Politici jsou blbci. Ano, i na stránkách tisku musí občas zaznít tato hospodská moudrost. Koneckonců kdy jindy než v situaci, kdy zatvrzelost politické ideologie ohrožuje ekonomiku celého světa. Řeč je samozřejmě o Spojených státech, kde v tomto týdnu finišuje hra demokratů a republikánů o to, jakým způsobem se zvýší strop zadlužení. Kdo by náhodou netušil, o co jde, v USA přibližně před sto lety rozhodli, že státní pokladna si nemůže půjčovat donekonečna, a nastavili jí strop. Dobrý nápad, chtělo by se říct, až na to, že letos v květnu byl onen strop (i přes mnohá předchozí navýšení) definitivně završen. Pokud se znesváření politici nedohodnou, druhý srpen (tedy toto úterý) se do dějin zapíše jako den, kdy nejbohatšímu státu světa došly peníze. A proč že se to hlavní představitelé nejvyspělejší demokracie nemohou shodnout na jednoduché legislativní úpravě? Vlastně to trochu svou natvrdlostí připomíná český parlament. Republikáni rozhodně chtějí zabránit nejhoršímu, ale nemohou přece připustit další zadlužení. Strop tedy hodlají zvýšit jen za příslibu tvrdých škrtů a vyrovnaných rozpočtů (ještě před týdnem dokonce trvali na změně ústavy). Ani demokraté nechtějí ohrozit budoucnost země a potažmo celého světa, ale škrty v krizi? Co by na to řekl Keynes? Jestli chceme snížit zadlužení, musíme zvýšit daně. Abychom se vyhnuli alibisticky trapné neutralitě, je třeba říct, že republikáni mají na hlavě másla mnohem víc. Za současné masivní zadlužení USA je odpovědný především bývalý prezident George W. Bush a na rozdíl od republikánů jsou demokraté schopni připustit kompromis v podobě elementárního snižování výdajů. Ale co naplat. Kolotoč ultimát, výhružek a podmínek pomáhají roztáčet obě strany včetně prezidenta Obamy. Zatím celý příběh připomíná spíše scénář špatné komedie, ale už brzy se možná ironický úšklebek promění ve zděšené ticho. Jedním scénářem je přirozeně bankrot. USA přestanou splácet své dluhopisy, a v tom případě nám všem nezbude nic jiného než sledovat další ekonomický armagedon. To ovšem není příliš pravděpodobné. Spíš se dá očekávat, že ještě několik dní – v lepším případě týdnů – se bude státní pokladna držet na nohou, než začne postupně zastavovat všechny platby kromě splátek dluhu. Řekněte sbohem nemocnicím, důchodům, platbám v nezaměstnanosti, platům vojáků, policistů, hasičů a tak dále. Podle známého ekonoma Larryho Summerse se dá očekávat velký run na banky a postupný pád do recese, která může být rozsahem stejná, nebo ještě horší než ta před třemi lety. A logicky se k tomu přidá panika na světových trzích, protože každý investor na světě se bude chtít okamžitě zbavit amerických dluhopisů a vůbec všech dolarových aktiv. To všechno se pravděpodobně nestane, protože další bránění dohodě by se skutečně rovnalo holému šílenství. Ale už samotný fakt, jak blízko jsme se přiblížili této katastrofě kvůli názorové neshodě, svědčí o mnohém. Ne, autorovi této glosy to zkrátka nedá a bude se muset opakovat – politici jsou blbci.
