Ekologické snahy zemí po celém světě v poslední době zvýšily poptávku po komoditě, o níž dlouho nebyl nijak velký zájem. Řeč je o uranu, těžkém kovu, který slouží především pro účely jaderné energetiky. Mnoho států od Číny přes Indii až po Rusko nyní rozšiřuje své programy, aby dokázaly uspokojit rostoucí energetické potřeby a zároveň snížit emise uhlíku.
Toto dění zvýšilo cenu uranu na úroveň, na niž se zmíněný kov dostal poprvé od jaderné katastrofy ve Fukušimě v roce 2011. Komodita tedy meziročně vyskočila téměř o 40 procent na přibližně 66,25 dolaru (přes 1500 korun) za libru. Do konce roku se navíc může vyšplhat až na 80 dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na analytiky. Pro srovnání, cena zlata se letos zvýšila zatím jen o pět procent.
Ceny porostou 10 až 20 let
Aktuální nepříznivou situaci potvrzuje mimo jiné vyjádření řady odborníků. „V poslední době došlo na trzích k navyšování ceny, protože náklady na těžbu uranu rostou. Celé to navíc komplikuje i skutečnost, že mnohé firmy se snaží důkladně předzásobit, aby se ochránily před zhoršujícím se stavem na straně nabídky,“ uvedl těžební analytik společnosti SP Angel John Meyer.
Že by se v dohledné době situace změnila k lepšímu, přitom podle jeho názoru příliš reálné není: „Očekáváme, že ceny meziročně porostou v příštích 10 až 20 letech, nebo alespoň do té doby, než svět najde jiný vhodný zdroj schopný vyrobit velké množství energie s nízkou uhlíkovou stopou.“
A podobně uvažuje i Per Jander, ředitel společnosti WMC Energy. „Několik příštích let budeme svědky krize. Nejenže se vrátíme na úroveň poptávky před katastrofou ve Fukušimě, ale velmi pravděpodobně ji dokonce překročíme,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times.
Modulární reaktory potřebují nové doly
Odhady analytiků potvrzuje i Světová jaderná asociace. Ta minulý týden výrazně směrem nahoru upravila své prognózy ohledně podílu jaderné energie na globální výrobě elektřiny a na ní navázané poptávky po uranu. Asociace zároveň odhaduje, že více než 140 jaderných reaktorů po celém světě by mělo fungovat déle, než se původně očekávalo.
Do roku 2040 by navíc mohlo být spuštěno několik nových modulárních reaktorů schopných vyrobit až 35 gigawatthodin elektrické energie. Kvůli tomu ale roční poptávka po inkriminovaném materiálu může vzrůst až na dvojnásobek, tedy na 130 tisíc tun, což by bez pochyby vyžadovalo vybudování mnoha nových dolů.
Podobné prognózy analytiků už vedly k nárůstu akcií těžařů uranu a burzovně obchodovaných fondů (ETF), které do nich investují. „Uranové ETF vzrostly za poslední tři roky zhruba dvacetkrát, v příštích dvou letech by pak mohly vzrůst ještě dvakrát až třikrát. Mnoha státům totiž postupně dochází, že jakákoli naděje na podstatné snížení emisí a zajištění čisté energie bude vyžadovat jádro. Jedná se tedy o jakési zelené investování pro realisty,“ podotkl v příspěvku na sociální síti X Eric Balchunas, seniorní analytik pro oblast ETF ze společnosti Bloomberg.