V pátek 12. června to bude 120 dnů - tedy celá třetina roku - co se ministr Lubomír Metnar rozloučil s Filipem Říhou, náměstkem pro vyzbrojování. Od té chvíle, pouze z Metnarova pověření, vede sekci Lubor Koudelka, dlouholetý resortní úředník.
A podle zjištění týdeníku Euro se na tom v nejbližší době nic nezmění. S výběrem plnohodnotného náměstka pro vyzbrojování jakoby státní tajemník ministerstva obrany vůbec nespěchal. Sekce nějak funguje, akvizice probíhají. Prostě s nadsázkou se dá říct, že nákupy jedou, pravděpodobně i ze setrvačnosti, dál.
Pokud tedy vše funguje, jak má, možná by ministerstvo obrany mohlo svou vyzbrojovací sekci úplně zrušit. Vojáci si prostě jen naspecifikují, co přesně a od koho chtějí, domluví se rovnou s jednou firmou, a někdo z ministerstva obrany dá zakázce razítko. Odpadne tak jeden úřednický mezistupeň a nákupy budou hned rychlejší.
I když by se asi takové zjednodušení nákupů armádě líbilo, reálné není. Ministerská sekce vyzbrojování a akvizic vedená nezpochybnitelným náměstkem, který je schopný krotit někdy ulítlé požadavky vojáků a zároveň vyjednávat s firmami o nejlepším možném řešení, má mít v celém nákupním procesu nejdůležitější místo.
Jenže sama obrana je tím, kdo pozici náměstka pro vyzbrojování zpochybňuje a činí nepodstatnou. Opět se opakuje situace, kdy nad nákupy bdí úředník, který neprošel žádným výběrovým řízením, a zodpovídá se fakticky pouze ministrovi obrany, jenž jej do křesla dosadil. Což je něco, co absolutně odporuje služebnímu zákonu.
U Lubomíra Metnara nejde o nic nového, s výběrovými řízeními vrcholných úředníků se během jeho éry na ministerstvu obrany nespěchá. Půlrok není pro něj žádná míra. Avšak v době miliardových investic a nákupů začíná být tahle strategie podivná a kontrakty si proto už od počátku nesou jizvu, která se jednou může otevřít a začít ministerstvo dost bolet.