Dějiny ukazují, že ...
Celý podtitul: Dějiny ukazují, že snaha ministerstva financí USA, aby se krotilo odměňování ve finančnictví, vytvoří jen další právní mezery
S tím, jak mizí hrozba finančního kolapsu, má ministr financí Timothy Geithner nový projekt: držet na uzdě platy bankéřů, obchodníků a dalších finančních hráčů. Hodně štěstí. Geithnerův cíl je pochopitelný. Řídící pracovníci z oblasti finančních služeb měli veškerou motivaci – přes bohaté opční plány, bonusy a další odměny – podstupovat maximální riziko pro maximální zisk bez ohledu na dlouhodobé výsledky. Tyto praktiky přispěly k největší krizi Wall Streetu za celá desetiletí. Avšak úsilí, které regulační orgány vyvíjely v minulosti, aby omezily šéfovské platy, nikdy nemělo valný účinek. Současný tlak asi nebude úspěšnější. Platy ve velkých bankách a makléřských firmách už se vracejí na předkrizovou úroveň. „Je pošetilé se snažit (regulovat platy),“ říká poradce v oboru odměňování James Reda z firmy James F. Reda Associates. „Přináší to jen více práce pro právníky a lidi, jako jsem já.“ Toto je jeden případ nezamýšlených následků: snahy Clintonovy administrativy v roce 1993 držet na uzdě platy řídících pracovníků snižováním odpočtů daně podnikům za mzdy přesahující milion dolarů. Právní mezera umožnila neomezené, plně daňově odpočitatelné platy v podobě opcí – a to předznamenalo zlatý věk bohatých odměn vedoucích pracovníků. Představitelé administrativy tvrdí, že se ministerstvo tentokrát nedá obelstít. Místo absolutních platových limitů zajistí, aby platy nevedly k přílišnému riskování. Tento problém se však daleko snáze rozpozná, než vyřeší. Například společnosti, které zkrachovaly, měly malý úspěch při prosazování „zpětného odnětí“ určeného k tomu, aby manažery nutilo vracet platy nebo bonusy na základě toho, co se ukázalo jako fiktivní nebo krátkodobé zisky. Aby k takovým případům nedocházelo, uvažuje se o pečlivějším vládním monitorování platových postupů. Další možností je vyžadovat, aby bonusy byly vypláceny za tříleté nebo delší období. Řídící pracovníci by neprodukovali nekvalitní půjčky, které teď vytvářejí zisky, ale později ztráty. Nebo by ředitelé měli čekat na výnosy z akcií až do odchodu do důchodu, aby brali v potaz dlouhodobý vývoj. Patrick S. McGurn, poradce z oboru správy a řízení společností ve firmě RiskMetrics Group, nevidí žádné snadné řešení. Bude-li vláda příliš nařizovat, tvrdí, „jen to pobídne právníky, aby hledali okliky“. Budou-li se regulační orgány spoléhat na lepší posuzování rizik, „budou mít velmi strmou křivku seznamování se s platovými postupy“. Účinná regulace odměn řídících pracovníků? Svou výplatu na ni nesázejte.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
