Finanční úřady, pracoviště České správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny včetně VZP zřejmě zmizí z bankovních účtů daňových poplatníků.
Nastoupí místo nich JIM – jeden výběrčí s jedním ředitelstvím, místními pracovišti a jedním speciálním úřadem pro velké firmy.
Daně a pojištění budou možná podnikatelé platit v roce 2014 jednomu úřadu s novým názvem. Jeho pracovní název zní JIM a měl by za něj být zřejmě šťastný jak výběrčí, tak plátce. Výběrčí – tedy stát – za to, že bude mít v ruce jeden obrovský a celistvý balík peněz, který firmy a lidé zaplatí v podobě daní a povinného pojištění, a plátci za to, že bude stačit poslat jednu platbu na jedno místo.
Kolik tento projekt bude stát, zatím není vůbec známo, a zda bude znamenat úspory na správném místě, rovněž ne. Zatím leží na papíře a snad i v hlavách některých státních úředníků ministerstev financí a práce a sociálních věcí. Vláda zatím schválila pouze záměr stvořit nový model sloučení výběru daní a pojištění. Ostatní očekávaní spoluúčinkující – Česká správa sociálního zabezpečení a Všeobecná zdravotní pojišťovna – o projektu příliš mnoho konkrétního nevědí, na jednání se teprve čeká.
VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA
S více než 6,5 milionu klientů je největší zdravotní pojišťovnou v České republice, má za sebou 15 let své činnosti. Platí zdravotní péči čerpanou na území České republiky a v zemích EU. Mezi hlavní úkoly VZP patří zajištění maximálního výběru pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, kontrola plátců pojistného, vymáhání pohledávek a úhrada zdravotní péče poskytované klientům VZP. Do základního fondu zdravotního pojištění vybrala VZP za rok 2007 téměř 145 miliard korun.
Na jaře bude jasněji
Podle materiálu, který ministerstvo financí předložilo na jednání vlády, má dojít k vytvoření takzvaného jednoho inkasního místa (JIM). Jak by měla tato nová „soustava“ státních orgánů vypadat? „Konkrétní návrh bude podle schváleného harmonogramu předložen až v květnu 2009. Do té doby je potřeba připravit podrobnou analýzu stávajících organizací, které slučované kompetence zabezpečují, následně připravíme návrh nového procesního modelu a organizační struktury,“ říká náměstek ministra financí Peter Chrenko.
Podle něho by se mělo jednat o dvoustupňovou organizaci. První instancí bude soustava územních orgánů se stanovenou místní příslušností a se sítí detašovaných pracovišť, která budou zabezpečovat obslužnost a klientský servis na místě. Počítá se také s vytvořením specializovaného prvostupňového úřadu s celostátní působností, který by měl na starosti výhradně velké firmy. JIM má vévodit jedno ředitelství. Konkrétní model, na jehož základě bude fungovat nový správní orgán, bude tedy podle Chrenka představen až na jaře, a to na základě analýzy toho, jak nyní státní instituce vybírající daně a pojištění fungují. Ta má být hotova do ledna. Paragrafové znění kompetenčního zákona chce mít ministerstvo hotovo do konce září 2009. „Slučovat se budou duplicitní či triplicitní funkce, které dnes musí poplatník podstupovat u těchto jednotlivých orgánů,“ říká Chrenko. Jde například o registrace, vyměřování výše plateb, jejich inkaso, evidence plateb a nedoplatků, potvrzování bezdlužnosti, kontrol nebo vymáhání dluhů.
Jaké investice do systému budou zapotřebí? „Mapování procesů si budeme zabezpečovat sami s projektovou podporou externího dodavatele. Při zpracování procesního modelu nového orgánu a jeho organizační struktury nám bude asistovat Světová banka na základě smlouvy o spolupráci, která byla podepsána v říjnu ve Washingtonu,“ říká Chrenko. O firmě, která by měla celý systém provozovat, zatím rozhodnuto není, výběrové řízení bude podle Chrenka vypsáno zhruba ve druhém pololetí příštího roku.
Jeden účet státní pokladny
Nový model by měl především snížit administrativu. Jeho největším přínosem bude úspora času, kdy poplatník či plátce bude komunikovat pouze s jedním úřadem – JIM. „Firmy, podnikatelé, ale také jiní plátci jako třeba stát, budou posílat veškeré platby na daně a odvody na jeden účet státní pokladny. Kolik, kdy a které instituci či poplatníkovi se z tohoto účtu bude posílat, vyplyne z informačního systému na základě vyměřených plateb či nároků vyplývajících z přiznání, hlášení, záloh, srážek, připadně z právních předpisů,“ vysvětluje Chrenko.
V současné době fungují finanční úřady, Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny jako absolutně oddělené systémy, kdy si každá organizace vybírá příjmy na stovky svých vlastních účtů, podle různých místních příslušností a druhu daně a odvodů a také v odlišném procesním režimu.
„Jsme přesvědčeni o tom, že společný výběr daní a pojistného sníží výdaje a zefektivní vymáhání dluhů na daních a pojistném,“ říká Jiří Král, šéf sekce sociální politiky ministerstva práce a sociálních věcí. Zatím je projekt podle něj v příliš rané fázi, než aby bylo možné posoudit, na kolik státní pokladnu přijde, tedy především jaké informační propojení mezi výběrním místem na jedné straně a ČSSZ a zdravotními pojišťovnami na straně druhé bude třeba zajistit.
ČESKÁ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Jedná se o největší finančně-správní instituci státní správy České republiky. Má na starosti správu pojištění téměř osmi milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu penzistů. Vyplácí přes tři miliony důchodů a také nemocenské dávky. Peníze, které ČSSZ posílá do státního rozpočtu, tvoří více než 35 procent jeho příjmů. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Přitom pro letošní rok počítá rozpočet s příjmy ve výši 1037 miliard korun. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Bude to jejich konec?
Bude nový JIM znamenat, že zanikne správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny? Zřejmě nikoliv. Pouze jim „odpadne“ jejich výběrčí role. „Na pozici ČSSZ se nic nezmění. Tak jako tato instituce nevybírala pojistné od převážné části nemocensky a důchodově pojištěných osob do roku 1993, tak opět pojistné nebude vybírat. ČSSZ je orgánem zřízeným za účelem provádění nemocenského a důch
odového pojištění, nadále bude rozhodovat o nároku na dávky z tohoto pojištění a dávky vyplácet,“ říká Král. Informace, které bude potřebovat, bude pochopitelně z JIM přebírat.
Nebylo by jednodušší začlenit agendu ČSSZ pod agendu ministerstva financí a spravovat ji jako další formu daně? „Pokud bude schválen takový systém důchodového pojištění, který bude vyžadovat sledování individuální výše plateb pojistného jednotlivými pojištěnci, nebo bude zavedeno fondové hospodaření v systému důchodového pojištění, musí zůstat výběr pojistného oddělen od daně,“ vysvětluje Král. To ale neznamená, že výběr daní a pojistného by nemohla provádět společná instituce tak, jak tomu je ostatně i v řadě vyspělých států. „Pojistné je již dnes placeno přímo na účty České národní banky, ČSSZ platby pojistného nepřevádí,“ dodává Král.
A jak by to bylo v případě zdravotní pojišťovny? „Výběr pojistného ze zdravotních pojišťoven zcela jistě lze začlenit pod agendu ministerstva financí a v mnoha ohledech je toto řešení dokonce velmi pragmatické. Ztráta rezortní nezávislosti však může mít do budoucna přinést spíše negativní dopady,“ říká Tomáš Červinka, ředitel Odboru výběru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Z praktického pohledu je rozumné, aby dobře fungující agenda byla nadále spravována a rozvíjena přímo zdravotními pojišťovnami. Dosud nebyly nikde předloženy argumenty, že by se zdravotní pojišťovny chovaly při správě agendy výběru a vymáhání pojistného neefektivně, a zprávy z nezávislých auditů jednotlivých zdravotních pojišťoven nepřinášejí žádné signály, které by hovořily o nějakých chybách při správě pojistného,“ upozorňuje Červinka.
Úspory s otazníkem
Je ale nutné pro zjednodušení výběru daní a pojistného tvořit analýzy a zcela nový model inkasa? Zlevní to chod celého systému? „Zjednodušení výběru lze dosáhnout i jinými cestami, například jediný formulář pro OSVČ prosazovala VZP již zhruba před deseti lety,“ říká Červinka. V době elektronizace není podle něj výrazně dražší komunikovat současně s více subjekty. „Pro zaměstnavatele je skoro jedno, jestli bude komunikovat s jedním úřadem, který by navíc neměl konkurenci, nebo s finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a pěti zdravotními pojišťovnami, které se předbíhají v lepším servisu. Je to mnohem menší problém, než třeba rozepsat mzdy všem zaměstnancům,“ soudí Červinka.
Na celém projektu bude zřejmě nejvíc sporné to, zda přinese státu úspory při výběru daní a pojištění. Třeba na straně Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší na trhu, k nijak zásadním úsporám ani dojít nemůže. V současné době představují náklady na celý proces výběru pojistného zhruba jedno procento z objemu vybraného pojistného.
Stejně jako správa sociálního zabezpečení nezmizí ze světa s příchodem JIM ani Všeobecná zdravotní pojišťovna. „VZP by si měla zachovat všechny ostatní funkce jako dosud, bez samotného výběru pojistného. Lze očekávat, že některé funkce zdravotních pojišťoven bez vazby na finance vázané na samotné pojištěnce ztratí význam. Je pravděpodobné, že bude nutné zásadně změnit celý systém individuálního pojištění – dnes je pojištěn každý, kdo má trvalý pobyt v České republice – a pro komunikaci s JIM ho nahradit jednodušším systémem zástupné platby – pojištěn by byl například každý kdo vydělává, plus jeho rodina,“ říká Červinka.
