„Předběžný návrh parametrů rozpočtu na rok 2020, který vláda schválila v červnu tohoto roku, počítal se snížením objemu prostředků na platy o 1,74 miliardy korun včetně příslušenství,“ řekla týdeníku Euro Šárka Šmolíková z tiskového odboru ministerstva financí. Podle původního návrhu se mělo zrušit 5718 úřednických míst, většina z toho na ministerstvech. Prostředky na platy se však ministerstvům nezkrátí za všechna tato místa, ale jen z jedné poloviny, aby druhá polovina zbyla pro motivaci zaměstnanců na zbylých místech. Úředničtí „držáci“ tak mají šanci, že si polepší.
Premiant Havlíček
Nicméně vládní plán aktuálně dostává značné trhliny s tím, jak se blíží finalizace rozpočtu. Každé ministerstvo lobbuje, aby při „porcování medvěda“ dostalo prostředky navíc a škrty se ho týkaly co nejméně. S čistým štítem už vyšlo ministerstvo zahraničí, které po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou ohlásilo, že propouštět nemusí. „Souvisí to i s hladkým zajištěním našeho nadcházejícího předsednictví v Radě Evropské unie. Přesto ministerstvo zahraničí hodlá na mzdách v příštím roce ušetřit 26 milionů korun,“ dodala ředitelka tiskového odboru Zuzana Štíchová. Původně navrhovaná úspora přitom měla být 113 milionů korun.
Z ostatních ministerstev zřejmě budou muset úředníci k prvnímu lednu skutečně odejít. „Ministerstvo průmyslu opustí 63 lidí,“ ohlásil například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Z 912 lidí zaměstnaných na samotném ministerstvu to obnáší sedm procent. O dalších pět až deset procent zaměstnanců hodlá snížit stavy také v dalších institucích spadajících pod ministerstvo průmyslu, takže by se mu mohlo podařit dosáhnout původně plánovaného škrtu úředníků o 118.
Na ministerstvech nyní podle informací týdeníku Euro začíná panovat velká nervozita z toho, kdo si nakonec vytáhne černého Petra. Vytipovaní lidé opustí resorty do konce roku. Většinou se bude jednat o zaměstnance napříč pozicemi od manažerů po podpůrné profese a napříč odbory. Havlíček bude zřejmě premiantem i při dodržení plánované úspory nákladů, která podle jeho slov „přesáhne 40 milionů korun“, přičemž plán byl 46,5 milionu.
Ministryně financí Alena Schillerová vyhlásila plán snížit počet úředníků už na jaře. Ministerstva podle něho mělo opustit deset procent lidí, organizační složky státu, kam spadá například Energetický a regulační úřad či Generální finanční ředitelství, pak pět procent úředníků, a z příspěvkových organizací, soudů, státních zastupitelství či státních inspekčních úřadů mají odejít tři procenta lidí. Podle Schillerové se propouštění nebude týkat příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání a učitelů.
Černé duše
Prostor k propuštění samotná ministerstva určitě najdou a začít by mohla na tiskových odděleních, která mají povinnost (prostřednictvím médií) informovat veřejnost. Týdeník Euro oslovil všechny resorty, přičemž úroveň a rozsah odpovědí se velmi lišily. Uvést počet plánovaných škrtů úředníků dokázalo pouze zmíněné ministerstvo zahraničí (které nepropouští) a ministerstvo pro místní rozvoj, kde má být kromě 48 míst hrazených ze státního rozpočtu zrušeno ještě 46 míst placených Evropskou unií.
Tradičně chabé informace přišly například z ministerstva životního prostředí (MŽP), které jednou větou uvedlo, že záležitost nekomentuje. Ministerstvo Richarda Brabce (ANO) přitom má podle plánu zrušit 165 míst. Reálně to bude podle informací týdeníku Euro méně než polovina, tedy kolem šedesáti.
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
V každém případě MŽP bude mezi těmi více zasaženými resorty, protože nemá mnoho takzvaných černých duší, což jsou neobsazená místa, na která však úřady dostávají peníze, i když lidé na nich reálně nepracují. „Lépe“ je na tom v tomto ohledu například ministerstvo dopravy, kde je těchto neobsazených míst daleko více, ale i přesto už je jasné, že mrtvé duše nebudou ani tam stačit, a tak se bude „řezat do masa“. Podle informací týdeníku Euro bude oproti plánovaným 72 místům zrušeno „jen“ asi 45. „Mezi zaměstnanci panuje nejistota, kdo to bude. Zároveň se spekuluje, že se možná některé odbory rozhodnou, že někoho vyhodí a nějaká neobsazená místa si nechají, aby bylo na odměny,“ uvedl zdroj z ministerstva, který si přál zůstat v anonymitě.
Největší vlna propouštění se dotkne největších resortů, jako jsou ministerstvo financí či práce a sociálních věcí, z nichž podle původního plánu mělo odejít přes tisíc lidí. Týkat se to ale bude například i Českého statistického úřadu, který by mělo opustit 68 zaměstnanců, a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, který má propustit dokonce 260 lidí.
Zaměstnanci úřadů spadající pod služební zákon však nebudou bez práce hned od ledna 2020. Vztahuje se na ně půlroční lhůta, během níž budou doma pobírat 80 procent svého platu a budou čekat, zda se pro ně ve veřejné správě nenajde jiné vhodné místo. Teprve poté jejich pracovní poměr skončí a bude jim vyplaceno odbytné (pohybuje se v závislosti na odsloužených letech a zařazení úředníka). Toto odbytné může nezřídka dosáhnout vysokých částek, které se rovnají ročnímu platu, a proto se mu ministerstva budou snažit vyhnout. Úředníky se proto budou snažit „uklidit“ na jiná místa státní správy.
Úsměv v Lidlu
Ve finále proto určitě ze státní správy neodejde plánovaných téměř šest tisíc úředníků. Když odečteme černé duše, dále místa „vylobbovaná“ ministerstvy na poslední chvíli a následná přeřazování úředníků během následného půlroku, bude zázrak, když opustí centrální úřady tři tisícovky lidí. Na trhu práce, který je stále napjatý, třebaže jsou vidět náznaky blížící se recese, by stále ještě mohli najít uplatnění.
Může se tak stát, že úřednická tvář na vás příští rok nevykoukne zpoza přepážky na úřadě, ale bude se na vás usmívat na pokladně Lidlu nebo Billy.
Čtěte také:
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
Zkouška orchestru, než začne stoupat voda. Recese přijde, jsme připraveni?
Poučení z Velké recese? Jaksi nikde
Recese: konjunktuře v Německu dochází dech, a nám též
Recese: český automobilový průmysl se připravuje na horší časy
Nástup krize přesně předpovědět nelze, dá se na ní ale vydělat, říká Jan Urban
Pramáti všech krizí. Krach vídeňské burzy z roku 1873 pocítil celý svět
