Peruánský prezident Martín Vizcarra rozpustil parlament ovládaný opozicí a vyhlásil nové volby na 26. ledna. Poslanci ale jeho krok neuznali a jmenovali prozatímní prezidentkou dosavadní viceprezidentku Mercedes Aráozovou. Podle některých médií panují v Peru obavy z nepokojů v této jihoamerické zemi. Peruánská armáda i policie dnes podle deníku El Comerico vyjádřily plnou podporu Vizcarrovi, také v ulicích Limy i dalších měst země se v noci na dnešek konaly demonstrace za nové volby.
Vizcarra přistoupil k rozpuštění parlamentu poté, co se mu nepodařilo zabránit jmenování nových soudců ústavního soudu, který tak ovládají příznivci opozice. Nejsilnější stranou v Kongresu je Fuerza Popular (Lidová síla) Keiko Fujimoriové, která je ve vazbě kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Rozpuštěním parlamentu se prezident snaží vyřešit dlouhodobou patovou situaci, v níž se jeho vládě nedaří prosadit protikorupční reformy, mimo jiné zbavení imunity zákonodárců či úpravu financování volebních kampaní. Vizcarra viní zákonodárce, že jeho reformy blokují.
Vizcarra se dostal k moci loni v březnu z pozice viceprezidenta poté, co rezignoval prezident Pedro Pablo Kuczynski. Ten odstoupil den před hlasováním parlamentu o jeho odvolání kvůli podezření z korupce. Vizcarra slíbil rozsáhlé reformy s cílem vymýtit korupci z místní politiky. Kvůli přijímání úplatků čelí v zemi vyšetřování i několik exprezidentů.
Brazílie čelí kritice za požáry v Amazonii. Macron obvinil Bolsonara ze lhaní
Jen několik hodin po rozpuštění parlamentu zákonodárci odhlasovali dočasné odvolání prezident Vizcarry kvůli „morální neschopnosti“ a jmenovali dočasnou prezidentkou nynější viceprezidentku Mercedes Aráozovou, který už složila přísahu jako hlava země. Podle některých právníků citovaných španělským deníkem El País je ale tento krok neústavní.
Deník El País dnes také napsal, že snaha zákonodárců mít na své straně ústavní soud může souviset i s tím, že tento týden má v rámci vyšetřování velké korupční kauzy Lava Jato (Automyčka) vypovídat bývalý šéf firmy Odebrecht v Peru Jorge Barata. Očekává se, že uvede další jména politiků, kterým dával úplatky. Kauza Lava Jato se zprvu týkala několika podnikatelských skupin kvůli praní špinavých peněz a daňovým únikům. Postupně vyšel najevo rozsáhlý systém úplatků, v němž figurovali i politici různých stran a řada firem, včetně státní ropné společnosti Petrobras a stavebního konglomerátu Odebrecht.
Čtěte také:
Kolumbie, Ekvádor a Střední Amerika: cla i obchodní překážky mizejí
Uspět v Latinské Americe je těžké, spoléhat jen na kvalitu produktů nestačí
