Úřední kobyla táhne ke dnu

16. 11. 2015

Chronické problémy s byrokracií brání Česku v posunu mezi světovou špičku zemí, kde se nejlépe podniká »

Za roky se z toho stal skoro rituál. Každého čtvrt roku se vypravíte na finanční úřad a vítězoslavně odevzdáte daňové přiznání k DPH. Pyšní, že jste všechno spočítali a vyplnili sami, očekáváte i tentokrát razítko. Plastové okénko v podatelně je pootevřené na škvíru právě tak velkou, aby se do ní vešla zvlhčovací houbička. Úřední drdol, hypnotizující papíry na druhé straně úřední barikády, jasně naznačuje, co se od vás očekává. Úsměvy si nechte od cesty, prostrčte papíry a vypadněte.

Všechno trvá chvíli, drdol je efektivní.

Buch, buch. Škvírou jako obvykle vyjíždí papír s orazítkovanou kopií a… další papír! To je novinka, plátce DPH je zmaten. „Promiňte, co to…“ volá poněkud zoufale přes plexisklo (komunikační škvíra se bleskurychle uzavřela).

„Další povinnost!“ ozve se znuděný hlas z druhé strany. Jmenuje se Kontrolní hlášení a údajně má pomáhat v boji proti daňovým únikům.

Tvrdý náraz do byrokratické zdi vás ale klidně potká i při tak banálním úkonu, jako je instalace nového elektrického topení v činžáku. „Pozvali jsme si firmu, aby nám v bytě vyměnila staré akumulačky za lepší a modernější elektrická kamna. Nabídka zněla rozumně, jen prý bylo třeba vyřídit pár věcí s Pražskou energetikou,“ popisuje spolumajitel činžáku v Praze Jaroslav Pazdera. Tady začaly problémy. Pražská energetika nechtěla provést změnu tarifu a výměnu jističe, což bylo nutné k instalaci nového topení, dřív, než v bytě bude nové topení. Firma zase nechtěla topení namontovat a připojit k síti, dokud se nezmění tarif a jistič. „Táhne se to už řadu týdnů,“ dodává Pazdera, s tím, že se s PRE i topenářskou firmou pořád dohaduje.

Cesta z druhé ligy

Kontrolní buzerace podnikatelů a zdánlivě nekonečná byrokratická smyčka jsou jen dva výsostně aktuální případy toho, co firmám a občanům v Česku dennodenně komplikuje život. A proč se v mezinárodním srovnání podmínek pro podnikání nemůžeme vyhrabat z druhé ligy.

Aby nebyla mýlka, nevedeme si nijak tragicky. Podle posledního hodnocení Světové banky Doing Business jsme 36. na světě a v mnoha směrech se situace u nás výrazně zlepšila. Mezi špičku patříme třeba v liberálním přístupu k přeshraničnímu obchodu a k zahraničním investicím. To jsou ale spíš pozitivní důsledky vstupu do Evropské unie než produkt úsilí vizionářských českých vlád.

Víc než na miniaturní posuny v celkovém pořadí jsme se v tomto vydání týdeníku Euro zaměřili na konkrétní oblasti, ve kterých dlouhodobě zaostáváme. Jejich byť jen částečné vylepšení by přitom mohlo Česko posunout mezi země, kde se podniká opravdu dobře.

Problematický je už jen samotný začátek podnikání. České úřady vyžadují spoustu úkonů při zřizování firmy (eseróčka). Zavedenou praxí prosvítá inspirace Německem či Rakouskem, které však zrovna v této oblasti mají do vzorových příkladů daleko. Ambicióznější by bylo srovnávat se s Estonskem, kde stačí místo českých osmi procedur pouhé tři úkony, takže podnikatel ušetří čas i peníze (190 eur stojí tzv. expres registrace).

Při hlubším pohledu se ukáže, že celá estonská finta spočívá v efektivním využití moderních digitálních nástrojů. Registraci firmy lze v obchodním rejstříku provést elektronicky, přičemž v rámci stejné procedury je možné vyřídit i registraci u finančního a celního úřadu. Vzhledem k tomu, že estonský berňák pracuje se stejným registrem jako orgány sociálního a zdravotního pojištění, není separátní registrace vyžadována. Vlastně všechno uděláte díky propojení veřejných registrů naráz, na jednom elektronicky dostupném místě.

„Ministerstvo si je vědomo nedostatků a problematických aspektů současné právní úpravy, z tohoto důvodu přikročilo ke změnám stávající právní úpravy. Nově by tedy mělo být možné založit společnost s ručením omezeným rychle a levně,“ slibuje mluvčí resortu spravedlnosti Adriana Kocmanová. „Pokud bude mít notář k dispozici veškeré podklady pro zápis do obchodního rejstříku, bude schopen zápis provést během jediného dne, respektive ihned,“ dodává.

Čtyřikrát rychlejší Kodaň

Další problematickou kapitolou je vyřízení stavebního povolení. Správný postup je v podstatě stejný jako u zakládání firmy -místo obíhání několika úřadů, které mají každý svou zákonnou lhůtu na vyřízení žádosti, se všechno spojí do jednoho procesu.

Žadatel pošle podklady online na jedno místo, vše se vyřizuje simultánně v jedné správní lhůtě a komunikace probíhá elektronicky. Výsledek: celou administrativou k výstavbě stejného typového objektu, kterou zvládnete v Kodani za 64 dní, zabijete v Praze 247 dní. Byť náklady na papírování jsou v poměru k ceně díla u nás (oficiálně) nižší.

Firmu nezakládáte každý den, a kdo spěchá, může za rozumnou přirážku koupit v podstatě obratem hotové, čisté eseróčko.

Také najít vhodné prostory pro standardní podnikání není nepřekonatelný problém. Něco jiného je ovšem administrativní nálož, s níž se musí podnikatel utkávat po celou dobu života firmy. Žebříček Doing Business pojmenovává hlavní český problém jednoznačně: správa daní.

Zase má smysl se srovnávat jen s těmi nejlepšími, v tomto případě s Dánskem. Celá daňová administrativa zabere srovnatelné firmě v Česku 405 hodin ročně, zatím v Dánsku stačí jenom 130 hodin. Samozřejmě to není úplně fér, protože Dánové nemají naše sociální a zdravotní pojištění a v podstatě po firmách chtějí jen kapitační platby, tedy fixní částku peněz za zaměstnance. Ale ani srovnání se zeměmi, které mají sociální pojištění odvozené od mzdy, nedopadá pro Česko nijak slavně.

Největší administrativní peklo je u nás sociálka, která zabírá výše zmíněné firmě 217 hodin ročně. Následuje DPH a daň z příjmů, každá po 94 hodinách. Němci totéž zvládají za 134, respektive za 43 a 41 hodin, takže v úhrnu za polovinu času. Estonci jsou pak úplně jinde, když jim na sociální pojištění stačí 34 hodin, na DPH 27 hodin a rozdělený zisk (nikoli vykázaný příjem) úřadují dohromady 20 hodin ročně. Takže: není to o sazbách, není to ani o daňové kvótě, je to o komplikovanosti daňového systému a složitosti daňové správy.

Kultura za to nemůže

Ať se na to díváte, jak chcete, nedopadá Česko dobře a za srovnatelnými zeměmi v podmínkách pro podnikání zaostává. Vymlouvat se na „kulturu“, tedy na nějaké historické asociace v podobě tíživého byrokratického dědictví Rakouska-Uherska nebo na „bolševika“ nejde. Takoví Estonci utekli od Ruska, pod nímž dlouho žili, o pětatřicet příček.

Z pohledu obchodních bariér a překážek zahraničním investicím jsme velmi otevřená a liberální země. Mnohem hůře dopadáme v domácích překážkách v podnikání.

Zdaleka ne všechny problémy páchají ekonomická ministerstva. Vhodné nebo nevhodné podmínky pro byznys vytvářejí v mnohem větší míře další resorty. Jmenovitě jde o ministerstva spravedlnosti, vnitra (patetické selhání e-governmentu), práce a školství.

Na absenci kvalifikovaného personálu v průmyslově orientované zemi, zejména v technických oborech si stěžují firmy už dlouhé roky. Také to, že česká obchodní justice funguje mizerně, vědí všichni a mezinárodní žebříčky to jen potvrzují. Problém absence specializovaných soudů ministerstvo spravedlnosti nerozporuje. Dotaz týdeníku Euro na možné zlepšení tristní situace přišla však do redakce poněkud amorfní odpověď: „Jistou míru specializace odráží věcná příslušnost soudů pro některé obchodní věci, tedy, že v prvním stupni rozhodují soudy krajské.“ Na rozdíl od eseróček se tedy tohle zjevně neřeší.

Málokdo tuší, že „národní soustavu kvalifikací“ udržuje právě ministerstvo školství a v podstatě ji „outsourcovalo“ na profesní cechy, jejichž posledním přáním je umožnit snadný vstup do odvětví. Jen s malou mírou nadsázky se pak dá říct, že jedny z největších překážek byznysu v Česku kladou „soukromé razítkové profese“.

Na to, abychom mohli opravdu vystoupat do první ligy, a definujme ji první dvacítkou, nám chybí jedna důležitá věc - učinit podmínky pro podnikání nejvyšší (a současně nejlevnější) vládní prioritou. Doba, kdy ekonomika roste, je nejlepší čas, kdy se to dá změnit. Až půjdeme do další recese, bude pozdě.

Pořád je té regulace moc

Česko patří k zemím, které v posledních patnácti dvaceti letech docela výrazně omezily regulaci trhů zboží, avšak toto příznivé obecné hodnocení zastírá řadu mezer, kde naopak vysoká regulace přetrvává.

Čím nižší hodnota indikátoru OECD, tím lépe

Regulace trhu zboží

1998

2,64

2003

1,88

2008

1,50

2013

1,39

Česko

Překážky podnikání

2,50

1,79

1,46

1,31

Rakousko 1,31 Dánsko 1,26 Estonsko 1,56

Německo 1,66 Maďarsko 1,69 Izrael 2,50

Slovensko

Překážky obchodu a investicím

Česko

1,87

0,85

0,48

0,42

Rakousko 0,60 Dánsko 0,45 Estonsko 0,71 Německo 0,36

Maďarsko 0,24 Izrael 1,03 Slovensko 0,55

Přímé obchodní a investiční bariéry

Česko

0,41

0,57

0,07

0,03

Rakousko 0,32

Dánsko 0,10

Estonsko 0,05

Německo 0,07

Maďarsko 0,09

Izrael 0,50

Slovensko 0,55

Ostatní překážky

Česko

0,26

Rakousko 0,19

Dánsko 0,28

Estonsko 0,28

Německo 0,40

Maďarsko 0,41

Izrael 0,65

Slovensko 0,92

Celní bariéry

Česko

0,50

1,00

0,00

Rakousko 0,00

Dánsko 0,00

Estonsko 0,00

Německo 0,00

Maďarsko 0,00

Izrael 0,00

Slovensko 0,00

Překážky přímým zahraničním investicím

Česko

0,33

0,14

0,06

Rakousko 0,63

Dánsko 0,20

Estonsko 0,11

Německo 0,14

Maďarsko 0,17

Izrael 1,01

Slovensko 0,29

Odlišné zacházení se zahraničními dodavateli

Česko

2,48

0,60

0,10

Rakousko 0,35

Dánsko 0,40

Estonsko 1,01

Německo 0,30

Maďarsko 0,59

Izrael 0,72

Slovensko 0,40

Překážky napomáhání obchodu

Česko

4,18

1,68

1,50

Rakousko 1,40

Dánsko 1,20

Estonsko 1,72

Německo 1,00

Maďarsko 0,20

Izrael 2,36

Slovensko 1,50 Obchodu se nebráníme

Česko je země vysoce otevřená mezinárodnímu obchodu i přímým zahraničním investicím a všechny mezinárodní srovnání prokazují téměř úplnou absenci bariér v této oblasti.

Administrativní náročnost zakládání firem

Česko

3,01

2,64

2,29

2,11

Rakousko 2,01

Dánsko 1,30

Estonsko 1,83

Německo 1,62

Maďarsko 2,68

Izrael 2,18

Slovensko 2,09

Administrativní zátěž firem 4)

Česko

4,20

2,95

2,20

1,80

Rakousko 1,80

Dánsko 1,20

Estonsko 1,60

Německo 1,00

Maďarsko 2,40

Izrael 1,60

Slovensko 1,60

Bariéry ve službách 3)

Česko

2,32

3,73

3,66

3,72

Rakousko 4,04

Dánsko 2,69

Estonsko 3,28

Německo

Maďarsko 4,25

Izrael 3,93

Slovensko 3,86

Překážky v síťových odvětvích

Česko

5,16

3,04

2,39

Rakousko 2,47

Dánsko 2,22

Estonsko

Německo 2,34

Maďarsko 2,22

Izrael 3,90

Slovensko 2,31

Administrativní zátěž „ičařů“

Česko

2,50

1,25

1,00

0,80

Rakousko 0,20

Dánsko 0,00

Estonsko

Německo 0,20

Maďarsko 1,40

Izrael 1,00

Slovensko 0,80

Ochrana stávajících subjektů

Česko

2,09

1,17

0,96

0,86

Rakousko 0,89

Dánsko 1,20

Estonsko 0,79

Německo 1,38

Maďarsko 1,50

Izrael 1,95

Slovensko 0,90

Právní překážky vstupu

Česko

1,10

0,48

0,20

Rakousko 0,20

Dánsko 0,80

Estonsko 0,21

Německo 0,40

Maďarsko 1,45

Izrael 1,93

Slovensko 0,40

Výjimky ze soutěžního práva

Česko

0,00

Rakousko 0,00

Dánsko 0,50

Estonsko 0,00

Německo 1,40

Maďarsko 0,82

Izrael 0,00

Slovensko 0,00

Náročnost regulatorních procedur

Česko

3,22

2,76

2,46

2,49

Rakousko 1,02

Dánsko 1,28

Estonsko 2,06

Německo 2,00

Maďarsko 0,90

Izrael 3,38

Slovensko 0,46

Licence a povolení 1)

Česko

4,00

Rakousko 2,00

Dánsko 2,00

Estonsko 4,00

Německo 2,67

Maďarsko 0,67

Izrael 5,33

Slovensko 0,00

Komunikace a zjednodušování procedur 2)

Česko

2,44

1,53

0,92

0,97

Rakousko 0,05

Dánsko 0,57

Estonsko 0,11

Německo 1,33

Maďarsko 1,13

Izrael 1,42

Slovensko 0,91

1) Oblast, kde se od roku 1998 nezměnilo v Česku nic k lepšímu - jsou licence potřebné pro jednotlivé obory. Na jejich udržení mají mimořádný zájem nikoli vládní úředníci, ale profesní sdružení, která argumentují „odbornými standardy“, ale ve skutečnosti by si ráda podržela kontrolu nad mírou konkurence. 2) Komunikace a zjednodušování procedur je disciplína, v níž české úřady silně pokulhávají - stačí srovnat s Dánskem nebo Estonskem. 3) Ač se Česko hlásí mezi zastánce liberalizace služeb v rámci EU, na domácím hřišti se vůbec nevyznamenalo. 4) Administrativní zátěž firem, na niž si podnikatelé unisono stěžují, se sice podle OECD snížila, ale v našem přehledu je pořád druhá nejvyšší po Maďarsku.

Zdroj: OECD Kontrolní buzerace podnikatelů a zdánlivě nekonečná byrokratická smyčka jsou jen dva výsostně aktuální případy toho, co firmám a občanům v Česku dennodenně komplikuje život.

Ve druhém sledu

Celkové podmínky pro podnikání se v Česku postupně zlepšují, v třech kategoriích ale zůstáváme hluboko pod světovým

průměrem. (celkové pořadí a pořadí v jednotlivých kategoriích od roku 2011)