"Protože v minulosti tyto pozice zastávali pouze reprezentanti hlavních hráčů v oboru, tedy Německo, Španělsko, Británie či Francie, lze to myslím také považovat za uznání toho, že se Česko, respektive Akademie věd dostala v této oblasti výzkumu na vysokou úroveň a je hlavními evropskými i světovými hráči brána velmi vážně," řekl Pánek, který je i šéfem Technického poradního panelu této rady. "Panel, kterému předsedám, se vyjadřuje k problémům při konstrukci zařízení," řekl.
V rámci projektu ITER vzniká poblíž francouzského města Cadarache obří termonukleární reaktor. Jeho cílem je prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce a výroby "čisté a téměř nevyčerpatelné energie". Takzvaný tokamak atomy místo rozbíjení slučuje, jde o podobný proces jako na povrchu hvězd.
Výstavba reaktoru začala v roce 2007, první plazma by mělo být vytvořeno v roce 2025, experimenty z deuterio-tritiovým plazmatem jsou plánovány od roku 2035. Na projektu se podílí 35 států, jeho náklady jsou 20 miliard eur (asi 496 miliard korun). Po Mezinárodní vesmírné stanici je to nejdražší vědecký projekt světa.
Organizace F4E připravuje pro ITER dodávky v hodnotě zhruba 12 miliard eur (298 miliard korun). Podle Akademie věd nyní F4E dokončuje stavbu zhruba 40 budov, včetně reaktorového komplexu, a koordinuje například konstrukce obřích supravodivých magnetů, největší vakuové komory na světě či speciálních diagnostik. Právě na vývoji diagnostických systémů pro ITER se podílí také Ústav fyziky plazmatu AV.
