasách jeho prezidentské kolony zastavována doprava. Vrcholem všeho pak bylo zrušení několikahodinových každoročních televizních debat s lidem.
Na zdravotní indispozici má právo každý – včetně supermana Putina. V jeho případě však tyto potíže mají nádech čehosi osudového. Do svého již třetího prezidentského období nastupoval se sebevědomím dosti otřeseným rozsáhlými pouličními protesty po posledních volbách. Pokud se k tomu přidají i zdravotní potíže, v krutém prostředí klanových politických válek se bude muset mít věru hodně na pozoru. Důležitá je nesporně i čistě psychická stránka věci: muž před prahem stáří, který se na své fyzické přednosti a schopnosti doposud mohl stoprocentně spolehnout, bude tuto proměnu snášet těžko (což už se koneckonců zřejmě děje), a to může jeho státnické výkony velmi podstatně ovlivňovat.
Není to náhoda Uprostřed října Putin na zasedání nově sestavené a doplněné prezidentské rady pro lidská práva souhlasil s tím, že se vrátí k posouzení čtyř problematických zákonů z poslední doby, jež veřejnost přijala nejednoznačně a nová opozice je zcela odmítla. Jde o zákony o „zahraničních agentech“, o pomluvě, o útocích na náboženské cítění občanů a nejnověji o špionáži a vlastizradě. Domnívat se, že Putin skutečně mění dosavadní drakonický kurz, je o to zajímavější, že posledně jmenovaný zákon vstoupil v platnost dva dny po zmiňované schůzce…
Pravdou je, že právě během října se odehrálo plno právních aktů nezvyklých pro ruské poměry posledních let. Obvodní soud v sibiřském Krasnojarsku vyhověl žádosti o předčasné propuštění z výkonu trestu pro fyzika Valentina Danilova, odsouzeného v roce 2004 na 14 let za špionáž ve prospěch Číny. Krátce předtím soud na docela jiném konci Ruska, v Archangelsku na severozápadě země, snížil trest Platonu Lebeděvovi, údajnému spolupachateli samotného Michaila Chodorkovského. Moskevská prokuratura zase prohlásila, že nenalézá žádnou skutkovou podstatu trestného činu v podnikatelských aktivitách dnes již bývalého odbojného poslance Státní dumy za stranu Spravedlivé Rusko Gennadije Gudkova. Připomeňme si, že ten byl z dolní komory ruského parlamentu oficiálně vypuzen právě za konflikt zájmů, ve skutečnosti však za to, že se coby příslušník umělé parlamentní opozice v posledním roce fakticky připojil k opozici reálné, tedy té z ulice.
Sečteno a podtrženo, nemůže jít o náhodu, ale o důsledně realizovaný pečlivě připravený plán. Je ale málo pravděpodobné, že by se jednalo o onoho nového (některými bláhovci a blouznivci před březnovými prezidentskými volbami docela vážně očekávaného) Putina 2.0 – máme-li užít moderní počítačové terminologie. Pokud se změna kurzu, již jsme právě naznačili, potvrdí, půjde o něco jiného. V šedesáti letech člověk nemívá sklon k dramatickým změnám v náhledu na svět. Nesmíme zapomínat na to, že Putin je na druhé straně bytostný pragmatik a dostatečně pružný politik s dlouholetou zkušeností. Hovořit o zásadní změně politického paradigmatu je ale podle mnohých znalců ruských poměrů předčasné.
Za co může dolar?
Putin nicméně musí počítat a zřejmě počítá s jednou věcí: rozhněvaní obyvatelé velkoměst jsou jako děkabristé – nejde jim o skývu chleba, ale o patřičný respekt ze strany moci. Takových v ruské společnosti neustále přibývá a nadále přibývat bude.
Pádným důvodem pro korekci politického kurzu je také fakt, že Rusko je jednou ze spojitých nádob světové ekonomiky, která vysílá nepříjemné signály. V posledních několika měsících odborníci zaznamenávají odliv zahraničního kapitálu ze země. V loňském roce bylo z Ruska staženo na 80 miliard dolarů a letos to bude nejméně 60 miliard.
Důvody pro tento trend bychom asi neměli hledat jen v prezidentově chorobopise. Titulek nedávné analýzy agentury Bloomberg – „Investoři mají obavy z Putinova zdraví“ – však o něčem svědčí. Samozřejmě že klima v národních ekonomikách, včetně ruské, určují především objektivní globální procesy, jakmile se ale objeví pochybnosti o zdraví osobnosti ve světové politice tak klíčové, jako je právě Putin, někde se to zkrátka projeví…
58 odteklo z Ruska mld. od ledna do září dolarů
80 mld. dolarů to bylo za celý loňský rok
pramen: Ruská centrální banka
O autorovi| Libor Dvořák, Český rozhlas 6
