Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se pustil do šetření nynější situace tuzemského trhu s hnědým uhlím. Současně s tím brněnský úřad zkoumá, zda společnosti Czech Coal, Sokolovská uhelná a Severočeské doly nezneužívají své postavení. Takzvanou sektorovou analýzu ÚOHS zahájil oficiálně z vlastní iniciativy. Neoficiálně i proto, že si na chování těžebních firem již několik měsíců stěžují především teplárenské firmy. Ty tvrdí, že těžaři zneužívají hrozící nedostatek hnědého uhlí a v nově navrhovaných kontraktech požadují za dodávky energetické suroviny mnohdy neúměrně vysoké ceny.
Dle informací týdeníku Euro se do obdobného vyšetřování pustila rovněž Evropská komise. Ta zkoumá stav na trhu nejen v České republice, ale i v ostatních středoevropských zemích, které disponují vlastními zásobami uhlí.
„Severočeské doly obdržely od antimonopolního úřadu balík otázek, na první část již odpověděly, na další tak učiní v nejbližší době,“ konstatoval zdroj z vedení koncernu ČEZ, do něhož patří právě Severočeské doly.
Obdobně reagoval i místopředseda představenstva společnosti Czech Coal Jan Dienstl. „Od antimonopolního úřadu jsme obdrželi dvě série otázek. Na tu první jsme odpověděli v období kolem prázdnin. Na druhý balík otázek tak učiníme někdy po Novém roce,“ konstatoval Dienstl.
Dle informací týdeníku Euro jsou dotazy ÚOHS velmi podrobné. Brněnský úřad se kromě jiného ptá na objem těžby, cenovou politiku firem, jejich technické vybavení, objem vytěžitelných zásob, výrobní náklady a podobně. Obdobné údaje zajímají i Evropskou komisi. Kdy obě instituce své sektorové analýzy dokončí, zatím není jasné.
Zástupci některých uhelných firem jsou přesvědčeni, že výsledky šetření potvrdí kromě jiného oprávněnost jejich cenových požadavků v nově uzavíraných dlouhodobých kontraktech na dodávky uhlí. Jak již bylo uvedeno, na ty si stěžují především teplárenské firmy. Cenové nabídky totiž požadují za likvidační a tvrdí, že pokud na ně kvůli hrozbě nedostatku uhlí kývnou, jimi vyráběné teplo bude na trhu nekonkurenceschopné jiným zdrojům energií. Třeba Czech Coal považuje za gigajoule uhlí cenu, která odpovídá osmdesáti procentům ceny, za kterou se na světových trzích prodává černé uhlí. Podle aktuálního přepočtu tak Czech Coal požaduje za gigajoule uhlí zhruba 62 až 65 korun, bez nákladů na dopravu.
Firma Czech Coal tvrdí, že se hodnotu dodávek rozhodla odvíjet od ceny černého uhlí z několika důvodů, například aby měla firma zajištěnu návratnost investic spojených s těžbou a současně s tím aby byla cena jasně stanovená, a tudíž i politicky neovlivnitelná. Dienstl navíc dodává, že navrhovaná cena není v žádném případě pro teplárny likvidační. „Její výše je stanovena tak, aby byla stále výhodnější než nejbližší konkurenční substitut,“ dodal. A jak zároveň upozornil, na trhu se aktuálně mezi těžební firmou a teplárnami svádí boj o to, kdo bude jakým dílem participovat na hospodářském výsledku.
