Trestní zákoník
Nový trestní zákoník – zákon č. 40/2009 Sb. – nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nejde o žádnou novelu dosud existujícího trestního zákona z roku 1961. Je to zcela nový právní kodex, který dosavadní trestní zákoník beze zbytku nahrazuje. Nový právní předpis přináší mnoho zásadních novinek a nových skutkových podstat trestných činů.
Jiné dělení
Nový trestní zákoník je založen na principu takzvaného formálního pojetí trestného činu. To pro trestní odpovědnost vyžaduje pouze naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu uvedených v zákoně. Oproti tomu dnes již zrušený trestní zákoník vycházel z principu takzvaného materiálního pojetí trestního činu. To pro trestní odpovědnost vyžadovalo i dosáhnout zákonem vyžadované úrovně takzvané nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Nový trestní zákoník již splnění požadavku dostatečné úrovně nebezpečnosti trestného činu pro společnost nevyžaduje.
Nový zákon zavádí dělení trestných činů na přečiny a zločiny. Přečinem se rozumí čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody do pěti let. Přitom trestný čin spáchaný z nedbalosti je přečinem vždy. Ostatní trestné činy jsou považovány za zločiny. Zločiny s trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let se nově označují jako obzvlášť závažné.
Mnoho změn
Nový právní předpis nahrazuje některé zažité právní termíny. Například pojem „veřejný činitel“ nahrazuje „úřední osobou“. Dále se například dosud užívaný termín „zločinné spolčení“ nahrazuje „organizovanou zločineckou skupinou“.
Nový trestní kodex se dále vyznačuje změnou přístupu k ukládání trestů. Na jedné straně posiluje význam alternativních trestů u méně závažných trestných činů a na druhé zpřísňuje postih závažných trestných činů proti životu a zdraví. Za tím účelem zvyšuje horní sazby odnětí svobody u těchto trestných činů a hranici trestní sazby výjimečného trestu z 25 na 30 let. Nový trestní zákoník také v rámci modernizace trestního práva zavádí trest „domácího vězení“ a „zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“.
A dále více než 60 nových skutkových podstat trestných činů. Současně některé existující podstatným způsobem mění a doplňuje – například křivé obvinění. Jiné zmírňuje – také pytláctví – a další naopak ruší – kupříkladu nedovolenou výrobu lihu.
V souvislosti s počítačovými systémy byla do nového trestního zákona s účinností od 1. ledna 2010 vložena nová skutková podstata „poškozování záznamu v počítačovém systému“ včetně nedbalostní formy. Nově je také trestné opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému.
Moderní norma
Nejen všechny agentury práce, ale i firmy, které zaměstnávají cizince, by si měly všimnout, že nově je od 1. ledna 2010 trestným činem i neoprávněné zaměstnávání cizinců bez řádného pracovního povolení či zprostředkování takového zaměstnávání. Zejména obchodníky s cennými papíry by pak mělo zajímat, že od 1. ledna 2010 byly do trestního zákoníku začleněny i skutkové podstaty trestných činů „neoprávněného vydání cenného papíru“ a „manipulace s kurzem investičních nástrojů“.
Je také třeba upozornit zejména lékaře, nemocnice a zdravotnická zařízení, že se nově kriminalizuje i neoprávněné nakládání s tkáněmi a orgány. Nový trestní zákoník totiž zavádí dvě zcela nové skutkové podstaty – „neoprávněné odebrání tkání a orgánů“ a „odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu“.
Nový trestní zákoník je nesporně normou moderní. Do jaké míry je i normou kvalitní, prověří až praxe a jeho každodenní aplikace zejména advokáty a orgány činnými v trestním řízení. S jeho zavedením do praxe jsou každopádně spojována velká očekávání.
