V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH EXISTUJE POTENCIÁL PRO TŘICETIPROCENTNÍ NÁRŮST OBRATU NA TRHU S POTRA VINAMI. JAK VYPLÝVÁ Z RA KOUSKÉ STUDIE DOPADU VSTUPU NOVÝCH ZEMÍ DO EU, HODLÁ PATNÁCTKA TU TO MEZERU POKRÝT SVÝMI VÝROBKY.
Českých potravinářů se to asi výrazněji nedotkne
V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍCH EXISTUJE POTENCIÁL PRO TŘICETIPROCENTNÍ NÁRŮST OBRATU NA TRHU S POTRA VINAMI. JAK VYPLÝVÁ Z RA KOUSKÉ STUDIE DOPADU VSTUPU NOVÝCH ZEMÍ DO EU, HODLÁ PATNÁCTKA TU TO MEZERU POKRÝT SVÝMI VÝROBKY. MEZI UCHAZEČE POČÍTÁ I RUMUNSKO A BUL HARSKO, KTERÉ BY SE MĚLY STÁT SPOLU S POLSKEM NEJVĚTŠÍMI ODBĚRATELI UNIJNÍCH POTRAVIN.
Studie vznikla z iniciativy rakouského ministerstva zemědělství a srovnává pro uktivitu zemědělství v EU a v kandidátských zemích. Hlavní autor dokumentu, Zdeněk Lukas z vídeňského institutu zemědělské ekonomiky tvrdí, že efektivita zemědělské produkce je v kandidátských zemích proti evropské Patnáctce zhruba čtvrtinová. Zatímco unijní zemědělec uživí 54 konzumentů, zemědělec v kandidátských zemích pouze 13. „Zatímco v EU živí sedm milionů zemědělců 376 milionů konzumentů, v kandidátských zemích zajišťuje osm milionů zemědělců 104 miliony konzumentů,“ zdůraznil Lukas. Do budoucna lze tedy očekávat úbytek zemědělských podnikatelů v kandidátských zemích na cílové dva až čtyři miliony zemědělců. To se netýká ČR, kde je počet zemědělců nižší a efektivita produkce vyšší než uvažovaný průměr všech uchazečských zemí.
SOUBOJ O PŘIDANOU HODNOTU Před produkcí z přistupujících zemí včetně ČR se EU hodlá bránit vytvářením vyšší přidané hodnoty k zemědělské surovině. „To znamená, že ohroženi by se mohli cítit spíše než zemědělci naši potravináři,“ domnívá se ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Česko a další kandidátské země by se podle jeho slov mohly stát pro současné EU pouze dodavatelem surovin, což se již vněkterých komoditách v zásadě děje. „Když je například český spotřebitel ochoten konzumovat hovězí maso z dojného skotu, tak veškerý kvalitní jatečný skot masných plemen odchází do zahraničí. Když se pak vrací zpět, tak jen k určité klientele s přidanou hodnotou a s využitím porážkové prémie z dotací EU. Kdyby to takto pokračovalo, utíkaly by nám bruselské podpory,“ zdůraznil Doucha. Právě potravinářské zboží z EU s vyšší přidanou hodnotou by mělo dominovat v avizovaném třicetiprocentním nárůstu spotřeby potravin v kandidátských zemích. Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík ale situaci nijak dramaticky nevidí. „Je možné, že se dovozy zboží ze současných států EU zvýší i do ČR, myslím si ale, že půjde o dočasnou situaci. Takový stav nastal i v jiných, již dříve přistupujících státech, po nějaké době se ale jejich spotřebitelé vrátili zpět k původně kupovanému zboží. Zvýšený import potravin může být kompenzován také naším zvýšeným exportem,“ uvádí prezident . MLÉKÁRENSTVÍ MÁ DOBROU POZICI**
Dobrou výchozí pozici našich zemědělců i potravinářů lze ukázat na jedné z nejdůležitějších komodit - mléku. Jak upozorňuje tajemník Mezinárodního mlékařského komitétu pro ČR Oldřich Obermaier, tuzemské mléko je levnější než v EU. To umožňuje mírně zvýšit jeho cenu v ČR a přitom udržet konkurenceschopnost iu produktů, které se z mléka vyrábějí. Jiná situace je ale třeba v Maďarsku. Podle Obermaiera činila průměrná cena sto litrů mléka v této zemi loni 33 eur, zatímco v N ěmecku 27,20 eur a v ČR zhruba 26,50 eur. „Po vstupu do EU ale přijde šok - maďarské mléko se stane neprodejným, protože každá tamní mlékárna si bude moci dovézt mléko ze zahraničí,“ říká Obermaier. Index unijních cen je podle Lukase proti světovým cenám vyšší asi o polovinu (153 procent), v kandidátských zemích asi o třetinu. N ejlevnější jsou zemědělské komodity v Polsku (118 procent v porovnání se světovými cenami), a dále na Slovensku (126 procent), v ČR (130 procent) a Maďarsku (131 procent).
