Ministerstvo už nechce po účastnících tendru reference "v kilometrech"
Letošní léto bude pro mnohé technologické firmy opravdu horké. Po celé prázdniny budou připravovat nabídky do tendru na generálního dodavatele elektronického mýtného systému pro dálnice a vybrané silnice. Soutěž má být ministerstvem dopravy vyhlášena již tento čtvrtek 30. června. Ještě předtím, na svém středečním zasedání, si zadávací dokumentaci, která se ještě upřesňuje, prohlédnou ministři. Stále se vede debata, zda základní parametry tendru jsou technologicky neutrální, jak tvrdí ministerstvo dopravy. Přestože se nadále ozývají hlasy, že jsou vychýleny ve prospěch rakouského mikrovlnného řešení, premiér Jiří Paroubek (ČSSD) se lidoveckého ministra dopravy Milana Šimonovského zastává. „Podmínky budou postaveny tak, aby umožňovaly přijmout v zásadě jakékoli řešení,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO. V zadávací dokumentaci žádný problém nevidí (viz str. 50). Jeho spolustraníci z odborných komisí ČSSD ovšem patří k největším oponentům zvoleného systému. Ze všeho nejvíce se zasazují o to, aby byla zpoplatněna celá silniční síť, nikoliv jen hlavní tahy.
Spory o tonáž.
Základní podmínky, tak jak byly 15. června schváleny vládou (týdeník EURO má kompletní verzi k dispozici), již napevno počítají s tím, že projekt bude rozčleněn na dvě fáze. V první bude mýtné zavedeno na 972 kilometrech dálnic a rychlostních silnic (zkušební provoz má začít ve druhé polovině roku 2006 a ostrý start je požadován k 1. lednu 2007). O rok později by se mýtné mělo elektronickou formou vybírat i přibližně na 1100 kilometrech vybraných silnic I. třídy. Kolik to bude přesně, se zatím neví, protože stavební řízení může zkomplikovat skutečnost, že správním orgánem pro silnice I. třídy jsou krajské úřady a problémem mohou být i vlastnické vztahy k pozemkům.
Největší politická bitva se ale nakonec může točit kolem tonáže vozidel a sazeb mýtného. Zatím se počítá s tím, že od samého počátku budou zpoplatněna všechna nákladní auta s nejvyšší povolenou hmotností nad 7,5 tuny, ale existují dvě opačné tendence. Zatímco ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na jednání vlády podporoval, aby mýtné bylo až pro nejtěžší vozidla v kategorii nad dvanáct tun, ministerstvo dopravy by rádo do systému zahrnulo všechna auta nad 3,5 tuny. V předvolebním roce může tato debata hrát zásadní roli, protože mezi vozidla nad 3,5 tuny patří třeba i hojně rozšířené vozy Avia drobných dopravců.
Změněné reference.
Klíčové parametry tendru po zanesení připomínek doznaly dílčích změn. Po uchazečích o zakázku se již například nežádají reference ze zahraničního mýtného systému, který by pokrýval minimálně 200 kilometrů silnic, ale nově zadavatel chce doložit technologickou participaci na takovém systému, který registruje minimálně 500 tisíc mýtných transakcí denně (kilometry byly vyhozeny zřejmě proto, že někteří poměrně vážní uchazeči by nárokům nebyli schopni vyhovět). Výše nabídkové ceny bude mít v celkovém hodnocení šedesátiprocentní váhu. V inovovaných parametrech soutěže je oproti původní verzi zřetelně uvedeno, že nabídková cena by měla být rozčleněna na cenu za dodávku technologie a služeb pro první etapu a pro druhou etapu (na celé období pětiletého kontraktu). Ze sedmi doplňkových požadavků tendru, které budou též bodově hodnoceny, dva oproti původnímu návrhu vypadly a dva nové přibyly (viz přehled).
Nemáme páky.
Někteří uchazeči v rozhovoru s týdeníkem EURO označili za nejvíce kontroverzní tu pasáž, v níž se říká, že dodavatel služeb získá z vybraného mýtného nad hranici 95 procent (z celkově stanoveného mýtného) polovinu utržených peněz. Pokud se však ani 95 procent dosáhnout nepodaří, doplatí rozdíl ze svého. „Není vůbec jasné, jak se oněch 95 procent bude počítat, není ani řečeno, jak se to bude kontrolovat,“ říká zástupce jednoho z investorů.
Upozorňuje, že vymáhání nebude mít v popisu práce generální dodavatel, nýbrž celní správa, a jen těžko výši výběru mýtného může ze své pozice ovlivnit.
Nerozhodne jenom cena
Doplňkové parametry, které zůstaly:
- Vliv na životní prostředí (systém elektronického mýtného, jeho zřízení a provoz jej nemají zatěžovat).
- Náročnost stavebních úprav pro zřízení a provoz systému elektronického mýtného a míra využití současné
infrastruktury.
- Vliv systému elektronického mýtného na silniční provoz.
- Administrativní nároky na uživatele systému (měly by být pokud možno minimální).
- Možnost využití systému elektronického mýtného pro poskytování telematických služeb.
Doplňkové parametry, které přibyly:
- Doba nezbytná pro uvedení systému do rutinního provozu.
- Personální nároky generálního dodavatele systému na provozovatele mobilního enforcementu a vymáhání.
Doplňkové parametry, které byly zrušeny:
- Míra akceptace systému elektronického mýtného jeho uživateli.
- Míra slučitelnosti s dalšími evropskými elektronickými systémy na výběr mýta.
Pozn.: Až v samotné zadávací dokumentaci mají být tyto doplňkové požadavky „zobjektivizovány“ a jednotlivým kritériím určena váha (v součtu budou mít váhu 40 procent, nabídková cena 60 procent).
Pramen: Základní parametry zadávací dokumentace
