Unikátní sekačka sklízí konopí na Moravě

20. 8. 2007

TECHNICKÁ RARITA Rýsovací prkno? Ani náhodou. Pracovny konstruktérů ovládly počítače. Základem přesto zůstává nápad, což dokládá unikátní stroj na sklízení konopí, který v těchto dnech začal dokazovat své kvality na Moravě. Několik dní už na moravských polích na Hodonínsku pracuje speciální sklízecí stroj - trojúrovňová sekačka na konopí seté. Základní myšlenka na funkčnost tohoto stroje pochází od sedmadvacetiletého konstruktéra Petra Bednáře. Ten dnes se svojí konstrukční skupinou Tebeco pokračuje na zdokonalování sklízecích a zpracovatelských strojů v této oblasti. „Vyřešil technický problém, který pěstování a zpracování této rostliny dlouhodobě doprovází,“ říká Jan Provazník, ředitel společnosti Canabia, která je největším prvozpracovatelem konopí v Česku. Pevnost a houževnatost konopných vláken je oceňovanou vlastností při jejich zpracování, zároveň ale působí potíže během sklizně. NEJDE O MARIHUANU

„Konopí je specifická rostlina, je velmi odolná a téměř beze zbytku využitelná,“ říká Bednář s tím, že automatické spojování s marihuanou nedělá této plodině dobrou pověst. S tím navíc souvisí i určité legislativní omezení pro zemědělce. Osoba pěstující konopí na ploše větší než 100 metrů čtverečních má totiž ohlašovací povinnost. Tu ji ukládá zákon o návykových látkách. UNIVERZÁLNÍ PLODINA

Využitelnost konopí je přitom skutečně obdivuhodná. Existuje totiž zhruba 30 tisíc produktů od klasického textilního průmyslu až po automobilový, stavební nebo farmaceutický. Pazdeří se například dá lisovat do briket, vlákno se používá jako izolační materiál, ze semene se vyrábějí oleje a maziva, stonek má široké použití od steliva pro zvířata až po energetické zpracování biomasy. Rostlina vyroste na poli do výšky čtyř až pěti metrů. Rolník přitom musí použít schválené odrůdy, které neobsahují THC (méně než 0,1 procenta) - tedy právě tu složku, kterou na konopí oceňují kuřáci marihuany. Velmi zjednodušeně platí, že z konopí se dá vyrobit téměř všechno. Konopí dokáže nahradit částečně i ropu, můžete z něj vyrobit vše od dynamitu po celofán. PĚSTITELÉ POTŘEBUJÍ ODOLNÉ STROJE NA SKLIZEŇ Problémem při pěstování konopí je i dnes obtížná sklizeň právě proto, že jde o tak houževnatou plodinu s tuhým vláknem. Nože sklizňových strojů se tak rychle tupí a je třeba je často vyměňovat. Vlákno jinak tupé nože a poté i hřídele obalí a stroj je vyřazen z provozu. Při nepozornosti obsluhy přitom může být i zničen. To sklizeň nejen zdržuje, ale také prodražuje. Obtížnější je přitom sklizeň zaměřená na semeno - stroj se na pole musí vydat dvakrát. Nejdříve sklidí svrchní část rostliny se semenem a potom se musí sklidit „strniště“, které bývá i více než metr vysoké. Období pro sklizeň je právě teď. Jde především o to, aby semínko nevyschlo a nevypadlo na pole. Pokud se konopí pěstuje na vlákno, nechávají ho zemědělci na poli déle, aby rostlina maximálně vyrostla. ČESKÝ STROJ JE RYCHLÝ Výhoda nového sklízecího systému z dílny firmy Tebeco je mimo jiné právě v rychlosti. Stroj dokáže zpracovat plochu až tří hektarů za hodinu. Stonek přitom seče na tři až čtyři části. To je rozdíl například proti sklizni kukuřice, kde kombajn do sebe podsečenou rostlinu vtáhne, vymlátí zrno a rozsekaný zbytek hází zpět na pole. Tento systém lze samozřejmě použít i na sklizeň konopí, není to ale řešení ideální. Na popud pěstitelů tak začalo hledání praktické technologie. „Rok trval vývoj zařízení a teprve po té době se začalo uvažovat o konstrukci konkrétního stroje,“ vzpomíná Bednář. Technické řešení laikům asi nic neřekne - důležité ale je, že funguje. Systém tří otočných kos zajišťuje i sekání rostlin v různých výškách. První prototyp sekačky vyjel vloni na podzim na 1000 hektarů polí Hodonínska a Rakovnicka, letos už konopí sklízí nový model stroje typu Clipper 4.3 MMH. Firma Petra Bednáře ve spolupráci s Janem Provazníkem vyvinula systém pro jeden ze dvou základních typů sklizňové technologie - zpracování konopí na vlákno. V přípravě už je ale také systém pro zpracování sklizně semínka. PLÁNY PROVĚŘÍ POČÍTAČ Když se rodí nový stroj, rýsovací prkno už dnes potřeba není, ale občas se hodí. „Podle zadání zákazníka vytvořím simulace a nakonec v počítači 3D model,“ zhušťuje svou práci do několika slov Petr Bednář. Za tím se ale skrývají stovky hodin práce jeho i jeho spolupracovníků - například kinematické a pevnostní výpočty. Ty určí životnost, stabilitu a další vlastnosti stroje. Vytvořením a konstrukcí samotného žacího stroje ale práce nekončí. „Je třeba vymyslet lisování do balíků, nakládku a převoz do skladu,“ vypočítává další technologické úkoly Bednář. VÝVOJ FINANCOVALY ÚSPORY „Aby se vývoj této technologie zaplatil, bylo by potřeba vyrobit alespoň deset strojů,“ propočítává náklady autor konstrukce. Věří, že se mu vynaložené úsilí i peníze navrátí. Při existenci funkčního stroje totiž náklady na konstrukci dalších klesají geometrickou řadou. „Kalhoty jsme na tom neprodělali,“ říká Bednář. Přiznává ale, že do projektu vložil nemalé úspory. Tříúrovňová sekačka, která dnes sklízí konopí na Moravě, je připravena na sériovou výrobu. ZÁJEM O KONOPÍ ROSTE Technologii na zpracování konopí přitom hledají nejen tuzemské firmy, ale pěstitelé v celé Evropě. Dosud existují jen německé a nizozemské kombajny, ovšem se zhruba desetinovou účinností. Dříve se v českých zemích pěstovalo konopí na velké rozloze, nyní se tato tradiční plodina začíná na pole vracet. Zatímco v roce 2005 bylo oseto konopím jen 156 hektarů, vloni už to bylo 1100 hektarů a letos osetá plocha dále vzrostla na 1600 hektarů. Osivo se dováží především z Polska za cenu 85 až 120 tisíc korun za tunu. ČOKOLÁDA I AUTA Je to neuvěřitelné, ale konopí je opravdu univerzální plodinou. Hmatatelné důkazy může dodat pěstitel technického konopí Václav Říha z Chraštic u Příbrami. Vedle jutových pytlů může předvést i kusy automobilových karoserií, lisované stavební desky ze stonků, cihly, brikety, ale i praktické bílé svetry nebo šaty, připomínající víc bavlnu než konopné vlákno. „Konopná semínka se přidávají i do čokolád nebo chleba,“ připomněl Říha v srpnovém vydání časopisu Zemědělec. S pomocí kombajnu se dá z hektaru sklidit 600 až 800 kilogramů konopného semene a více než šest a možná až dvanáct tun stonků. Semínka Říha lisuje na svém lisu. Z tuny semene se vylisuje 210 kilogramů oleje. Zatím z něj dělá jen dva produkty: olej a semeno, které chutná jako sezamová či slunečnicová semínka. EVROPA POSKYTUJE NA VÝROBU DOTACE Pěstitelská plocha konopí ve státech původní Unie se pohybuje okolo 15 tisíc hektarů. Hlavními producenty jsou zejména Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko, a v menší míře pak ostatní unijní země, jako jsou Maďarsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Polsko. Evropská unie podporuje pěstitele i dotacemi. Ty v Česku dosahují až 4500 korun na hektar po sečtení všech dotačních titulů. Produkce konopného stonku je v Evropě v posledních letech relativně stabilní a pohybuje se ve výši zhruba 86 tisíc tun. Výroba konopného vlákna má, zřejmě díky vyšším výnosům, rostoucí trend. V roce 2000 bylo vyrobeno 28 tisíc tun a v roce 2004 již 31 tisíc tun této suroviny. Dalšími zeměmi, pěstujícími konopí, jsou především Rusko, Ukrajina, Rumunsko. Česko zůstává stále dovozcem, i když osévané plochy rostou. V roce 2004 nastal mírný pokles osevních ploch (14 557 hektarů), který byl pravděpodobně reakcí na významné zvýšení produkce v roce 2003, což vyrovnalo a doplnilo zásoby této komodity na všech výrobních stupních. V roce 2004 byla také uvedena do oběhu nová odrůda Santhica 27, která má vysoký obsah vlákna a nulový obsah THC. V unijních zemích je pěstování konopí podporováno a konopné materiály jsou mezi spotřebiteli propagovány. Je zde také tendence nahrazovat ve větší míře umělá vlákna, jejichž likvidace je z hlediska životního prostředí stále problematičtější. Růst osevních ploch konopí setého je přes význam této suroviny velmi pomalý. Přitom perspektivy užití konopných vláken jsou velmi slibné a v posledních letech se této problematice věnují různé výzkumné instituce. Řeší se optimalizace výroby, vyhodnocují se užitné vlastnosti, probíhá praktické ověřování speciálních izolačních panelů pro užití ve stavebnictví, automobilovém průmyslu a při výrobě výrobků z plastických hmot. UŽITKOVOST KONOPÍ

Semeno * potravina pro racionální výživu, krmivo pro ptáky a hospodářská zvířata * výroba oleje pro potravinářství, farmacii a kosmetiku, výroba bezlepkové mouky Vlákno * nepřadná koudel pro výrobu papíru, příměs do plastických hmot, izolační materiál * textilní výroba, výroba nití a provazů Pazdeří * palivo do elektráren a kotlů pro domácnost ve formě pelet a briket * OSB desky do stavebnictví * izolační hmoty, podestýlka pro zvířata KONOPÍ SETÉ (CANABIS SATIVA) Nazývá se také technické a je tradiční plodinou, která provází lidstvo tisíce let. Bylo však na desítky let v Evropě omezováno, především kvůli souvislosti s marihuanou. Opětovné povolení pěstování v Evropské unii se datuje od roku 1997. Podmínkou je dodržení téměř zanedbatelného podílu (do 0,1 procenta) omamné látky THC v celkovém objemu jeho hmotnosti. Plusy: + snadné pěstování + léčivé účinky + energetické spalování Minusy:

**- náročnost sklizně