* » Dlouhodobě sledujete jižní Moravu. Jaká je tam nyní situace?
Zhoršuje se od konce března a v současné době monitorujeme zejména v povrchové vrstvě do 40 centimetrů výrazné až výjimečné sucho. K aktuální situaci samozřejmě přispěla teplá a až na únor i na srážky chudá zima, ale především aktuální vývoj počasí, kdy od konce března byly zaznamenány výrazně podnormální či žádné srážkové úhrny.
* » O jižní Moravě se často mluví v souvislosti s poškozenou půdou…
Degradace zemědělské půdy se objevuje na mnoha místech České republiky. Na jižní Moravě můžeme vidět na rovinách výrazné poškození půd zejména větrnou erozí, což je doprovodný efekt zvyšujícího se sucha. V oblastech svažitých (například mezi Kyjovem a Slavkovem) dominuje eroze vodní. Oba typy eroze pak vedou k dehumifikaci půd, podporují utužení či snižují schopnost zadržovat srážkovou vodu. I když v posledních letech je zde výrazně podnormální množství srážek a je otázkou, zda je vůbec co zadržovat.
* » Proč došlo k tomu, že půda ztrácí své schopnosti a silně podléhá erozi?
Jednou z příčin je historicky daná skutečnost, že máme jedny z největších půdních bloků v rámci celé Evropy. V minulosti byly při scelování pozemků vysušeny rybníky, narovnány řeky či byly rozorány cesty a likvidovala se rozptýlená zeleň v krajině. Ke vzniku eroze pak stačí zmíněné nadměrné velikosti pozemků s jedním druhem plodiny a dále absence větrolamů a alejí.
* » Při svých výzkumech jste v kontaktu se zemědělci – dělají něco špatně, nebo půdu ničí vnější okolnosti?
Určitě nemůžeme obecně říct, že čeští zemědělci dělají něco špatně. Jsou to ti, kteří s krajinou hospodaří a pohybují se v ní nejvíce, ale i oni narážejí na problémy, které jim znemožňují dostatečnou péči, nebo je k ní nemotivují. Jedním faktem je situace vlastnická – 70 procent půd je v pronájmu, a zemědělci tak hospodaří na pozemcích, které nejsou jejich, a často investice do krajinných úprav je pro ně velmi sporná otázka. Dalším a rozhodujícím faktem je, že se velmi rychle mění klima, otepluje se, zvyšuje se výpar a přibývá suchých epizod. Na druhé straně jako v každém oboru jsou dobří a špatní zemědělci. A v době změny klimatu začíná být na ty špatné hodně vidět.
* » Připouštějí si farmáři, s nimiž spolupracujete, závažnost problému?
Bezpochyby ano. Již od roku 2014 spolupracujeme se zemědělci, díky kterým monitorujeme průběh a dopady sucha na jejich pozemcích. V současné době pracujeme s více než tisícem hlášení od zemědělců, kteří nám pravidelně v týdenním kroku posílají svá hodnocení sucha.
* » Vaší specializací je fenologie – vysledovala jste nějaké zásadní změny v chování zvířat a rostlin v posledních suchých a horkých letech?
Fenologii (jinými slovy načasování vývojových fází rostlin jako kvetení bylin nebo olisťování stromů) monitorujeme dlouhodobě. Můžu říci, že rašení pupenů stromů, kvetení bylin nebo kladení vajec u ptačích populací nastává dříve, a to v rozmezí od deseti do čtrnácti dní.
* » Mění se kvůli suchu jihomoravské lužní lesy?
Lužní lesy jsou závislé na vysoké hladině podzemní vody a zároveň na přicházející vodě z říční soustavy a tím pádem na pravidelných záplavách. Odvodňování lužních lesů, které se provádělo v druhé polovině 20. století, sice pomohlo k regulaci záplav, zkvalitnilo život lidí a pomohlo zlepšit zemědělskou produkci, nicméně lužní lesy se díky absenci pravidelných záplav proměnily. Kromě toho na ně dopadla i změna klimatu a dnes můžeme vidět v oboře na Lanžhotsku u soutoku Moravy a Dyje mnohasetleté usychající duby.
* » Je česká krajina připravena na dlouhé periody sucha a horka?
Když se podíváme na předpokládaný vývoj průměrné roční teploty, ročních srážek, množství sněhu v zimě a celkovou vodní bilanci krajiny v budoucnosti, v letech 2030, 2050 a 2100, můžeme vidět, že na vlny veder a suché epizody se musíme připravit. Aktuálně se domnívám, že zemědělská krajina na tento charakter podnebí připravena není.
