Menu Zavřít

Utahování opasků obcím zdaleka nekončí

1. 12. 2009
Autor: profit

Česká města a obce se připravují na příští rok. Mnoho z nich začne poprvé řešit problémy plátců daně z přidané hodnoty, všechny čekají změny v účetnictví, snížené platové prostředky nebo třeba další boj proti hazardu.

Autor: Martin Siebert

To vše v době, kdy je jasné, že příjmy se nijak výrazně nezvýší.

Připravte si šetrný rozpočet pro příští rok a na straně daňových příjmů počítejte raději s pesimističtější variantou. To je rada pro obce, na níž se shodli nezávislí ekonomové, zástupci Ministerstva financí i představitelé Svazu měst a obcí ČR na dvanácté celostátní finanční konferenci v Praze.

Přestože do státní pokladny by mělo příští rok přitéci o něco víc příjmů z daní než letos, obcím to ve financování příliš nepomůže. Ne ze všech daní totiž od státu dostávají svůj díl. Velmi alarmující je například očekávaná úroveň výnosu daně z příjmů právnických osob, která tvoří zhruba čtvrtinu daňových příjmů obcí. Její odhady se pro příští rok pohybují na úrovni roku 2005.

Nepomůže ani povolení státu zvýšit místní koeficient k sazbě daně z nemovitostí. Samotná sazba se totiž už zdvojnásobila. „Jednorázové zvýšení sazeb, které se v některých obcích kvůli místnímu koeficientu znenadání změnilo na šesti či desetinásobek, nepovažuji za systémové řešení,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. Připomíná, že obce se musejí také starat o sociální záležitosti svých občanů a v některých případech nyní po skokovém zvýšení daně uvažují spíše o snížení místního koeficientu.

Svaz měst a obcí nakonec dospěl s Ministerstvem financí alespoň k dohodě, že stát přidá municipalitám na výkon státní správy navíc dvě miliardy korun. „Jde o konkrétní výsledek dlouhodobého úsilí svazu, neboť na nedostatečné financování přenesené působnosti poukazují již usnesení několika předchozích sněmů. Velmi si zde ceníme především vstřícného přístupu ministra financí Janoty,“ pochvaluje si spolupráci Vlasák.

Menší příjmy znamenají automatické omezení výdajů Zvýšení příspěvku samosprávám se však nedotýká obcí s rozšířenou působností, tedy obcí III. typu, a to ani u základních kompetencí. Podle výpočtů Ministerstva financí by zbývající dvě miliardy, které mají dofinancovat náklady na výkon přenesené působnosti, měly být součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2011. „Je třeba si uvědomit, že obce III. typu poskytují široký rozsah výkonu státní správy, jenž se rok od roku zvyšuje, v poslední době zejména v sociální oblasti,“ upozornil předseda Komory statutárních měst a zároveň primátor Kladna Dan Jiránek. Stát navíc podle starostů stále víc byrokratických povinností svaluje právě na kraje a obce. „Každý rok je to víc papírování, do toho ještě přišly datové schránky a od ledna nové účetnictví,“ rozčiluje se jeden z účastníků kongresu. „Chceme tlačit na stát, aby se administrativa nejen nezvyšovala, ale musí poklesnout,“ slibuje pomoc svazu Vlasák. Podle úsporných rozhodnutí vlády mají také prostředky na mzdy klesnout o čtyři procenta. Jestli se bude propouštět, sníží se plošně platové tarify nebo ukrouhne z balíčku odměn, zatím není jasné. Rezervy si obce vytvořily kvůli dotacím Rozpočty obcí jsou z významné části tvořeny rovněž dotacemi a v případě investičních transferů by meziročně mohlo dojít až k třetinovému poklesu. Kapitálové výdaje obcí ministerstvo odhaduje ve srovnání s rokem 2009 ve stejném objemu. Pravděpodobný předpoklad zapojení vlastních zdrojů je zde ale vyjádřen až příliš silně. „Většina investičních aktivit obcí dnes souvisí s projekty podpořenými z evropských zdrojů. Rezervy, které obce mají, jsou obvykle již vyčleněny právě na spolufinancování. Nejde tedy o skutečně volné finanční prostředky, na něž ministerstvo pravděpodobně spoléhá,“ vysvětluje Vlasák. Zdrojem příjmů obcí jsou v letošním roce podle údajů ministerstva z 55 procent daně, z 28 procent dotace a zbytek doplňují právě kapitálové a nedaňové příjmy. Může jít například o místní poplatky nebo podíl na výnosu z hracích automatů. Právě možnost omezení hráčské vášně ve městech a případný podíl na výnosu z hazardu je dlouho bolavým místem ve vztahu státu (Ministerstva financí) a municipalit. Dalším neustálým problémem obcí jsou odpady – divokými skládkami počínaje, přes financování svozu a likvidace odpadu až po povolování spaloven či skládek. Dosavadní novely zákona o odpadech byly zpracovávány bez konzultací se samosprávami. Další úprava přitom právě vzniká. Svaz by chtěl dosáhnout alespoň zvýšení maximálního poplatku za odpad ve výši 1250 korun ročně. Ekonomové samospráv se v příštím roce budou muset vypořádat se dvěma základními změnami. „Z hlediska obcí jde především o zrušení výjimek DPH u veřejnoprávních subjektů a také konec rozdělování na hlavní a vedlejší ekonomickou činnost,“ snaží se v kostce shrnout novinky Blanka Mattauschová z Ministerstva financí. Výkon státní správy, stejně jako přesuny financí ze státního rozpočtu nebo jiných veřejných fondů, zdaňovány ovšem nebudou. Další závažnou změnou je reforma veřejného účetnictví. Od ledna 2010 budou muset používat zcela novou účetní osnovu, vstoupí v platnost nové účetní standardy a zásadní změna se týká rovněž přenosu účetních dat. „V průběhu uplynulých tří měsíců, kdy se prováděcí vyhlášky konečně dostaly do vnějšího připomínkového řízení, jsme upozorňovali na praktické problémy a žádali odložení účinnosti o rok. Obce a města by se tak mohla dobře připravit, což by samozřejmě mělo pozitivní vliv také na samotné účetnictví státu,“ připomíná Oldřich Vlasák. To se ale nestalo. Strašák 2010: nové účetnictví**

bitcoin_skoleni

Po nátlaku svazu se nakonec na poslední chvíli našel kompromis. Nové účetnictví sice platí, ale za chyby v něm nebudou obce od Ministerstva financí dostávat sankce. Dohodu potvrdil Profitu i náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Navíc bylo prosazeno i vyjmutí obsáhlého statistického výkazu a posunutí prvních přenosů účetních záznamů na pololetí roku 2010.

Zásadním problémem přesto zůstává nedostatek času, stejně jako nutné výdaje na proškolení personálu či na pořízení dodatečné výpočetní techniky. „V době poklesu finančních zdrojů budou muset obce vydávat prostředky na nákup počítačů, které dokáží komunikovat s centrálním systémem. Nezanedbatelné náklady představují také nutná školení,“ říká výkonný místopředseda svazu Jaromír Jech.

  • Našli jste v článku chybu?