Podpora znalostní ekonomiky vázne i na jazykovém sporu o patentovou ochranu
Patent odměňuje kreativitu a dává vynálezci výlučné právo inovační myšlenku určitý čas komerčně využívat – v Evropě dvacet let. Patent však není jen právním aktem, ale díky podrobné dokumentaci i otevřeným informačním zdrojem, který umožňuje další pokrok. Kvalita patentového práva je extrémně důležitá ve znalostních ekonomikách založených na inovacích. Statistiky inovační činnosti přitom nejčastěji vycházejí z počtu registrovaných patentů. V Evropě počet přihlášených patentů roste. Ve srovnání s USA a Japonskem však EU zaostává. Zatímco v EU připadá na milion obyvatel 33 takzvaných triadických patentů, které platí v Evropě, USA i v Japonsku, v USA je to 48 a v Japonsku 102. Vina bývá přisuzována nižší kvalitě výzkumu a vývoje, protože je v Evropě dlouhodobě nedostatečně financován.
Pomalá ===== Evropa =====
Absenci patentového práva v klíčových dokumentech Evropských společenství se rozhodla vyřešit počátkem sedmdesátých let Rada Evropy. Její členové se stali signatáři Evropské patentové úmluvy, která platí v současné době ve 35 evropských zemích. Jde však o poměrně drahý a pomalý systém, ve kterém je nutné o platnost žádat v každé zemi zvlášť. Doba od zaregistrování až po uznání patentu u Evropského patentového úřadu je oproti USA i dvojnásobná. Případné právní vymáhání patentu je drahá záležitost. Náklady na soudní pře se ve velkých státech pohybují mezi 50 až 200 tisíci eur. Ve Velké Británii dosahují až milionu eur. To je značná částka i pro velké firmy. Pro malé a střední podniky znamená soudní vymáhání patentu velké náklady, které si mnohdy nemohou dovolit.
Strojové překlady
O formě takzvaného komunuitárního patentu, který by byl přímo aplikovatelný ve všech členských zemích EU, mluví experti a politici šest let. Původně se počítalo s tím, že se komunitární patent stane součástí úmluvy o drobném podnikání (Small Business Act), kterou přijala EU v prosinci 2008. Tento balíček opatření má výrazně zlepšit podnikatelské prostředí v Evropě. Shoda v patentovém právu by tomu výrazně napomohla. Ani Francouzům se však za jejich předsednictví Rady EU nepodařilo najít potřebný kompromis mezi 27 členskými státy. Patenty se proto staly součástí „zděděné“ agendy českého předsednictví EU.
Dle informací ministerstva průmyslu a obchodu se v současné době odehrávají na pracovních skupinách Rady EU jednání o konkrétní právní formě komunitárního patentu. Vedle expertních problémů právní povahy však přetrvává nepřekonatelný jazykový spor na politické úrovni. Překlad do všech 23 oficiálních jazyků je totiž neúměrně nákladný. Alternativní varianta počítající se třemi jazyky (angličtinou, francouzštinou a němčinou) nenašla dosud širší podporu. Češi podpořili návrh Evropské komise, který počítá s překládáním patentů do národních jazyků. Hodlá na to využít mnohem levnějších strojových překladů. To však vyvolává nevoli, co se týká kvality překladů. Přitom srozumitelnost textu je zásadní pro ochranu patentu před zneužitím.
Předsednická předávaná
Jiným dlouhodobým problémem, který budí emoce, je systém patentového soudnictví. Současné návrhy počítají vedle využití Evropského soudního dvora i se vznikem nové soudní struktury. Ta by se řídila principy smíšených mezinárodních smluv, jejímiž účastníky mohou být vedle států EU i smluvní strany Evropské patentové úmluvy. Úmluvu zakládající tento systém však musí nejprve posvětit 34 zemí. Proto nejsou vyhlídky na rychlé fungování komunitárního patentu realistické. Jaká je pozice České republiky v uvedených sporech?
Česko není signatářem Londýnské úmluvy, která zavádí triadické patenty. Praha také trvá na překladech všech patentů s platností na území ČR do mateřského jazyka. Češi se sice snaží skloubit odlišné zájmy uvnitř unie, ale úspěch si české předsednictví EU nejspíš nepřipíše. Zájemci o unijní patent by se proto měli spíše zaměřit na nastupující švédské předsednictví EU.
