EUROKOMISAŘ VLADIMÍR ŠPIDLA: Zatím je to sen. Podle eurokomisaře Vladimíra Špidly se ale dočkáme dne, kdy budeme moci kdekoli v Evropské unii založit společnost do čtyřiadvaceti hodin. A to i s pouhým jednoeurovým kapitálem.
EUROKOMISAŘ VLADIMÍR ŠPIDLA: Zatím je to sen. Podle eurokomisaře Vladimíra Špidly se ale dočkáme dne, kdy budeme moci kdekoli v Evropské unii založit společnost do čtyřiadvaceti hodin. A to i s pouhým jednoeurovým kapitálem. * Francouzi odmítli ústavní smlouvu z důvodu „přílišné liberalizace“, v Nizozemí naopak pro její údajný socialistický podtext. Jak to vnímáte vy?
Ústava není nesrozumitelná, stačí ji jenom číst. Ani není tak rozsáhlá, jak se občas tvrdí. Není to ale pochopitelně zábavný text. Má přesně tu míru složitosti, kterou podobný dokument vyžaduje. Je běžně dosažitelný na úrovni chápání středoškolsky vzdělaného občana. A pokud se týká rozsáhlosti ústavy - uvědomme si, že jde o převedení úplného znění všech smluv a politik, které byly do této doby v Evropské unii přijaty a byly rozesety do mnoha různých dokumentů. V textu, který má tři sta stran, je to velké zjednodušení. A pokud jde o námitku, zda je ústava socialistická, či naopak příliš liberální? Ústava odráží princip „jednota v rozdílnosti“ a zcela logicky vychází z toho, že se v demokratickém procesu vyvažují rozdílné tradice a politické zkušenosti jednotlivých zemí. Ústava je tak kompromisem mezi liberálními proudy, které jsou charakteristické pro určité země, a socialistickými proudy, které jsou vlastnější zemím jiným. Dohromady však z toho vzniká rovnováha.
* Dobře, ale proč kritici ústavy říkají pravý opak, tedy že není vyvážená?
Když budete nadaný a budete dobře umět vytrhávat věci z kontextu, tak pochopitelně naleznete příklady pro argumentaci, kterou chcete použít. Pokud se podíváte na tvrzení, že v Unii nemá mít trh žádné překážky, pozastavíte se nad jeho liberálností. Pokud naopak vezmete paragraf jedna, v němž je, že úkolem Unie je produkovat dobro obyvatel, můžete se zase pohoršit nad tím, že jsme se dostali na hranice reálného socialismu. Dohromady ale ústavní smlouva vytváří ideologicky zcela vyvážený celek.
* Znamená to, že je ideologicky neutrální?
To se tak nedá říci. Ústavy vykazují určité hodnoty a zároveň vymezují dělbu moci. Základním postulátem evropské ústavní smlouvy je jednotlivec a jeho nezadatelná práva. To je zásadní protiklad vůči kolektivním ideologiím, které mají na jedné straně strašný protiklad v Osvětimi, na straně druhé v Soloveckých ostrovech. V tomto ústava není neutrální. Dále se hlásí k hodnotám solidarity, a to jak občanské, tak regionální. Ani v tom není ideologicky neutrální. Ústavní smlouva je výslednicí hodnot evropského myšlení a politického vývoje tak, jak se utvářely do našich dnů. A ze všech těchto směrů čerpá to pozitivní. Člověka a jeho nezadatelná práva zatím žádná ideologie, která chtěla sjednotit Evropu, neměla. Ať již to byla rasa nebo třída, vždycky zde docházelo k nějakému společenskému vylučování. Doposud všechny ideologie byly vůči lidským právům protikladné, řídíce se heslem. „když teče krev i po schodech, aťsi, když je to nutné“.
* Jakým způsobem se bude vyvíjet další osud směrnice o liberalizaci služeb?
Tato otázka zatím zůstává otevřená, existuje řada protichůdných názorů. Myslím si, že konečným řešením bude kompromis, který otevře vnitřní trh i pro služby, a to při zachování stability a neexistenci sociálního dumpingu. Ale bude to ještě chvíli trvat.
* Můžete být konkrétnější?
V tuto chvíli opravdu není k této otázce co dodat. Snad ještě mohu říci, že kompromisní řešení se hledá velmi usilovně na nejrůznějších úrovních.
* Vaše, respektive Barossova komise přehodnotila závěry takzvané lisabonské agendy. Stala se tak realističtějším východiskem pro tvorbu celoevropské hospodářské politiky? Lisabonská agenda nebyla odložena ad acta a ani nebyla nějakým zásadním způsobem revidována. Její základní hodnota, směřovat ke konkurenceschopnosti při zachování sociální soudržnosti a ekologické rovnováhy, je správná. Otázkou je vhodnost zvolené realizace. Každý manažer ví, že vypracovaná strategie zvláště v dlouhodobějším časovém horizontu je nutná, ale stejně tak je nezbytná realizační fáze. Nyní jsme učinili takové ohlédnutí v půli cesty. Zaměření se na ekonomický růst a co nejvyšší zaměstnanost je nepochybně krok správným směrem. * Máte velmi radikální názor na možnosti zakládání společnosti v rámci celé Evropské unie. Můžete tento názor vysvětlit? Jsem přesvědčen, že jednou bude existovat možnost založit kdekoli na území Evropské unie společnost s kapitálem jedno euro do dvaceti čtyř hodin. * To zní jako pohádka. A kdy to podle vás bude? To se zatím nedá říci. V dohledné době nepochybně ne. Ale že vývoj nakonec k takovému řešení povede, tomu věřím. * O již zmíněném Nizozemí jste řekl, že by podobně mohla v budoucnu vypadat i Česká republika. Jak jste to myslel?**
Těch paralel by se nepochybně našlo více, i v historickém ohledu. Mne však v této souvislosti zaujal faktor ekonomický. Nizozemsko má totiž podobně jako Česká republika nastaveny ekonomické parametry na více než je samotné národní teritorium. Tamější ekonomika je natolik silná, že zasahuje a má daleko větší podíl v evropské ekonomice s ohledem na počet obyvatelstva a rozlohu. A tentýž potencionál vidím i v českém hospodářství.
