Opravená verze dat Eurostatu přinesla o ekonomice Unie ještě horší obrázek, než se zdálo z původních odhadů. HDP eurozóny poklesl v prvním kvartálu o 4,8%, v celé sedmadvacítce pak o 4,5%. Na vině je hlavně pokles stavu zásob a investic. Raketově letí vzhůru také míra nezaměstnanosti – v dubnu překročila v eurozóně 9%.
Autor: Příhonský
Eurostat kromě opravených údajů o ekonomické výkonnosti zveřejnil také predikci vývoje inflace. Index cen výrobců, který předznamenává směr pohybu spotřebitelských cen, prodělal v dubnu meziměsíční pokles o rekordní 1%, přičemž meziročně spadl už o 4,6%. Tento bezprecedentní vývoj mají na svědomí především rychle klesající ceny energií.
Naopak míra nezaměstnanosti se v dubnu v eurozóně vyhoupla na desetileté maximum, když dosáhla 9,2%. Nejhorší čísla přišla ze Španělska, kde je bez práce 18,1% lidí, nicméně dobře na tom není ani Pobaltí (okolo 15% nezaměstnaných), Slovensko nebo Irsko (shodně 11,1%). Naopak Česko se zatím drží s 5,7% na šesté nejlepší pozici z celé sedmadvacítky.
„Rychle rostoucí nezaměstnanost je jen potvrzením hluboké recese, do které se evropská ekonomika po letech boomu dostává. Evidentní je, že rychleji se obvykle propouští v nových členských zemích, především v Pobaltí, kde za poslední rok vzrostla nezaměstnanost o více než deset procentních bodů,“ uvedl pro Finanční noviny analytik ČSOB Petr Dufek.
Hrozba deflace spojená s nebývalým útlumem ekonomiky vede některé experty k domněnce, že Evropská centrální banka (ECB) přistoupí k dalšímu uvolňování monetární politiky; jejím cílem totiž je udržení růstu cen těsně pod 2%. Většina pozorovatelů z finančních kruhů ale další snížení úrokových sazeb pod současné 1% neočekává.
„Přechodný pokles cen zaviněný snížením hodnoty energií a potravin se nesmí promítnout do očekávání spotřebitelů. To představuje teď pro ECB hlavní výzvu,“ uvedl Martin van Vliet, ekonom ING.
Více na EurActiv.cz.
