Menu Zavřít

ÚSPĚŠNÝ VÁLEČNÍK

10. 9. 2001
Autor: Euro.cz

Wesley Clark

Když vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě americký generál Wesley Clark vydával minulý čtvrtek rozkaz k zastavení leteckých náletů na Jugoslávii, myslel možná i na svého dědečka, který na konci minulého století utekl z Ruska před židovským pogromem. Lidé, kteří Clarka znají, říkají, že tento rodinný zážitek mu v boji proti Slobodanu Miloševičovi pomáhal.

Clark (54) nastoupil do funkce vrchního velitele NATO v Evropě v roce 1997 jako zkušený voják. Během války ve Vietnamu velel jednotce mechanizované pěchoty a při jedné bojové akci utržil hned čtyři střelné zásahy najednou. V době stude né války se díval do hlavní Varšavské smlouvy ze západního Německa, kde velel obrněné divizi. Řídil několik amerických vylodění v Kuvajtu, podílel se na mírové misi NATO v Bosně. Před nástupem do své poslední funkce byl vrchním velitelem Jižního velitelství ozbrojených sil USA v Panamě. Do jeho oblasti patřila i Kuba.

Clarkovi podléhá v Evropě v době míru podle zahraničního tisku přibližně dvě stě tisíc vojáků, příslušníků mírových sil a vojenského personálu, a to i z titulu jeho další funkce, vrchního velitele Amerického velení v Evropě s dosahem až do severních oblastí Iráku a Afriky. Jeho úloha nesmírně vzrostla 23. března, kdy političtí vůdcové NATO odstartovali letecké útoky na Jugoslávii kvůli agresi Srbů proti Albáncům v bývalé jugoslávské autonomní oblasti Kosovo. Od té doby to byl on, kdo rozhodoval, jak a kdy použít lodě, ponorky a letadla, které dostal pro operaci k dispozici. Pokyn k rozkazu o zastavení náletů obdržel Wesley Clark od generálního tajemníka NATO Javiera Solany. Nejdříve ovšem musel Clark dospět k názoru, že jugoslávská armáda se z Kosova opravdu začala stahovat, a sdělit to Solanovi.

Hlavní stan vrchního velitele Clarka je v betonovém komplexu v belgickém Mons kousek od Bruselu. Bunkry jsou protkány špičkovou technikou, mnoho porad má podobu videokonferencí, jejichž účastníci sedí v různých koutech světa. Válka v ;Jugoslávii generála často přivedla i na podřízená velitelství a základny v Itálii a Albánii.

Aby se stal špičkovým generálem NATO, k tomu mu nestačily bojové zkušenosti. Clark je absolventem Vojenské akademie USA ve West Point, vystudoval rovněž filozofii, politologii a národní hospodářství v Oxfordu, má za sebou řadu speciálních vojenských kursů.

Často se o něm mluví jako o muži, který je nejen voják, ale také diplomat, zřejmě hlavně proto, že v roce 1995 vedl úspěšně vojenskou část vyjednávání o mírové smlouvě pro Bosnu a Hercegovinu v americkém Daytonu.

Clarkova vojácká duše je ale zřejmě silnější než ta diplomatická. Jinak by si asi sotva udělal před několika lety mediální ostudu v bosenské Banja Luce. Jako ředitel pro strategii amerického Sboru náčelníků štábů se tam setkal se srbským generálem Ratkem Mladičem, který je všeobecně považován za nekrvelačnějšího ze všech srbských „řezníků . Oba se prý skvěle bavili. Nakonec došlo i na výměnu vojenských čepic před fotografy. Americké ministerstvo obrany trvalo na tom, že výměna čepic je při se tkání vojáků normální záležitostí. Všeteční novináři se ovšem hned ptali, proč generál Clark přijal od Mladiče i láhev slivovice a pistoli.

Pozorovatelé se shodují, že Clark Balkánu a zejména srbské Jugoslávii rozumí. Mluví ostatně plynně rusky, což v této oblasti není nikdy k zahození. Se srbským vůdcem Miloševičem se zná osobně. V zárodcích jugoslávské krize Clark pros azoval názor, že je třeba se s Miloševičem dohodnout. Postupně ale dospěl k postoji, že je nutné svést s ním rozhodující boj vojenskými prostředky.

Kapitulace Slobodana Miloševiče asi Clarka vyzvedne na piedestal pro hrdiny, i když pro srbského vůdce stíhaného za válečné zločiny je vrahem. Mohlo to ale dopadnout i jinak. Při návštěvě Clarka v Bělehradu ještě před posledním konfliktem údajně jeden srbský důstojník vyslovil s významným úsměvem před členem americké delegace číslovku „18 . Přesně tolik amerických vojáků zahynulo při zpackané vojenské operaci Američanů v Somálsku v roce 1993. Prezident Bill Clinton musel tehdy odvolat vojáky domů, americká veřejnost byla pobouřena. Při jedenáctitýdenní jugoslávské kampani ale zahynuli podle dostupných informací pouze dva Američané. Kdyby jich bylo několikanásobně více, neměl by to Clark asi lehké.

WT100

Lidé z jeho okolí popisují generála Clarka jako upjatého, energického a velmi disciplinovaného muže, který nedává znát, co cítí. Na studiích byl Clark vždy premiantem. John Shalikashvili, penzionovaný předseda amerického S boru náčelníků štábů, o svém důvěrném příteli Clarkovi říká, že je schopen ohromného pracovního nasazení pod stresem. „Je to pro něj charakteristické - všechnu energii věnuje tomu, aby se práce udělala a dobře, uvedl Shalikashvili nedávno v rozhovoru pro deník New York Times.

Clarkův otec zemřel, když bylo Wesleymu pět let. Nynější generál vyrůstal s matkou a nevlastním otcem. O tom, že jeho děda byl ruský Žid, se dozvěděl až na vysokoškolských studiích, kdy ho kontaktovali příbuzní vlastního otce. Clark je ženatý a má syna.

  • Našli jste v článku chybu?